Ruska nechce opustit poloostrov Krym
Chersonská oblast na Ukrajině byla jedním z prvních regionů, který podlehl ruské invazi. Již od začátku března jej Kreml drží pevně pod kontrolou a nic na tom dosud nezměnily protesty místních obyvatel ani ukrajinská armáda. Rusové se tak v oblasti pokoušejí nastavovat vlastní pravidla. Rubl představili jako oficiální platidlo a místním občanům začali masově vydávat ruské pasy. Nyní ale ukrajinská armáda převzala iniciativu a podniká v oblasti protiofenzivu, která má za cíl vyrvat Cherson z ruského područí.
Už od 2. března trvá v Chersonské oblasti ruská okupace. Ihned po obsazení regionu byly hlášeny případy, že ruští vojáci v místních městech znásilňovali dívky, a když obyvatelé vyšli do ulic, aby dali najevo svůj nesouhlas s příchodem Rusů, skončilo to slznými granáty a dělbuchy. Někdy i střelbou. Zprvu do vzduchu, ale objevily se i případy, kdy Rusové pálili ostrými přímo do davu.
Ani časté protesty zejména v březnu a dubnu však ruské invazní síly nijak neobměkčily v jejich snaze zajistit oblast pro Kreml i do budoucna. Už během série protiruských protestů obyvatelé Chersonu říkali, že pro ně Rusové mají speciální plán a nezůstanou v místě jen dočasně. Nyní se ukazuje, že jejich obavy byly pravdivé.
V posledních týdnech totiž okupační správa začala podnikat kroky, které mají přiblížit region podstatně více k Rusku. Chystá zde například referendum, v němž se mají místní obyvatelé vyjádřit, zda stojí o připojení k federaci. „Ano, připravujeme se na referendum a máme v plánu ho uskutečnit,“ prohlásil zástupce chersonské vojenské a občanské administrativy pod ruskou hlavičkou Kiril Stremousov ve videu, které umístil na převážně ruskou sociální síť Telegram. Pevné datum pro konání referenda zatím nebylo stanoveno, ale aktuálně se hovoří již o září.
Stejnou taktiku Rusové použili i na Krymu v roce 2014, který od té doby ovládají. V tehdejším hlasování bylo údajně téměř 97 procent lidí pro připojení k Rusku. Referendum však Ukrajina, ani drtivá většina západních států dodnes neuznává, a naopak je považují za zmanipulované.
Podle ukrajinského deníku Kyiv Post mají Rusové v plánu využít prokremelskou organizaci „Dobrovolníci pro Rusko“, kteří mají pomoci zinscenovat různé příběhy oslavující ruskou přítomnost v regionu, potažmo mají přímo hrát lokální obyvatele tak, aby dávali najevo nadšení z toho, že je region připojen k federaci. Celé referendum mají na místě sledovat a oslavovat ruští bloggeři a prokremelská média.
Rusové se podle ukrajinského deníku navíc snaží rezidenty oblasti uplácet formou potravinových balíčků, nebo jim zajišťují karty s přístupem k ruským mobilním operátorům. Podle údajných uniklých informací Rusů se však obyvatelé Chersonské oblasti staví k možnému připojení k Rusku z velké většiny negativně.
Vytlačí rubl hřivnu?
Okupační správa každopádně nenechává nic náhodě. Od prvního května zde představila svůj rubl jako nové oficiální platidlo. Tisková agentura TASS informovala, že zatím má v regionu fungovat společně s ukrajinskou hřivnou, ale brzy by měla platit pouze ruská měna. „Plánujeme kompletní změnu na rubl během nadcházejících čtyř až pěti měsíců,“ sdělil agentuře Stremousov na konci dubna.
V červnu pak začala proruská administrativa ve velkém udělovat ruské pasy. A podle zveřejněných fotografií se zdá, že zájem o ně mezi místními je. „Všichni chersonští soudruzi chtějí obdržet pas a ruské občanství, co nejdříve to jde,“ prohlásil tehdy vojenský guvernér oblasti dosazený Ruskem Volodymyr Saldo.
Vláda v Kyjevě na tento ruský krok reagovala slovy, že jde o „flagrantní porušování teritoriální integrity“. Za květen si ruský pas v Chersonu údajně vyzvedlo přes 10 tisíc Ukrajinců.
Ukrajinci přebírají iniciativu
Ruské plány ovšem může zhatit ukrajinská armáda. V uplynulých měsících měla plné ruce práce zejména s obrannými či ústupovými boji. Ruské síly se však nyní zdají značně vyčerpané, což Ukrajincům poskytuje možnost převzít iniciativu. A Kyjev tuto šanci nemíní prováhat.
Nejen, že aktuálně stále drží krok s Rusy na Donbase, kde má Kreml už léta připravenou infrastrukturu díky místním separatistům, ale Ukrajinci aktuálně vedou protiofenzivu právě v Chersonské oblasti. Jejich cílem je Rusy z regionu vyhnat a dosáhnout osvobození.
Kyjev zatím hlásí zejména úspěchy v postupu i co se týče úderů na Rusy. Informovali například o tom, že značně poničili most v Chersonu přes řeku Dněpr. Rusové tyto zprávy zprvu označovali za lživé, ale fotografie z místa potvrzují, že most schytal tvrdé zásahy od ukrajinského dělostřelectva, které je posíleno o západní výzbroj. Rusové tak raději převáží auta a techniku přes Dněpr prostřednictvím přívozu.
Riskantní, ale nezbytná operace
Vojenský analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS před časem uvedl, že pro Ukrajince se jedná o velmi riskantní operaci. „Pokud by tahle ofenziva nevyšla, zákonitě by to pro ně znamenalo velkou psychologickou ránu, a pro Rusy naopak velké psychologické vítězství. Rusové by to nepochybně velmi využili propagandisticky,“ řekl expert.
Podle něj jsou šance aktuálně spíše na straně Ukrajinců. „Zkušenost napovídá, že spíš to asi dokážou. Přece jen opakovaně ukázali, že jsou velmi schopní a mají technologickou převahu nad Ruskem,“ pokračoval Visingr. Ukrajinci na sebe tak podle jeho slov sice berou riziko, ale to je ve válce zkrátka nezbytné.
Chersonská oblast je pro obě strany velmi důležitá zejména kvůli svému ekonomickému významu. Jsou zde totiž přístavy, které jsou pro Ukrajinu zásadní zejména pro vývoz obilí, neboť Ukrajina je známá coby zemědělská velmoc. Oblast na jihu navíc sousedí s poloostrovem Krym. Ten už od roku 2014 drží Rusové, ale Ukrajinci otevřeně hovoří o tom, že v rámci své protiofenzivy chtějí Rusy vyhnat i z něj.
