Nadváha, obezita a spolu s tím zadělávání si na další zdravotní problémy v dospělosti. Počet českých dětí, které žijí s nadváhou či obezitou, roste. Problém se přitom netýká jen školních dětí a dospívajících, ale zasahuje už i předškoláky. Na vině je kromě nedostatku pohybu především nevyvážená strava, kterou ovšem řada rodin nevnímá jako problém. Na zdraví a stravovací návyky předškolních dětí se zaměřil průzkum, který pro společnost Hero Česko provedla agentura STEM/MARK.
Podle Státního zdravotního ústavu trpí nadváhou až 60 procent dospělé populace v Česku. Alarmující je však zjištění, že problém se netýká jen dospělých. Situaci neprospěla ani covidová pandemie, která omezila pohybové aktivity a návyky. Ve spojení s důsledky nevhodného stravování se tak problémy s váhou týkají stále většího počtu dětí v mladším školním věku a předškoláků.
ČTĚTE TAKÉ: Zdanění cukru by nám pomohlo v boji s obezitou, řekl Philipp. V Evropě jí kralujeme
Důsledky nevhodné výživy na zdraví dětí se neprojevují jen jako nadměrně zvýšená váha. Již v dětském či dorostovém věku se často objevují metabolické změny, poškození jater, vysoký krevní tlak, problémy s přetížením pohybového aparátu, poruchy tolerance glukózy či případně diabetes II. typu. K tomu patří i sociální a psychické problémy plynoucí z vyloučení v dětském kolektivu.
Lék proti obezitě překvapil vedlejšími účinky. Pomoci může i hubeným lidem, tvrdí studie
Léky proti obezitě mohou zřejmě pomoci také hubeným lidem. Se zjištěním přišla nová studie prezentovaná na webu The New England Journal of Medicine, která se zaměřila na účinky přípravku proti tloustnutí Wegovy. Zatímco dřívější analýzy prokázaly, že lék dokáže snížit riziko infarktu nebo mrtvice, podle nových dat chrání srdce i jinými způsoby než prostou redukcí váhy. Píše o tom zpravodajský web americké CNN.
Z výsledků průzkumu společnosti Hero Česko, která je na českém trhu známá především produkty Sunar, nicméně vyplynulo, že téměř polovina rodičů předškolních dětí v Česku nevnímá vysoký cholesterol nebo vysoký krevní tlak a pohybové obtíže jako důsledek nezdravé výživy dětí.
„Pokud má dítě ve 12 letech nadváhu 30 kilogramů, reálně se vystavuje riziku vysokého krevního tlaku, nezdravé hladiny cholesterolu nebo diabetu druhého typu. A bohužel není výjimkou, že už náctiletí na tyto choroby užívají léky. Při takové zátěži trpí také klouby a celkové držení těla, které se stále ještě vyvíjí,“ vylíčila již dříve Kateřina Bednaříková, pediatrička a primářka Dětské léčebny Křetín, která se na léčbu obezity specializuje.
Třetina rodičů pak podle průzkumu, který má redakce k dispozici, nepovažuje za důsledky nevhodné dětské stravy cukrovku nebo zažívací problémy – tedy zdravotní komplikace, které jsou často způsobeny či podpořeny nevhodnou stravou.
Pětina českých rodičů se domnívá, že jejich předškolák se nestravuje zdravě, povědomí o vhodném nutričním složení jídelníčku ale řadě rodičů chybí. I proto 40 procent z nich nevnímá negativně například vysoký obsah soli, která přispívá ke vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Polovině rodičů pak nevadí ani vyšší podíl tučných jídel či nedostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku předškoláka.
Problémem jsou sladkosti a cukr v nápojích
Významný podíl na vyvážené stravě předškoláků mají také nápoje, které často tvoří velkou část denního energetického příjmu. Sladké džusy pije podle průzkumu čtvrtina českých dětí ve věku dvou až sedmi let, což je vzhledem k častému vysokému obsahu jednoduchých cukrů alarmující podíl.
Nadměrný příjem jednoduchých cukrů ovšem nekončí nápoji. Problémem jsou i jednoduché rafinované cukry skryté ve sladkostech a cukrovinkách, které tři čtvrtiny českých dětí konzumují každý druhý den. Až 37 procent předškoláků si pak sladkosti dopřává denně.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mezi dětmi se šíří epidemie krátkozrakosti, říká primář oční kliniky. Jak se vadě vyhnout?
„Příliš velké množství jednoduchých – tedy chuťově sladkých – cukrů v potravě je spojováno s řadou zdravotních problémů. Pojí se s častějším výskytem zubního kazu a s celkově vyšším energetickým příjmem, což postupně vede k rozvoji obezity. Jednoduché (neboli rychlé) cukry krátkodobě prudce zvyšují hladinu krevního cukru, na což organizmus reaguje produkcí inzulínu,“ vysvětluje Miroslav Toms ze sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti.
Tělo tyto cukry rychle zpracuje. „Jejich část se přemění na tuky, které se hojně ukládají i v játrech, což narušuje jaterní funkce. Vše v komplexu postupně mění metabolické pochody v těle a zvyšuje riziko rozvoje inzulínové rezistence, což následně vede k rozvoji diabetu II. typu a dalších takzvaných civilizačních onemocnění,“ říká.
Rodiče podceňují základy
Poslední studie z roku 2021 ukázala, že již 15 procent pětiletých dětí trpí nadváhou či obezitou, u jedenáctiletých chlapců byla zachycena dosud nejvyšší hodnota, kdy se v pásmu nadváhy či obezity nacházelo 38 procent z nich. Alarmující je také fakt, že dlouhodobě stagnuje podíl méně problematické nadváhy a trvale narůstá podíl závažnější obezity.
Česko, země obézních dětí: Tloustnou a málo sportují. Pomůže daň z cukru, říká expert
Zájem českých dětí o spontánní sportování prudce poklesl. Vede to k obezitě i komunikačním problémům mladé generace. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to tvrdí Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů ČR. Podle něj je nutné, aby zasáhl stát. Daň z cukru je prý jen jeden z mnoha nutných kroků. Začít bychom měli tím, že místo olympijských „profíků“ začneme podporovat obyčejné sportovní nadšence.
V segmentu obezity pak nejvíce roste podíl takzvané závažné obezity, která by čistě statisticky měla zasahovat cca jedno procento populace, jak tomu v Česku bylo ještě v roce 1991. Dle studie však u pětiletých chlapců činí dnes podíl této závažné obezity 5,7 procent, u 11letých pak 13 procent a u 13letých dokonce 15 procent dětské populace.
Problém dětské obezity, která v Česku stejně jako jinde ve světě trvale narůstá a stěhuje se do stále nižších věkových skupin, potvrzuje i Toms. Ten upozorňuje, že včasné zachycení problému vyžaduje spolupráci rodičů, kteří problém často podceňují.
„K včasnému zachycení odchýlení od správného zdravého vývoje dítěte by měly sloužit jednak preventivní prohlídky u pediatra, ale stejně tak i samotný zájem rodičů, kteří by si měli zapisovat měřené parametry svého dítěte od kojeneckého věku do růstových grafů. Ty jsou součástí zdravotního průkazu, který je vydáván všem dětem v porodnici. Bohužel je smutnou skutečností, že tuto pomůcku rodiče prakticky nevyužívají,“ podotkl Toms.
Děti často dostávají „dospělé“ jídlo
Zajímavá data o stravovacích návycích předškoláků přinesl také průzkum společnosti GFK, který si nechala vyhotovit společnost Hero Česko v lednu 2024 a který absolvovalo 693 respondentů z řad rodičů českých a slovenských dětí ve věku od čtyř měsíců do čtyř let. Rodiče si v rámci průzkumu vedli deníčky, kam zapisovali a fotili stravu svých dětí.
ČTĚTE TAKÉ: Hubnete? Vědci odhalili nejefektivnější způsob přerušovaného půstu. Vyplatí se počkat
Více než polovina z nich uvedla, že jídla pro děti by podle nich neměla obsahovat mnoho přidaného cukru, soli a neměla by být příliš tučná. Při porovnání výsledků obou průzkumů bylo patrné, že s přibývajícím věkem dětí se nároky rodičů na vyváženost stravy mění. Klíčovým faktorem, který je ovlivňuje, je společné stolování.
Správné stravovací návyky by měli rodiče u svých dětí budovat již od narození. „Kořeny dětské obezity se zakládají již v těhotenství, respektive již před těhotenstvím kondicí matky. V těhotenství a v prvních dvou letech života se nastavuje řada metabolických procesů dětského organismu, a proto je pro zdraví dítěte klíčové dodržovat v takzvaných prvních 1 000 dnech života zdravé zásady výživy, pohybu i domácího prostředí,“ vysvětluje Toms.
Obézních dětí je stále více a rodiče to ignorují, varují lékaři. Cukrovkou dnes trpí i školáci
Jenom v zimě trochu přibral, v létě to zase vylítá. Podobné fráze slýchají pediatři od rodičů dětí s nadváhou denně. Ve většině případů to není pravda a lékaři s obavami pozorují rostoucí počty malých zakulacujících se pacientů. Rodiče si často nepřipouštějí možné zdravotní následky, které dětem hrozí – vysoký krevní tlak, „cholesterol“ či cukrovku druhého typu. I to bylo tématem konference pediatrů Pohybem k životu, která odstartovala 11. dubna v Blansku.
Podle průzkumu se však nevhodné potraviny vyskytují již v jídelníčku kojenců a v průměru od 19. měsíce začínají děti jíst spolu se zbytkem rodiny. To je na jednu stranu správné, protože si tak budují své stravovací a sociální návyky. Až 77 procent rodičů jim ale při této příležitosti dává stejnou stravu, jako sobě, protože to je pro ně v rámci rodinného vaření snadnější řešení.
To se nejčastěji týká hlavních jídel, při nichž zasedá rodina společně k jednomu stolu – tedy obědů a večeří. Ty ale nemusejí být pro předškoláky nutričně vhodné. Přitom je to právě vyvážená strava v dětství, která snižuje riziko budoucích zdravotních problémů.
Co ještě mohou rodiče významně ovlivnit, jsou svačiny. Celých 83 procent dětí jí minimálně dvě svačiny denně a 38 procent dětí pak alespoň tři svačiny za den. Preference dětí se dle rodičů odvíjejí především od oblíbené chuti – ve 47 procentech případů by tak děti nejraději svačily čokoládu a sušenky.
Dvě třetiny rodičů při přípravě svačinek sáhnou po předpřipravených, které lze snadno využít i na hřištích či výletech. Více než 53 procent rodičů však dle průzkumu Hero Česko naráží na to, že nabídka nutričně vhodných předpřipravených dětských svačinek je z tohoto pohledu v obchodech nevyhovující. Společnost tak v květnu na trh uvedla novou značku Goodies, která nabídne nutričně vyvážené dětské svačinky.
