Celkem čtyři screeningové programy u nás dlouhá léta pomáhají předcházet situacím, kde se z Čechů stávají onkologičtí pacienti. Jedná se o prevenci rakoviny prsu, tlustého střeva, konečníku a děložního čípku. V posledních letech však byly spuštěny dva nové programy časného záchytu dalších druhů rakovin, které mnohdy mohou rozhodnout o tom, zda dotyčný přežije. Konkrétně jde o prevenci nádorových onemocnění plic a prostaty. S rakovinou se během svého života potýká každý třetí Čech a každý čtvrtý jí podlehne. Pro koho jsou vyšetření v rámci screeningu zdarma určena? A proč je lidé podceňují?
V současné době umírá v celosvětovém měřítku nejvíce lidí na následky kardiovaskulárních onemocnění. V roce 2019 však časopis The Lancet zveřejnil studii, podle které je nejčastější příčinou úmrtí v bohatých zemích rakovina – zemře na ni zhruba dvojnásobný počet osob než na choroby srdce.
„V letech 2017 až 2021 byly zhoubné nádory průdušnice, průdušky a plíce, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, prsu u žen a prostaty nejčastější příčinou úmrtí na novotvary. Na úmrtí se podílely z 51 procent,“ vysvětlil na tiskové konferenci Jindřich Fínek, místopředseda České onkologické společnosti.
Podotkl, že výskyt onkologických onemocnění je na vzestupu a nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla výhledově změnit. Připomněl také, že každý třetí Čech rakovinou onemocní, každý čtvrtý na onkologické onemocnění zemře.
Co může nepříznivý trend zvrátit?
Prim v situaci hraje prevence. Nejen rakovině, ale i dalším nemocem mohou lidé předcházet zdravým životním stylem, pravidelným pohybem, vyhýbáním se konzumaci tabákových výrobků a podobně. Existuje i další cesta, která je podle odborníků efektivní, pohodlná a ekonomicky přínosná: screeningové programy.
- O co se jedná a k čemu slouží?
Jak podotkl Fínek, nádorová onemocnění jsou postupem doby agresivnější. „Čím je nádor pokročilejší, tím je hůře léčitelný. Existují čtyři stadia – první se vztahuje ohraničeně na postižený orgán, v posledním se pacienti zpravidla potýkají se vzdálenými metastázemi. Snahou ve screeningových programech je nádory diagnostikovat co možná nejdříve – časně – aby lidé onkology nepotřebovali,“ vysvětlil.
ČTĚTE TAKÉ: Lékaři promluvili o rakovině princezny Kate. Zmínili možný typ nádoru i nadějné vyhlídky
Pokud se podaří nádor odhalit časně, odstraní se chirurgickým zákrokem a situace je mnohdy vyřešena. Obecně se dá říci, že screening má za cíl snížit úmrtnost a předejít tomu, aby se z relativně zdravých lidí, kteří v daný moment nemají obtíže ani příznaky, nestali v rizikovém věku onkologičtí pacienti.
Pro zavedení screeningového programu musí být splněny základní parametry: musí se zaměřovat na nemoc, která je častá, jednoduše diagnostikovatelná a dobře léčitelná.
V České republice jsou dlouhá léta zdarma dostupné čtyři populační programy screeningu nádorových onemocnění – prsu, tlustého střeva, konečníku a děložního hrdla. Od roku 2022 a 2024 jsou nově zaváděny také preventivní programy záchytu nádorových onemocnění plic a prostaty. Došlo také ke změně v očkování a screeningu proti HPV.
Screening karcinomu prsu
- V České republice organizován od září roku 2002.
- Určen pro ženy od 45 let, horní hranice není stanovena.
Mamografický screening znamená pravidelné preventivní vyšetřování žen bez jakýchkoli příznaků onemocnění s cílem zachytit rozvíjející se zhoubný nádor prsu v co nejčasnějším stadiu. Vyšetření se provádí pravidelně každé dva roky, pacientky na něj odesílá praktický lékař nebo gynekolog.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Chlapec promlouval ke svému nádoru. Jdi pryč, opakoval mu. Do školy se vrátil jako hrdina v hasičském voze
K vyšetření dochází na jednom ze 73 akreditovaných center, které jsou po celé České republice. „Záchyt nových novotvarů se v posledních deseti letech drží na stejné úrovni, klesá však mortalita,“ uvedl Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.
Od spuštění mamografického screeningu bylo v České republice provedeno více než jedenáct milionů vyšetření, která odhalila téměř 62 tisíc nádorů prsu – a to většinou v dobře léčitelném stadiu.
Screening karcinomu tlustého střeva a konečníku
- V České republice organizován od roku 2000.
- Určen pro ženy a muže od 50 let, horní hranice není stanovena.
Kolorektální screening je založen na pravidelných testech okultního krvácení do stolice (TOKS) nebo na primární screeningové kolonoskopii. Lidé starší 50 let se tak mohou rozhodnout pro jednu ze dvou možností:
- Jednou ročně si udělat test TOKS, od 55 let každé dva roky. Test je běžně k dostání u praktických lékařů a jeho provedení je zcela nenáročné.
- Podstoupit screeningovou kolonoskopii, kterou postačí provést jednou za deset let.
Pokud se člověk rozhodne podstoupit kolonoskopii, může mít podle odborníků poměrně velkou jistotu, že v mezičase do dalšího vyšetření rakovinu tlustého střeva nedostane – nádor totiž roste velmi pomalu. „Zároveň může během vyšetření dojít k odběru polypů, z nichž by se mohly nádory stát,“ vysvětlil Hejduk.
Zároveň přiznal, že více než polovina české populace, které se využití screeningového programu týká, jej nevyužívá. „I ženy, které pravidelně chodí na mamografický screening, na tato vyšetření nechodí. Což je obrovská škoda,“ dodal.
Screening karcinomu děložního hrdla
- V České republice organizován od roku 2008.
- Určen pro ženy od 15 let, horní hranice není stanovena.
Cervikální screening spočívá v pravidelných gynekologických vyšetřeních, jejichž cílem je odhalit přednádorové změny (prekancerózy) nebo časná stadia zhoubného nádoru (karcinomu) děložního čípku. Při výskytu abnormálních změn na děložním hrdle většinou nedochází k žádným výrazným zdravotním změnám nebo obtížím: proto hrozí riziko, že tyto změny nebudou včas zachyceny.
Jediným možným a účinným způsobem prevence rakoviny děložního čípku je důsledné a pravidelné sledování. Ke screeningu dochází při návštěvě gynekologa jednou ročně, a to pomocí cytologického vyšetření – stěru z povrchu i vnitřku děložního čípku.
Od roku 2024 došlo navíc k rozšíření testování zdarma na přítomnost HPV viru. Dosud se screening týkal žen ve věku 35 a 45 let, nově byly do programu zařazeny i ženy ve věku 55 let. Důvodem je podle Hejduka fakt, že od 55 let klesá účast žen na screeningovém vyšetření, a tento krok by je mohl motivovat navštívit gynekologa a hrazený test podstoupit.
Není to však jediná změna, k níž v roce 2024 došlo. Nově je hrazené také očkování proti HPV viru, a to jak dívkám, tak chlapcům ve věku od jedenácti do dovršení patnácti let. Dosud bylo možné vakcinaci podstoupit ve třinácti letech. „Dívky jsou proočkovány ve zhruba 70 procentech, cílem je dosáhnout hranice 90 procent. U chlapců je vakcinace také důležitá, nyní se jedná o zhruba 50procentní proočkovanost,“ přiblížil Hejduk.
Program časného záchytu karcinomu plic
- V České republice organizován od roku 2022.
- Určeno pro ženy a muže, bývalé či současné kuřáky, ve věku od 55 do 74 let.
- Dotyčný měl „20balíčkoroků (jeden balíčkorok znamená, že člověk vykouřil za rok jednu krabičku cigaret denně).
V České republice se zatím jedná o pilotní populační program, který se zaměřuje na bývalé a současné kuřáky ve věku od 55 do 74 let. Důležitou podmínkou pro účast ve screeningu je i to, že dotyčný měl takzvaných 20balíčkoroků. Tedy, že za dvacet let pravidelně vykouřil krabičku cigaret denně.
ČTĚTE TAKÉ: Když kašel ohlásí nevyhnutelné. Rakovina plic drží kruté prvenství, netýká se pouze kuřáků
Tyto podmínky podle odborníků v tuzemsku splňuje celá řada kuřáků, odhadem by se mělo jednat o půl milionu osob. Dotyčné by měli oslovovat praktici a pneumologové. Na tyto odborníky se mohou obrátit i sami (bývalí) kuřáci.
Cíl programu časného záchytu karcinomu plic je aktivně vyhledávat rizikové pacienty, kteří podstoupí preventivní CT (výpočetní tomografie) vyšetření s nízkou dávkou záření. Vyšetření není nijak náročné a už během několika minut dokáže odhalit nádor.
Program časného záchytu karcinomu prostaty
- V České republice organizován od roku 2024.
- Určeno pro muže ve věku od 50 do 69 let, bez anamnézy karcinomu prostaty.
Program časného záchytu karcinomu prostaty v Česku reaguje na dlouhodobě narůstající počet případů rakoviny prostaty: nemocní často přicházejí pozdě, když už je léčba nádoru komplikovaná. V tuzemsku si tuto diagnózu ročně vyslechne zhruba osm tisíc Čechů, což je takřka třikrát více než před dvaceti lety. Okolo 1 500 mužů ročně rakovině prostaty podlehne.
Muže ve věku mezi 50 a 69 lety budou oslovovat praktičtí lékaři a urologové, vyšetření se skládá z jednoduchého testu: vyšetření hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) z běžného odběru krve. Pokud muž se zařazením do screeningového programu nebude souhlasit, bude znovu osloven každé dva roky až do dosažení horní věkové hranice.
Proč dostupnou prevenci lidé nevyužívají?
Odborníci věří, že kdyby lidé více využívali možností hrazeného screeningu a nepodceňovali prevenci – ať už ve formě zdravého životního stylu či ročních prohlídek u praktického lékaře – podíl onkologických pacientů by byl značně menší. Dnes predikují, že by situace mohla dojít do bodu, kdy se s rakovinou bude léčit každý druhý Čech.
S osvětou pomáhá na dobrovolné bázi i Sekce mladých onkologů České onkologické společnosti. Funguje od března roku 2023 a její snahou je především zapojení mladých onkologů do prezentací o prevenci a informování laické veřejnosti o dostupných screeningových programech – pro koho jsou určeny (pohlaví, věk, jiná rizika) a proč je dobré se jich účastnit.
„Naším cílem je zvýšit u veřejnosti informovanost o screeningových programech a snížit obavy nejen z vyšetřovacích metod, ale i z diagnózy jménem rakovina. Právě strach a obavy mohou způsobit, že lidé nepřijdou na vyšetření včas. A dlouho neřešené potíže mohou vést jak k pozdní diagnóze, tak ve finále i špatné prognóze a samozřejmě k vyšším nákladům na léčbu pokročilých chorob,“ vysvětlil Michal Eid, předseda Sekce mladých onkologů.
Přiblížil také další důvody, kvůli nimž lidé screeningová vyšetření nevyužívají:
- „Nemám žádné problémy ani příznaky.“ Vzhledem k tomu, že je obecně prevence zaměřena právě na tyto lidi, je taková myšlenka – nic mi není, vyšetření nepotřebuji – mylná a odporuje smyslu screeningových programů.
- „Nedostal jsem pozvánku nebo doporučení.“ Za své zdraví by měli být zodpovědní zejména sami lidé, proto by neměli spoléhat, že je budou pouze praktičtí lékaři či specialisté na vyšetření zvát.
- „Nevěděl jsem, že existuje prevence.“ O tom, jak by měl člověk pečovat o své zdraví, se lidé dozvídají řadou způsobů, ať už v čekárnách, u lékaře v ordinaci, na internetu, v reklamách a článcích na téma zdraví. Takového argumentu proto Eid osobně příliš nerozumí.
- „Chtěl jsem na vyšetření dojít, ale zkomplikovalo se to.“ K těmto situacím může běžně docházet. Tedy, že dotyčný měl v plánu screening využít, ale když už našel čas, došel na vyšetření již se zdravotními problémy.
- „Mám strach z průběhu vyšetření a z případné onkologické diagnózy.“ Jedná se o pochopitelný argument, člověk by však podle odborníků měl myslet na to, že čím dříve by se případný karcinom odhalil, tím větší je pravděpodobnost, že se vyléčí.
