Začlenění Ukrajinců v Česku
V Česku žije zhruba 365 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Podle průzkumu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro ně není problém najít práci, ovšem roste podíl těch, kteří vzhledem ke svému zaměření chtějí změnit pracovní pozici. Předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza ve vysílání CNN Prima NEWS podotkl, že stále více lidí z Ukrajiny pracuje v IT oboru. „Na zaměstnancích z této země stojí celá česká ekonomika,“ zdůraznil. Ekonom Lukáš Kovanda však na celou věc nahlíží střídměji. Problémem je podle něj fakt, že mnozí uprchlíci pracují na pozicích, které neodpovídají jejich kvalifikaci.
V Česku aktuálně žije zhruba 365 tisíc ukrajinských uprchlíků. Polovina z nich se hodlá po ukončení konfliktu vrátit zpět na Ukrajinu. Podle rozsáhlého výzkumu odborníků z Přírodovědecké fakulty mělo v uplynulém roce 74 procent oslovených obyvatel ukrajinské národnosti výdělečnou činnost, přičemž stálým zaměstnáním disponovalo 56 procent. Bez zaměstnání bylo 21 procent respondentů.
K TÉMATU: Pokud školství nedostane dost peněz, Starostové by nezvedli ruku pro rozpočet, tvrdí Bek
Se svou pracovní pozicí bylo sice spokojeno 28 procent, ale změnu práce plánovalo 31 procent. Zhruba jedna pětina dotázaných, tedy 21 procent, si zaměstnání aktivně hledá.
Sociální demograf Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty upozornil na to, že i když se zvýšil podíl Ukrajinců, kteří mají v plánu změnit svou pracovní pozici, nalézt práci je těžší. „Odpovídá to nárůstu těch, kteří takto vnímají situaci na pracovním trhu,“ připomněl ve vysílání CNN Prima NEWS akademik z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Pronesl také, že konkrétně uprchlíci z válečného konfliktu jsou schopni si ve většině případů nalézt práci. „Roste však podíl lidí, kteří jsou s její náplní nespokojeni a nevěří, že najdou zaměstnání odpovídající jejich schopnostem a zaměření,“ objasnil vědecký pracovník. Mnohým se tak jeví snazší najít práci na takzvaném šedém trhu.
Prouza ve vysílání CNN Prima NEWS prohlásil, že „na ukrajinských občanech stojí celá česká ekonomika“. „Nejde pouze o sektor stavebnictví, logistiky nebo zdravotnictví. Prosazují se čím dál více na lépe placených místech, například jako programátoři nebo datoví analytici,“ přiblížil.
Připomněl rovněž, že lidé z Ukrajiny působí v Česku i v centrech sdílených služeb, kde komunikují převážně v angličtině s jinými centry napříč Evropou. „Pozorujeme, že stoupají pracovním žebříčkem. Odchod Ukrajinců by znamenal velké zpomalení tuzemské ekonomiky, některé sektory jsou na nich naprosto závislé,“ zdůraznil Prouza.
Uprchlíky ze země, jež čelí ruské agresi, i dlouhodobé rezidenty podle něj není možné nahradit. „V Česku máme velmi přísnou imigrační politiku. Není snadné se přeorientovat na občany z jiných postsovětských republik,“ dodal.
Kovanda: Podřadná práce pro kvalifikované Ukrajince? Sami se ochuzujeme
Podle Kovandy je takové tvrzení přehnané. „Nedá se to tak říct. Ukrajinští občané výrazně přispívají k většímu výkonu tuzemské ekonomiky, ale těžiště leží v rukách Čechů. Například pokud by ukrajinští pracovníci obsadili veškerá místa v zemědělství, kde jich je mnoho zaměstnáno, představovali by dvě procenta hrubého domácího produktu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Ekonom zdůraznil, že mnozí váleční uprchlíci přišli s kvalifikací, kterou u nás nemohou zcela využít. „Mluvíme třeba o lékařích nebo zubařích. České úřady jim tato osvědčení jen těžko uznají, takže musí pracovat na podřadných pozicích, což ve výsledku zadrhává naši ekonomiku. Míra byrokracie je v tomto ohledu značně vysoká, sami se ochuzujeme,“ opřel se do přebujelé administrativy.
VIDEO: Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli nízkým platům
Zatímco mladí ukrajinští pracovníci v IT najdou uplatnění rychleji, v případě zdravotnictví jim cestu ztěžují přísnější regule. Ty jsou však podle Kovandy hlavním důvodem, proč se někteří přesouvají do šedé sféry pracovního trhu. „Bude se to více týkat právě IT sektoru. Vysoké procento přejde do takzvaného švarc systému, kdy je vztah k zaměstnavateli založený na dodavatelsko-odběratelské bázi,“ předpokládá Kovanda.
Upozornil však, že tak činí i řada Čechů, a to ne kvůli státním regulacím, ale kvůli vyhnutí se daňové zátěži. „Česko představuje pro ukrajinské občany zdroj příjmů, na které by u sebe doma nedosáhli. Jde o podobný vztah, jaký máme my vůči Německu. Bohatší země tímto přesunem získávají levnou pracovní sílu, ovšem dochází k odlivu peněz, které ekonomice chudší země prospívají,“ popsal ekonom.
Návrat domů? Roli hraje loajalita k rodné zemi, míní sociolog
Drbohlav rovněž zmínil i návrat ukrajinské populace zpět do domoviny. „Čím lépe proběhne integrace, tím silněji se ztrácí vazba na zemi původu. Podle dat výzkumu však není tato souvislost jednoznačná,“ podotkl sociolog.
Ve hře jsou totiž dva zásadní faktory. „První záležitostí je udržování kontaktů a vazeb na svou mateřskou zemi. Dalším aspektem je otázka pocitu loajality k rodnému státu, především ale konkrétní lokaci,“ dodal Drbohlav.
Podle studie již 30 procent registrovaných válečných uprchlíků Česko opustilo. O návratu na Ukrajinu je přesvědčených na 15 procent oslovených, přičemž 35 procent tuto možnost zatím zvažuje. V případě 53 procent respondentů hrají roli rodinné vazby na rodnou zemi, kde příbuzní očekávají jejich návrat.
Téměř dvě třetiny Ukrajinců v Česku (60 procent) jsou přesvědčeny, že odchod zpět by byl velmi složitý. Povinný návrat přitom odmítá převážná většina, v přepočtu každý devátý člověk z deseti.
A co by znamenal masový odchod Ukrajinců z Česka? „Přesuny velkých částí populace jsou velmi nepravděpodobné. Pokud by však k něčemu takovému přeci jen došlo, nastalo by několik výrazných změn. Ukrajinští uprchlíci zastupují pracovní pozice, které Češi dělat většinou nechtějí,“ připomněl Kovanda.
„Zaměstnavatelé v těchto odvětvích by tak museli navýšit mzdy. Přítomnost ukrajinského obyvatelstva tlačí na nízkou inflační hladinu, ale současně napomáhá udržovat nízkou platovou hladinu,“ dodal ekonom s tím, že by mohlo dojít i k pohybu cen na realitním trhu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zdanit, či nezdanit tiché víno? Pekarová jde proti koalici a připraví návrh navzdory Fialovi
