PŘEHLEDNĚ: Kdo přijde po Čaputové? Slováci budou už brzy vybírat nového prezidenta
Výběr redakce
Slováci už ví, kdy budou rozhodovat o nástupci prezidentky Zuzany Čaputové. První kolo proběhne na konci března, případné druhé pak začátkem dubna. Do hry už se pomalu začínají hlásit někteří kandidáti. Kdo má největší šanci uspět?
Peter Pellegrini
Průzkumy hovoří jednoznačně. Největší šanci na vítězství má současný předseda Národní rady (slovenský jednokomorový parlament; pozn. red.), expremiér a lídr strany Hlas-SD Peter Pellegrini. Podle výsledků šetření veřejného mínění by pro něj hlasovalo nejvíce Slováků a stejně výborné výsledky mu vycházejí i v průzkumech, které hodnotí jeho šance proti konkrétním kandidátům, s nimiž by se mohl utkat ve druhém kole.
Pellegrini je už nějaký čas podle průzkumů také nejpopulárnějším politikem na Slovensku. Prvenství před časem převzal právě po prezidentce Zuzaně Čaputové, která se rozhodla o druhý mandát neusilovat.
Sám lídr Hlasu svoji kandidaturu napřed de facto už potvrdil na tiskové konferenci začátkem ledna, kdy ohlásil termín konání voleb. Novinářům totiž posléze řekl, že ji oficiálně oznámí následující týden v Banské Bystrici. To nakonec 19. ledna skutečně udělal. „Když mluvím o politické připravenosti prezidenta, mám za sebou dlouholeté zkušenosti z ústavních funkcí v tomto státě,“ vysvětloval Pellegrini.
Velkou vzpruhou pro něj může být podpora ze strany předsedy vlády Roberta Fica. Jeho Směr-SD totiž neplánuje vyslat vlastního kandidáta a prý nemá problém sešikovat se právě za Pellegrinim. Paradoxně mu však může uškodit druhý koaliční partner – Andrej Danko a jeho Slovenská národní strana (SNS). Danko totiž v uplynulých dnech nepřímo útočil na Pellegriniho například kvůli tomu, že předseda parlamentu s nikým nežije a spekulovalo se o jeho sexuální orientaci.
Ivan Korčok
Bývalý slovenský velvyslanec v USA a někdejší šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok je pravděpodobně nejpřirozenějším potenciálním nástupcem Čaputové. Má podporu v podstatě stejného elektorátu. Koneckonců, i strana Progresivní Slovensko, z níž vzešla Čaputová, mu vyjádřila podporu. Poslední dny se Korčok často objevuje například na protivládních protestech.
Jeho pozice je však proti Pellegrinimu, alespoň podle průzkumů, těžká. Ve voličské podpoře se sice drží přímo za ním, ale zatím se zdá, že mu první místo nevezme. Do prvního kola voleb, které se koná 23. března, je však stále dost času a navíc bude téměř jistě rozhodovat až druhé kolo o dva týdny později. Korčok má tak čas na Pellegriniho zatlačit.
Poslední průzkum agentury NMS Market Research sice poprvé ukázal, že Korčok má šanci v prvním kole Pellegriniho porazit, ovšem expremiér by někdejšího šéfa diplomacie podle těchto dat posléze porazil ve druhém kole.
Štefan Harabin
Agentura AKO na třetí místo řadí bývalého ministra spravedlnosti Štefana Harabina, který neúspěšně kandidoval již před pěti lety. Jeho nynější podpora se pohybuje pod deseti procenty, přesto do voleb může promluvit. Kandidaturu zatím definitivně nepotvrdil.
Čtěte také
V posledních letech Harabin, bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky, zaujal zejména svojí rétorikou namířenou kupříkladu proti Ukrajině a hájením ruské invaze. Navíc se nedávno opřel i do Česka a prezidenta Petra Pavla kvůli tomu, že hlava státu má dlouhou armádní minulost. Harabin tvrdí, že „se Česko stává vojenskou diktaturou“. O jeho výrocích psala CNN Prima NEWS například zde.
Soudě podle jeho aktuální podpory mezi voliči není příliš pravděpodobné, že by se dostal do druhého kola. V jeho případě je navíc klidně možné, že by se v takovém případě rozhodl nepodpořit ani Pellegriniho, ani Korčoka.
Andrej Danko
Kandidaturu na post slovenské hlavy státu oznámil také šéf vládní Slovenské národní strany a místopředseda Národní rady Andrej Danko. Po Pellegrinim je druhým předsedou strany vládní koalice, který usiluje o post prezidenta. „Pokud budu mít pocit, že je podpora mé osoby slabá, podpořím silnějšího kandidáta,“ řekl Danko 14. ledna ve vysílání slovenské veřejnoprávní televize RTVS. Dodal ale, že Pellegrini jeho podporu odmítá.
„Tato vláda nesmí padnout a já udělám vše pro to, aby zde nevládli proameričtí politici,“ doplnil politik s tím, že již nasbíral 17 tisíc podpisů, což mu pro oficiální kandidaturu stačí. Nejlepším kandidátem na prezidenta by podle bývalého předsedy Národní rady byl současný premiér Robert Fico. „Byl bych lepším prezidentem než křivák Korčok,“ zdůraznil.
Kandidáti se slabší podporou
Kandidaturu již oznámil další bývalý ministr zahraničí Ján Kubiš, který již začal sbírat podpisy občanů. Voličům může nabídnout rozsáhlé zkušenosti na mezinárodním poli. Působil totiž například jako zvláštní představitel generálního tajemníka OSN a vedoucí mise OSN v Afghánistánu, později působil v rámci OSN v Libanonu a také v Libyi. Jeho podpora se však aktuálně pohybuje pouze v jednotkách procent.
To třeba zakladatelka Iniciativy za vymazané rodiče Beáta Janočková se v průzkumech neobjevuje takřka vůbec, přestože svoji kandidaturu již oznámila přímo před prezidentským palácem. Nízkou podporu má rovněž Krisztián Forró, předseda uskupení Aliance zastupující maďarskou menšinu na Slovensku.
Kandidaturu oznámil také šéf krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba, který nechvalně proslul kauzou spojenou s propagací neonacismu, kvůli čemuž byl i odsouzen a přišel o poslanecký mandát. Stejně tak europoslanec Miroslav Radačovský, zvolený za stranu Kotleba – LSNS, který se posléze s tímto uskupením rozkmotřil. Radačovský na sebe v posledních dnech přitáhl pozornost, když vyhrožoval kolegům europoslancům, že „Slované udělají ze Západní Evropy trávník“. Více jsme o tom psali zde.
Oproti nim se v průzkumech objevuje vědec Robert Mistrík, a to i přesto, že svoji kandidaturu rovněž nepotvrdil. Před pěti lety patřil mezi hlavní favority voleb, později ale začal ztrácet na úkor Zuzany Čaputové. V její prospěch nakonec dva týdny před volbami v roce 2019 kandidaturu vzdal.
První kolo prezidentských voleb na Slovensku se uskuteční 23. března. Případné druhé kolo pak 8. dubna.
Čtěte také
