Průměrná mzda reálně klesla
Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 % na 37 929 korun. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 %. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), podle něhož se to týká 94 % všech zaměstnanců.
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl za první tři měsíce tohoto roku meziročně o 6,6 % na 31 923 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 a 60 467 korunami měsíčně.
Podle ekonomů je téměř jisté, že kvůli rostoucí inflaci budou v reálném vyjádření mzdy klesat celý letošní rok.
Co vám komplikuje cestu za vyšším platem: Citové vydírání, arogance i špatné načasování
Práce vás baví, kolektiv je fajn, prostředí příjemné. Jen jedinou vadu to má – plat nižší, než byste si představovali. A rádi byste to změnili. Jak na to, aby vám šéf vyhověl? Kromě dobře odvedené práce by ho měly přesvědčit vaše argumenty, že si víc peněz jednoduše zasloužíte. Tady jsou.
V prvním čtvrtletí letošního roku rostly mzdy nejvíc v oboru peněžnictví a pojišťovnictví, a to o 15,9 %. Zaměstnanci v oblasti nemovitostí brali meziročně o 13,9 % víc a v kategorii ubytování, stravování a pohostinství si nominálně polepšili o 11,2 %. Naopak ve veřejné správě či obraně rostly mzdy nejméně, jen o 1,9 %.
Polepšilo si jen zhruba 115 tisíc zaměstnanců, tedy zhruba tři procenta, v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Nejvíce reálné mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání.
Úterní data ke mzdám dle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy potvrzují, že v Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika od roku 1993 pamatuje. „Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od vzniku ČR,“ konstatoval.
Analytici: Zvyšování mezd nečekejme
Pro celý rok 2022 predikuje Kovanda průměrný nominální růst mezd o 6,5 %. Pokud od tohoto zvýšení odečteme očekávanou hodnotu inflace, tedy 14,5 %, dostáváme údaj vyjadřující letošní reálnou změnu průměrné mzdy, tedy minus osm procent.
Potravinový kolotoč zdražuje maso. Proč farmáři prodávají do Polska a my kupujeme zpět?
Odchováno v Česku, zpracováno v Polsku, prodáno opět v Česku. To je potravinový kolotoč, který se stává realitou otevřeného evropského trhu. Sousední země například za naše kuřata a skot nabízí více peněz a farmáři se nebrání. Podle ekonomů i odborových svazů proto kupujeme dražší maso a o peníze do rozpočtu přichází i stát.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je nutnou podmínkou pro zkrocení inflace mzdová restrikce, jakkoliv je lidsky nepříjemná a politicky obtížná. S propady reálné mzdy počítá Sobíšek i v následujících čtvrtletích.
„Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024,“ dodal analytik.
Podle hlavního ekonoma Natland Group Petra Bartoně by zvyšování mezd v tuto chvíli mohlo být do budoucna problémem. „Zatímco zvýšenou inflaci budeme mít snad ještě maximálně třeba rok, zvýšení platů, které si třeba někdo vyjedná, zůstane navždy,“ upozornil Bartoň ve vysílání CNN Prima NEWS.
Držet při navyšování mzdy krok s aktuální inflací je ale pro naprostou většinu firem nereálné, doplnil generální ředitel společnosti Up ČR Stéphane Nicoletti. Čím dál tím víc zaměstnavatelů proto bude podle něj ve snaze udržet si zaměstnance hledat alternativy, jak jim pomoci a zároveň firmu nezruinovat. Strach z nepostačující mzdy je totiž aktuálně mnohem rozšířenější než obavy ze ztráty zaměstnání, poznamenal.
