Ulici Vladimíra Iljiče Lenina nebo Klementa Gottwalda na mapě České republiky nenajdete. U východních sousedů je pořád mají. Jaké je Slovensko více než dva měsíce po vítězství Roberta Fica (Směr-SD) v parlamentních volbách? V době, kdy vláda ruší Úřad speciální prokuratury, který stíhal i korupci spjatou právě se stranou Směr? Reportér CNN Prima NEWS se ptal v ulici Rudé armády, ve Fučíkově, Leninově i Gottwaldově ve čtyřtisícové obci Šoporňa nedaleko Nitry. Tak trochu se tam zastavil čas v éře Husákovy normalizace.
Ze slovenské rychlostní silnice R1 odbočuji na sjezdu číslo 23. Do navigace jsem si zadal: Šoporňa, ulice Gottwaldova. Mapový vyhledávač nic nenamítá, v cíli mám být za tři minuty. Připadám si jak na cestě do minulosti, protože navigace reaguje i na Fučíkovu, Mládežnickou, Družstevní, ulici Vladimíra Iljiče Lenina, Rudé armády (slovensky Červenej armády) i Československé armády. Píše se snad rok 1983 a nějaký stroj času mě vrátil do Československé socialistické republiky?
„Jste v cíli,“ oznamuje hlas navigace v Gottwaldově ulici. Zastavil jsem mezi rodinnými domky, většina z nich tu vyrostla v sedmdesátých a osmdesátých letech. Před jedním z nich zrovna starší muž sedá na bicykl. Nechci ho zdržovat, jdu rovnou k věci: „Vadí vám, že bydlíte v Gottwaldově ulici?“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: REPORTÁŽ: Vláda se stávce směje aneb Mezi rebely i stávkokazi z řad venkovských kantorů
V ulici diktátora, který popravil Horákovou
Jak rodný otec měl nás rád aneb Básně, které zazněly nad rakví Klementa Gottwalda
Když byl ve čtvrtek 19. března 1953 pohřbíván Klement Gottwald, ze všech stran bylo slyšet, že to byl táta anebo otec. „Jak rodný otec měl nás rád, / do boje za náš šel prvý. / Kéž bych mu mohla srdce dát, / bušící živou krví,“ napsala nad Gottwaldovou rakví dělnická básnířka Marie Kratochvílová. A myslela to vážně. Když Gottwaldovi selhalo srdce, kdyby to prý šlo, ráda by mu darovala svoje.
Jozef Vozár, 73 let: „Nevadí. Já jsem zažil to i to, komunisty i tento režim, tak každý měl něco, mně to nevadí.“ Ptám se, zda československý prezident Klement Gottwald udělal něco špatného. „To vám nepovím, ale myslím, že ne.“ Vozár se narodil v roce 1951, v té době už Gottwald odmítl milost pro desítky politických vězňů odsouzených k trestu smrti. Na oprátce skončil třeba generál Heliodor Píka, politička Milada Horáková, novinář Záviš Kalandra a mnozí další.
A záhy přišla na řadu i vnitrostranická řezničina, když na popraviště zamířil třeba ministr zahraničí Vlado Clementis a Gustáv Husák byl odsouzen na doživotí. Oba semlel vykonstruovaný proces s takzvanou skupinou slovenských buržoazních nacionalistů. Několik z těchto skutků připomínám i panu Vozárovi. „O tom jsem nic neslyšel, to jsem byl ještě malý kluk, Gottwalda si moc nepamatuji,“ pokrčí rameny. „A víte co, já spěchám,“ dodá, zapálí si cigáro, sedne na kolo a odjíždí po Gottwaldově ulici.
Ostuda, tu už můžeme mít Hitlerovu ulici
Souběžně s Gottwaldovou ulicí vede v Šoporni ulice Vladimíra Iljiče Lenina. U plotu jednoho z rodinných domů se dávám do řeči s mužem, který se představuje jen křestním jménem. Štefan. Narodil se v roce 1953. „Příjmení vám neřeknu, protože jsem v ulici se svými názory spíš výjimka,“ říká pan Štefan z Leninovy ulice.
„V dnešní době je to velká ostuda. Je to úplně stejné, jako bychom tady měli Hitlerovu nebo Stalinovu ulici,“ myslí si. Podle 70letého Štefana si sousedé míru této hanby neuvědomují. „Pokud jim názvy našich ulic nevadí, ať se odstěhují do Ruska. Tam možná pochopí, co to je, když je člověk zbaven svobody a demokracie. A že je Putin může klidně zítra poslat do války,“ přemítá. A znova se durdí: „Leninova ulice, to jsme sto let za Českou republikou.“
Fiala s Ficem obhajují pokračování formátu V4. U dodávek zbraní pro Ukrajinu se neshodnou
Vztahy České republiky a Slovenska jsou stále nadstandardní, potvrdili premiéři Robert Fico a Petr Fiala v pátek po společném jednání v Praze. Podle Fica se ale rozcházejí v pohledu na odesílání zbraní na Ukrajinu, kde probíhá konflikt s Ruskem. Fiala zmínil hned několik oblastí možné další spolupráce. Týká se to především obranného průmyslu, energetiky nebo dopravní infrastruktury.
Spíše 34 let. Šoporňa leží mezi Trnavou a Nitrou, jen 98 kilometrů od Hodonína v České republice, což je mimochodem rodiště prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. I v Hodoníně měli před sametovou revolucí ulici V. I. Lenina (nyní Brandlova), ale zbavili se jí hned v roce 1990.
„Některým se to nelíbí stejně jako mě, ale bojí se to říct nahlas. V kuchyni se na Slovensku pořád mluví jinak než na ulici,“ říká pan Štefan. Důkazem prý je, že Gottwaldova ani ulice Vladimíra Iljiče Lenina v Šoporni nejsou označeny uličními cedulemi. Všechny ostatní ulice v obci přitom označení mají, včetně Fučíkovy nebo Rudé armády. „Ze Lenina a Gottwalda se někteří přece trochu stydí, takže cedule nenápadně zmizely,“ myslí si 70letý Štefan.
„Od posledních parlamentních voleb zase Slovensko kráčí někam zpátky, až před rok 1989,“ varuje muž. „Jeb*ť na nich,“ říká na adresu současné vlády Roberta Fica. Děsí ho, že kabinet aktuálně rozhodl zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP), který postavil před soud řadu korupčních politiků či dalších osob spojených s nynější vládní stranou Směr-SD. „Fico teď bude osvobozovat kamarády, hlavně kvůli tomu se chtěl stát premiérem.“ Je v tom prý touha po moci i pomstě.
Panu Štefanovi vadí, že Fico aktuálně odstraňuje i takzvané „čurillovce“, operativce a vyšetřovatele Národní kriminální agentury (NAKA) kolem kriminalisty Jána Čurilla, které dosud chránil zákon o ochraně oznamovatelů korupce. Jenže tihle policisté šli i po zločinech páchaných ve spojení se Směrem. Fico proto navrhuje změnit zákon o oznamovatelích a „čurillovcům“ vzít i právo na výsluhy, parlament novele zřejmě požehná.
Gottwalda i Fučíka ustojíme
„Tlak, abychom ulice přejmenovali, vznikl až po začátku vojenského konfliktu na Ukrajině, byla to politická záležitost. Nevidím žádný důvod, abychom ulice přejmenovávali,“ brání staré názvy starosta Šoporni Adrián Macho, zvolený za Hlas-SD. Hlas je nová strana někdejšího premiéra Petera Pellegriniho, kabinet vedl ještě v dresu Směru.
V kostce shrnuto, Pellegrini vystřídal Roberta Fica, který funkci premiéra položil v souvislosti s nájemnou vraždou novináře Jána Kuciaka v roce 2018. Po volbách v roce 2020 se nová liberální vláda Igora Matoviče (OĽaNO) snažila zúčtovat se stále viditelnými pozůstatky komunismu na Slovensku a parlament přijal novelu zákona, která nařizovala přejmenovat všechny slovenské ulice, které nesou jména po představitelích totalitních režimů. Leninova ulice tak zmizela například z obcí Bušince či Veľké Úľany.
Den, kdy padl Zimní palác. Před 103 lety bolševici provedli v Rusku státní převrat
Rusko, podzim 1917. Vladimír Iljič Lenin (vlastním jménem Uljanov) se pokusil využít prvních svobodných voleb přichystaných už prozatímní vládou, ale pohořel na celé čáře. Jeho bolševici dostali o polovinu hlasů méně než eseři. Lenin, vůdce bolševiků, se po třech měsících přestal skrývat ve Finsku a vrátil se do Petrohradu. Rozhodl se zahájit povstání, které mělo změnit osud poloviny naší planety.
V Šoporni se zastupitelé obce úspěšně bránili. Žádost prokuratury (nadřízený orgán samospráv) a Ústavu paměti národa (ÚPN), rozporovali. „Přijali jsme v obci Všeobecně závazné nařízení, ve které jsme se postavili za současné názvy obcí. Pouze jsme ochotni přejmenovat ulici Vladimíra Iljiče Lenina na Leninovu ulici, aby nebylo zřetelné, po kterém Leninovi ulice dostala název, i když je to každému jasné,“ líčí starosta pro CNN Prima NEWS. Vlk se má nažrat a koza zůstat celá.
„Poslední dopisy státním orgánům jsme ve věci názvů ulic poslali v září, od té doby nepřišla žádná odpověď,“ dodá starosta Adrián Macho z Hlasu. Když letos na sklonku září vyhrál volby Robert Fico, Směr vytvořil koalici právě s Hlasem. Přejmenování ulic už teď zřejmě nepatří k prioritám Slovenské republiky. Gottwald, Lenin, Fučík, Rudá armáda, Československá armáda, komunističtí družstevníci i mládežníci, těm všem asi budou ulice v Šoporni dále vzdávat čest.
V ulici Vladimíra Iljiče Lenina
V ulici Vladimíra Iljiče Lenina jako první potkávám starší ženu, která vede za ruku dítě. „Bydlíme tady 42 let,“ svěřuje se Terézia Ščípová. A nevadí jí Lenin v názvu ulice? „Proč by mi měl vadit? Dříve to byl běžný název, tak proč ho měnit,“ tvrdí. „Nevím, proč to chtějí přejmenovávat, ale pan starosta je proti,“ má radost z postoje radnice.
„Slyšel jsi někdy, kdo to byl ten Lenin?“ ptám se vnuka paní Ščípové. „Ne, neslyšel,“ odpovídá 11letý Sebestian. U babičky v Leninově ulici přitom pobývá každý den. Vyzvídám dále: „Ani ve škole to jméno nepadlo?“ „Ne, o nějakém Leninovi jsme se ještě neučili.“ Hovor uzavře jeho babička: „Ani se už nikdy učit nebudou, celý dějepis se změnil.“
V ulici Vladimíra Iljiča Lenina ve slovenské čtyřtisícové obci Šoporňa nedaleko Nitry. V ulici žije i Klaudie Veselá se svým dítětem. Vzpomíná, jak se ve škole učila leninské poučení Učit se, učit se, učit se. Zdroj: Ivan Motýl
V ulici Vladimíra Iljiča Lenina ve slovenské čtyřtisícové obci Šoporňa nedaleko Nitry. V ulici žije i Klaudie Veselá se svým dítětem. Vzpomíná, jak se ve škole učila leninské poučení Učit se, učit se, učit se. Zdroj: Ivan Motýl
Klaudia Veselá se narodila v roce 1978, v ulici Vladimíra Iljiče Lenina teď vzpomíná, co se o vůdci Velké říjnové socialistické revoluce dozvěděla v socialistické škole. „Z výuky si pamatuji, že Lenin řekl: Učit se, učit se, učit se,“ směje se žena, která má dobrou náladu v příjmení. „Ale také vím, že jen sranda to nebyla, že Lenin dělal i špatné věci.“ Konkrétně si jeho zločiny nevybavuje. „Nechci si hrát na moralistu, jednou už tady takovou ulici máme, tak ať tu zůstane. Lidé teď mají jiné starosti než řešit Lenina.“
Dalšího občana žijícího v ulici Vladimíra Iljiče Lenina potkávám u otevřené kapoty automobilu. Právě k baterii připíná dobíjecí kabely. Když zjistí, že jsem novinář, navrhuje: „Napište tam, že nemám ani na novou baterku. Celý život jsem dělal u telekomunikací a vydělal jsem si na nejlevnější auto,“ ukazuje 69letý Jozef Ščípa na více než dvacet let starého renaulta. „Normální vůz už si za důchod nekoupím, to bych musel krást jako politici.“
Pan Ščípa zřejmě nemá politiky rád, ještě ale neřekl, proč ho iritují. A kteří nejvíce. Odpověď na otázku, zda mu vadí, že žije v ulici Vladimíra Iljiče Lenina, ale možná vyjasní i jeho stranické sympatie. „Lenin mi nevadí, historie je historie. Byla taková doba, napřed válka, pak se poměry v Evropě změnily, to jsou dějiny.“
Dnešní režim prý vraždí jak ten Gottwaldův
„Všechny názvy ulic bych nechal tak, jak jsou,“ hájí pojmenování ulic v Šoproni Jozef Ščípa. Připomínám mu, že Lenin po bolševickém převratu v Rusku v roce 1917 zavedl takzvaný rudý teror, a jen v prvé fázi nechal popravit na 15 tisíc odpůrců revoluce. Celkově měl na rukou krev několika milionů obětí. Československý prezident Klement Gottwald zase nechal popravit i stranického kolegu a přítele Rudolfa Slánského, milost nedal ani desítkám dalších k smrti odsouzených politických vězňů.
„A kolik lidí popravili všechny ty současné slovenské vlády? To bylo ještě víc obětí,“ přemítá Jozef Ščípa. „Tyhle demokrati, všechny ty vlády po revoluci v roce 1989 mají na rukou krev, i když nepřímo,“ upřesňuje. Ptám se na konkrétní případy. „Co ti nezaměstnaní, co spáchali sebevraždy, protože přišli o práci? Co ty oběti slovenských mafií, které tu mohly vraždit s požehnáním současného systému? Nemůžete očerňovat jen komunismus,“ míní muž.
Speciální prokuratura lezla Ficovi na nervy
Otec Jána Kuciaka: Fico stvořil systém, který zosnoval Jankovu smrt. Teď může oddalovat soud
Než slovenská justice stačila usvědčit zosnovatele vraždy žurnalisty Jána Kuciaka, už je Robert Fico opět na cestě k premiérskému křeslu. „Nemyslím si, že by Fico měl nějaký aktivní podíl na likvidaci našeho syna Janka. Jako premiér měl ale přímou zodpovědnost na vytvoření systému, který k té vraždě nakonec vedl. Na propojení nejvyšších pater politiky s podsvětím a všehoschopnými lidmi, kteří rozhodovali také o lidských životech,“ říká 67letý Jozef Kuciak. Mrzí ho i Ficova výhra v obci Štiavnik, kde Janka vychoval a nakonec i pohřbil. „Sousedé vůbec nechápou souvislost vraždy s Ficovou érou,“ zamýšlí se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Jozef Ščípa z Leninovy ulice nemá rád komunisty, kteří po roce 1989 rychle převlékli kabáty. Současný slovenský premiér byl členem KSČ od roku 1986, v jednom posudku před rokem 1989 o Ficovi jiní soudruzi napsali: „Zastává vědecký marxisticko-leninský světonázor. S náboženskou otázkou je vypořádaný.“
„Fica neberu. Teď chce beztrestnost pro svoje lidi, kteří kradli. On je velký praktik, velmi šikovný politik, který se vždycky snaží kráčet s dobou,“ naráží penzista ze Šoporni na aktuální rozhodnutí slovenské vlády, která ruší Úřad speciální prokuratury (ÚSP), a to už k 15. lednu příštího roku. Agenda má přejít na krajské prokuratury.
Robert Fico ÚSP nesnášel, dokonce jeho prokurátory označil jako gestapáky. „Lezli mu na nervy, vždyť vyšetřovali jeho lidi, mnohé z nich i vazebně, jiní jsou již pravomocně odsouzeni a odpykávají si tresty. A dovolili si i na Fica s Robertem Kaliňákem,“ uvedl ve víkendovém komentáři slovenský internetový deník Aktuality.sk. V tomhle médiu pracoval i Ján Kuciak, než byl v únoru 2018 zavražděn ve svém domě ve Velké Mači. To je obec vzdálená od Šoporni jen 12 kilometrů.
Speciální trestní soud hnal ke spravedlnosti i Mariana Kočnera, hlavního podezřelého z objednání nájemné vraždy Jána Kuciaka. V této kauza byl sice Kočner osvobozen, speciální soud ho ale poslal na 19 let do vězení za falšování směnek. Současná vláda nyní zvažuje výrazně snížit trestní sazby v ekonomických kauzách. Kočner tak dostal naději, že vězení možná brzy opustí. „Tu vraždu teď nikdo řešit nebude, za to už Kočnera neodsoudí, a ještě ho brzy pustí,“ myslí si i Jozef Ščípa, starousedlík z Leninovy ulice v Šoporni.
Když se po dlouhém hovoru rozloučíme a už ulicí Vladimíra Iljiče Lenina popojdu asi 50 metrů, ještě na mě z dálky zavolá: „Vůbec mi to nevadí, že je to tady Leninova ulice.“
Rudá armáda a východní hráz EU
V ulici Červenej armády v Šoporni, tedy Rudé armády. Místní odmítají, že by se název mohl spojovat s dnešní ruskou armádou, která vojensky napadla Ukrajinu. Tuto symboliku v názvu ulice necítí. Zdroj: Ivan Motýl
V ulici Červenej armády v Šoporni, tedy Rudé armády. Místní odmítají, že by se název mohl spojovat s dnešní ruskou armádou, která vojensky napadla Ukrajinu. Tuto symboliku v názvu ulice necítí. Zdroj: Ivan Motýl
V ulici Rudé armády (Červenej armády) v Šoporni zase nikdo nehledá spojitost s aktuální invazí ruské armády na Ukrajinu. „Název naší ulice nemá absolutně nic společného s válkou na Ukrajině,“ je přesvědčen i 62letý Milan Sokol. Na rozdíl od Gottwaldovy a Leninovy ulice, tahle je viditelně označena cedulí. Přímo na plotě domu pana Sokola. „Komunisti si dávali svoje názvy, dneska se zase dávají jiné, to jsou dějiny,“ říká muž. Na historii v Šoporni odkazují skoro všichni, ale nikoli jako na zdroj poučení.
Rudá armáda vedla od listopadu 1917 bolševickou revoluci a v letech 1944 až 1945 osvobozovala Československo, aby – pod novým názvem Sovětská armáda – znova přijela v roce 1968. Tentokrát však jako okupační síla. Dnešní ruská armáda zase vyrazila s tanky na Ukrajinu. „Osmašedesátý, to bylo něco jiného než pětačtyřicátý,“ tvrdí Milan Svoboda. Bylo i nebylo, v názvu ulice Rudé armády je určitě víc negativních dějinných zkušeností s Ruskem než těch pozitivních. Mnozí Slováci to vidí jinak, vždyť Robert Fico vyhrál před dvěma měsíci volby také proto, že podpořil proruské nálady části společnosti.
„Polovina Slováků zastává proruské a protiukrajinské postoje, druhá polovina zase protiruské a proukrajinské. Tak to prostě je, Slováci jsou rozdělení napůl, s tím se nedá nic dělat,“ poučí mě starosta Šoporni Adrián Macho. I tohle je obraz z východní hranice Evropské unie a Schengenu na sklonku roku 2023.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Matovič vulgárně zaútočil na poslance Mažgúta. Podívejte se na video.
