Každý rok si zhruba 6 600 pacientů v Česku vyslechne, že trpí rakovinou plic. Jedná se sice „až“ o čtvrté nejčastější zhoubné nádorové onemocnění, drží kruté prvenství v oblasti mortality. S diagnózou umírá kolem 80 procent pacientů. Ačkoliv za nádorovým onemocněním stojí zejména kouření, měli by se mít na pozoru i ti, kteří si cigaretu v životě nezapálili. Nikdo, kdo trpí zejména úmorným kašlem, by neměl návštěvu lékaře odkládat.
Lékaři každoročně diagnostikují okolo 6 600 nových pacientů s rakovinou plic. „U mužů jsou čísla s mírným poklesem či na setrvalé úrovni, u žen je stálý nárůst. Je to dáno tím, že před 30 lety došlo v rámci emancipace k nárůstu kouření u žen – jedná se o daň za opožděný nástup kouření,“ vysvětlila Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti pro CNN Prima NEWS.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dušek výroky o rakovině ukázal, kde svoboda slova končí. Sokol zmínil možné právní následky
Rakovina plic se řadí mezi velmi častá onkologická onemocnění v České republice, zde jí připadá čtvrtá pozice. Má však jedno nechvalné prvenství: podlehne jí nejvíce Čechů, kterým je rakovina diagnostikována. „Když celkově vezmeme skupinu nádorů plic, tak se dá říci, že 80 procent pacientů nemoci podlehne, což je velmi smutná statistika. I to je jeden z důvodů, proč chceme nádory diagnostikovat časně – abychom přežití výrazně vylepšili,“ pokračovala Koziar Vašáková.
Úmrtnost se odvíjí zejména od stadia nemoci. „Pokud rakovinu diagnostikujeme v časném stadiu, tedy prvním a částečně druhém, tak je relativně vysoká šance na vyléčení – nádor lze chirurgicky odstranit. Zde je přežití okolo 70 procent, bohužel to není procent 100. V ostatních stadiích, kdy nádor prorůstá například do druhé plíce, hrudní stěny, velkých cév nebo prostupuje do oběhu a zakládá na vzdálené metastáze, tak tam je přežití tristní,“ uvedla předsedkyně.
Navzdory nepříliš pozitivním číslům dělá medicíny pokroky. „Nejsme bezmocní. Dochází k rozvoji klinické, laboratorní a experimentální onkologie, která nachází další vhodné léky. I lidé, kteří by dříve neměli šanci na dlouhodobé přežití a očekávalo se, že by se mohli dožít například jen tří měsíců, tak jim nyní dáváme třeba až tři roky navíc,“ podotkla Koziar Vašáková.
Od příznaků po nejohroženější
To, díky čemu dokáže být léčba efektivní, je včasný záchyt nemoci. Lidé by proto neměli podceňovat respirační příznaky, mezi něž se řadí:
- přetrvávající kašel,
- zadýchávání,
- vykašlávání krve.
Jak však zdůrazňuje Koziar Vašáková, musí se jednat o dlouhodobě příznaky. „Je logické, že při chřipce nebo covidu budou lidé kašlat. Když se situace nelepší, doporučujeme zajít k lékaři, aby vás vyslal na vyšetření alespoň rentgenem. Podíval se, a pokud by měl jakékoliv podezření, tak aby vás poslal na další vyšetření, jako je CT nebo bronchoskopie. Je nutné příznaky nezanedbávat, nebagatelizovat. Přijít až za tři měsíce..., to může být pro člověka už pozdě,“ zdůraznila.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dušek hájí svá slova: Sami lidé s rakovinou mi řekli, že už nechtějí žít. Zemřít na nemoc nelze
Jelikož se jedná o rakovinu plic, je i laické veřejnosti známé, že hlavním spouštěčem onemocnění je kouření. „Jedná se o nejčastější nemoc u kuřáků – je spojena s kouřením cigaret a objevuje se ve středním a pozdějším věku,“ líčila lékařka. Karcinom se však může objevit rovněž u nekuřáků, což byl případ i paní Lucie. Kdo by se tedy měl mít zejména na pozoru?
- Kuřáci
- Obézní lidé
- Osoby, které vedou nezdravý životní styl
- Lidé, kteří pracovali s azbestem
- Lidé, kteří žijí v místě, kde je znečištěné ovzduší
- Rodiny, u nichž je rakovina genetická
„Existují expozice, které mohou pravděpodobnost rakoviny plic zvýšit. Jedním z nich je azbest. Lidé, kteří s ním pracovali, mají častěji zhoubné nádory na plicích. Dále se jedná o nezdravý životní styl a obezitu, jež přispívá ke vzniku nádorů všech typů. Dále je to znečištěné ovzduší: když budu žít někde, kde je prašné prostředí, zmiňovaný azbest v továrnách, pak to odnese celá rodina. Dotyčný si to přinese domů ve vlasech, oblečení. Zhoubné nádory jsou pak u rodiny častější,“ vysvětlovala lékařka.
Posledním častým původcem je genetika. „Nejsou kuřáci, a přesto mají v mladém věku rakovinu plic. To jsou mnohdy lidé, u kterých se s celou rodinou jako červená nit táhne rakovina různých orgánů. A ti předčasně umírají,“ dodala.
Jak je to s alternativou kouření?
S dobou však přicházejí i alternativy kouření, jako jsou bezdýmná zařízení. Jsou skutečně méně škodlivá? „Jelikož neobsahují zplodiny hoření, tak je zde o něco menší efekt na vznik rakovinného bujení v plicích. Nicméně dávka nikotinu, kterou do sebe lidé dostanou, je často daleko větší. Nejsou zde společenské restrikce, kdy by se tyto výrobky nesměly kouřit, například v restauraci. Za plicní lékaře mohu říci, že nedoporučujeme žádnou z nikotinových náhražek jako bezpečnější nebo lepší formu,“ podotkla Koziar Vašáková.
Přesto cestu od klasické cigarety k zahřívanému tabáku nezavrhuje. „Jedno to není. Vždy říkám, že pokud má smysl přecházet na nehořící výrobky, tak například u silného kuřáka, který hledá jinou alternativu – a poté kouřit přestane úplně. Rozhodně bych ale nedoporučovala, aby se to stalo módou. Už nyní vidíme, jak i děti na základních školách mají během výuky v puse nikotinové sáčky. Rozhodně to s sebou nese zdravotní rizika,“ zdůraznila.
Odborníci cílí přímo na kuřáky
Lékaři bojují proti rakovině plic všemi prostředky. Nemoc se snaží zachytit dříve, než se rozbují. Už přes rok jim v tom pomáhá program časného záchytu karcinomu plic, díky němuž je možné nádorové onemocnění odhalit ve fázi, kdy lze operovat. Nejnovější data odborníci zveřejnili v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna. „Pro screening jsme vybrali populaci od 55 do 74 let. Jde o skupinu s nejvyšším výskytem rakoviny,“ přiblížila lékařka.
ČTĚTE TAKÉ: Sbohem, rakovino, srší štěstím Navrátilová. Slavná tenistka znovu přemohla těžkou nemoc
Program časného záchytu rakoviny plic je určen lidem, kteří mají „nálož“ přinejmenším 150 000 cigaret, tedy kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Na základě posledních údajů lékařů z dotazníků, které vyplnilo přibližně 2 000 osob, byl průměrný věk pacientů zařazených do programu 64 let, jsou to převážně muži (59 procent) a lidé se středním vzděláním (66 procent). Přibližně 40 procent všech zkontrolovaných trpí nadváhou a 25 procent obezitou I. stupně. Celkem 78 procent z nich ještě stále aktivně kouří.
„Životní styl včetně toho, zda člověk kouří, jestli se hýbe a jak se stravuje, má na vznik nádorů a chronických plicních nemocí zásadní vliv. Nejhůře jsou na tom obézní kuřáci, kteří navíc holdují uzeninám,“ pokračovala Koziar Vašáková.
Přestože je program časného záchytu karcinomu plic zacílený na včasné odhalení rakoviny plic, lékaři při něm najdou řadu jiných nemocí jako například chronickou obstrukční plicní nemoc nebo plicní fibrózu. Podle nejnovějších dat se plicní fibróza zjistila u osmi procent pacientů. Téměř 19 procent mělo chronickou obstrukční plicní nemoc a 17,8 procenta chronickou bronchitidu. Oběma nemocemi trpělo zároveň 14,5 procenta vyšetřených.
Budoucnost v robotice
Na program přímo navazuje diagnostika a léčba ve specializovaných centrech, kde se o dalším postupu radí multidisciplinární tým složený z plicního lékaře, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa. Ministerstvo zdravotnictví nově akreditovalo osm pneumoonkochirurgických center, akreditaci má také 27 radiologických pracovišť a tento počet roste.
„Šance pacienta ať už na delší přežití, či uzdravení závisí do značné míry samozřejmě na tom, kde je pacient léčen,“ vysvětluje Robert Lischke, přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku. Ve specializovaných centrech se nemocnému dostane nejmodernější léčby.
Jasným trendem, který bude nejvíce viditelný právě ve specializovaných centrech, je také podle Lischkeho zapojování robotické chirurgie do operačního odstranění karcinomu plic. Ta je pro pacienty nejšetrnější, a přitom velmi radikální.
