Stát za první pololetí vydal na příspěvky na bydlení přes 11 miliard korun. Sociální dávku pobírá 283 tisíc lidí, tedy o téměř 30 tisíc lidí více než loni. Příspěvek měl přitom pomoci zejména domácnostem, které trpěly kvůli vysokým cenám energií. Na tuto podporu od státu navíc dosáhnou i lidé, kteří v žádné hmotné nouzi nejsou – peníze dostávají i průměrně vydělávající lidé.
Příspěvek na bydlení zpropagovala vláda premiéra Petra Fialy (ODS) a zejména ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Právě šéf lidovců vyzýval domácnosti, aby si v době energetické krize pro příspěvek bez obav došly. Od té doby ale počet lidí pobírajících příspěvek enormně roste a s tím i vyplacená částka.
ČTĚTE DÁLE: Skopeček – Vlastnické bydlení má budoucnost. Nedělejte ze Zelených komunisty, opáčila Davis
Za loňské první pololetí pobíralo dávku 255 tisíc lidí a stát zaplatil 9,7 miliardy korun. Letos to je už 283 tisíc lidí a 11,6 miliardy korun. Navíc v době, kdy už žádná energetická krize není.
„Dříve to bylo obhajitelné. V době energetické krize by bylo administrativně náročné prověřovat každou třetí domácnost. Bylo tedy jednodušší a levnější posílit tuto sociální dávku. Když se ale podíváme na podmínky, tak na něj dosáhnou i lidé, kteří nejsou v hmotné nouzi,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.
Podle něj je už krizová doba dávno pryč a není proto důvod, aby stát vyplácel na sociálních dávkách takto vysoké příspěvky. „Nesmíme ale zapomenout, že řada rodin ještě platí vysoké fixované částky. To se ale dá řešit individuálně a ne příspěvkem na bydlení,“ řekl Peterka.
Příspěvek mohou pobírat i jednotlivci, kteří bydlí sami a mají vysoké náklady na bydlení. Například nájemce s náklady na bydlení 22 tisíc korun při čistém platu 40 tisíc korun měsíčně dosáhne na dávku ve výši 4 730 korun.
Příspěvek je zralý na revizi, říká ekonom
Příspěvek je pod velkou vlnou kritiky od odborníků. Lidé totiž nemají motivaci bydlet levněji nebo se o náklady dělit se spolubydlícím. Peterka by sociální dávku zpřísnil, aby na ní nedosáhlo tak velké množství lidí. „Je ale volební rok. Někteří lidé přijdou o peníze a naštvou se. Podle mého to politická reprezentace vnímá. Stejně tak se ale mohou naštvat lidé, kteří volili vládní strany kvůli snaze o konsolidaci veřejných financí,“ řekl Peterka.
Podle něj se ale ukazuje ještě jedna důležitá věc, která příspěvek provází. A tím je bytová krize. V České republice totiž vázne již několikátým rokem výstavba bytů a domů. To žene ceny nemovitostí i nájmů výš. Důsledkem jsou pak vysoké náklady na bydlení, se kterými pomáhá stát. „Mělo by dojít k revizi a zpřísnění podmínek. Dostáváme se ale k efektu západky. Nic není trvalejšího než dočasné vládní opatření,“ dodal ekonom skupiny Roklen.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Stát může fungovat na dluh, ale ne na tak velký, uvedl Hradil. Nevidím odvahu k reformám, řekl Pilný
