Uchazeči o středoškolské studium se mohou hlásit do druhého kola
Nedostatečné kapacity na středních školách vyhánějí do zahraničí mladé české premianty. Ukazuje se, že je někdy paradoxně jednodušší se dostat právě na prestižní lyceum ve Francii či Německu než na gymnázium v Praze. A to včetně získání studijního stipendia. „Což je absurdní. Děti pak nemají šanci se pořádně rozvinout,“ řekla redakci CNN Prima NEWS Markéta Valášková, matka jednoho z „neúspěšných talentů“, kterému se ale poštěstilo v Mnichově.
Jiří Valášek sice měl zkrátka smůlu. I přes nadprůměrné výsledky ve státní zkoušce a skvělý studijní prospěch nebyl přijat na ani jednu pražskou střední školu. Nakonec i jeho rodiče zpětně uznávají, že udělali lépe, když ho zároveň přiměli k podání přihlášky do mnichovského „realschule“ ke studiu jazyků. Paradoxně nad tím podle svých slov strávili mnohem méně času než nad přípravami na pražská gymnázia.
„Nyní ještě řešíme stipendium, jelikož to není vůbec levná záležitost. Ale náš známý z Mnichova nás ujistil, že na něj Jirka dosáhne. Německy jakžtakž umí, byť to musí ještě trošku dopilovat, ale to bude chtít čas,“ popsala redakci CNN Prima NEWS Markéta Valášková. Jelikož celá její rodina včetně manžela pochází ze Sudet, němčina je provází už po několik generací.
Sama ovšem doufala, že s příchodem nového digitálního systému nedojde ke stejné situaci jako minulý rok. „Hodně jsem se bála front před školami, to vypadalo hrozivě. To se sice naštěstí letos nestalo, ale i tak vidím ze svého okolí, kolik nadaných dětí musí procházet zklamáním z výsledků přijímacích zkoušek. Nemají šanci se pořádně rozvinout. To, že je skoro jednodušší zmizet do zahraničí, je pak už jen absurdní,“ dodala.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Šlo se do rizika, připustil Plaga chyby při přijímačkách
Podobných příběhů je více. Ke studiu na vyhlášených gymnáziích měl veškeré předpoklady i Hubert. Ze státních zkoušek si odnesl nadprůměrné skóre (86 bodů, konkrétně 45 z češtiny a 41 z matematiky), na základní škole měl za poslední tři roky známkový průměr 1,08.
Výsledek ale všechny překvapil. Nakonec nebyl přijat ani na jednu školu, a to „z důvodů nedostatečné kapacity“. Do hry tak vešel alternativní nápad, po kterém i minulý rok sáhl nejeden zklamaný uchazeč o studium – zamířit radši do zahraničí.
„Teď bych žalostně plakala nebýt jeho ambiciózního a umanutého otce, který chlapce (lehce proti jeho vůli) dotlačil k podání přihlášky na prestižní Lycée Carnot v Dijonu. Ano, tam, kde studoval Jiří Voskovec,“ popsala ve zveřejněném příspěvku Lucie Kolářová. Zde pomohly České sekce, letitý stipendijní projekt pro nadané české studenty. „Berou 10 uchazečů ročně, čtyři místa jsou vyhrazena pro chlapce, šest pro dívky,“ doplnila.
Jaký byl výsledek? Huberta přijali do prestižního Dijonu a rodičům spadl kámen ze srdce. „Na rozdíl od krve, slz a potu, nemluvě o penězích, které jsme prolili při přípravě na české zkoušky, tady stačilo umět víceméně slušně francouzsky (B1). Dostat se na stipendium na zahraniční školu tak bylo paradoxně mnohonásobně snazší než udělat zkoušky v českém systému,“ zhodnotila současný vzdělávací systém, který nejednomu rodiči dělá vrásky na tváři.
Zájemci o studium na střední škole se mohou ode úterka do 24. května znovu hlásit na tři obory bez talentové zkoušky a dva obory s talentovou zkouškou, jejichž seznam i s volnou kapacitou lze najít v Digitálním přihlašovacím systému (DiPSy). O přijetí budou školy rozhodovat na základě výsledků jednotné přijímací zkoušky z prvního kola.
Na čtyřletá gymnázia se může ve druhém kole dostat 1257 žáků. Zhruba dvě třetiny míst ale nabízejí soukromé instituce, kde se platí školné. Na státní školu může nastoupit téměř 400 zájemců, na církevní 25 uchazečů.
Praha s Střední Čechy pod tlakem
Nejméně kapacit je na šestiletých gymnáziích, na které se ale v prvním kole nedostalo zhruba 68 procent žáků. Školy nabízejí 95 volných míst, převážně jsou to státní instituce. Na osmiletá gymnázia má šanci se dostat 215 dětí, zhruba dvě třetiny mohou být přijaty na státní školy. Ministerstvo školství předpokládá, že většina z žáků nepřijatých v prvním kole bude dál pokračovat ve studiu na své základní škole.
V nejvíce vytíženém hlavním městě je pro druhé kolo k dispozici téměř 3200 míst, na žádaná gymnázia se však může dostat necelých 800 žáků. Pouze jedno místo je volné pro zájemce o šestileté studium, 24 míst pouze na soukromých školách pak pro uchazeče o osmiletý obor.
Na střední školu se letos hlásilo 157 tisíc lidí, podali téměř 420 tisíc přihlášek. V prvním kole uspělo téměř 82 procent uchazečů, neúspěšných bylo skoro 29 tisíc žáků. Z devátých tříd se na střední školu dostalo 94 procent zájemců, nejnižší úspěšnost byla v Praze. Tři čtvrtiny přijatých deváťáků se dostaly na školu, kam chtěly nejvíce.
Školní přijímací zkoušky i talentové zkoušky na všechny střední školy se budou ve druhém kole konat od 8. do 12. června. Ředitelé škol pak zveřejní výsledky 21. června v DiPSy, na webu a úřední desce školy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bizarní reakce zoufalých rodičů ve Francii. Do školy zapsali ovce, aby jim nezavřeli třídu.
