Průzkum: Válka na Ukrajině vytváří generační propast. Mladí častěji stojí na straně Ruska

Dvaadevadesát procent Američanů starších 65 let sympatizuje v konfliktu na Ukrajině právě s Ukrajinou. Zbylých osm procent je téměř rovnoměrně rozloženo mezi možnosti „s Ruskem“, „ani s jedním“ nebo „nevím“. Vyplývá to z aktuálního průzkumu časopisu The Economist a britské společnosti YouGov, která se zabývá výzkumem veřejného mínění a analýzou dat.

Podobné procento seniorů stojí na straně Ukrajiny také ve Velké Británii či Francii. Naproti tomu generace ve věku 18 až 29 let není v otázce války na Ukrajině takto jednoznačně vyhraněná. Spíše naopak. Jen 56 procent Američanů z této věkové skupiny sympatizuje s Ukrajinou, téměř desetina s Ruskem a zbývající třetina respondentů si není jistá, nebo explicitně nestojí ani na jedné straně konfliktu.

Mladí mají pochybnosti

Ještě větší generační propast lze pozorovat v odpovědích na otázku, zda ruská armáda cíleně útočí na civilisty. Celkem 91 % Američanů starších 65 let odpovědělo, že ano, kdežto lidí ve věku 18 až 29 odpověděla kladně jen necelá polovina (konkrétně 47 %). Zbývajících 53 % mladé generace je navíc rozděleno v tom, jakým způsobem se k otázce záměrných útoků na civilisty staví. Pětina jich totiž otevřeně nevěří, že by ruští vojáci cílili na civilisty, 33 % si není jistých.

Naproti tomu v Evropě takový rozdíl mezi mladou a starou generací v otázce útoků na civilisty neexistuje. Že jsou útoky ruských jednotek na ukrajinské civilisty záměrné, věří přes 70 % mladých Francouzů a téměř 80 % mladých Britů. U britských seniorů je tento podíl výrazně přes 90 %, u francouzských pak těsně pod 80 %.

Vzpomínky na studenou válku

Výzkumníci se snažili najít odpověď na to, čím lze generační propast v postoji vůči válce na Ukrajině vysvětlit. „Jedním z důvodů je skutečnost, že mladí lidé se v průměru daleko méně zajímají o politiku. Naopak ti, kdo se o politiku zajímají, mnohem častěji odpovídali podobně jako generace starší,“ napsal The Economist. Toto vysvětlení ale platí zejména pro evropské země.

Naproti tomu ve Spojených státech lze generační rozdíl v názoru na rusko-ukrajinskou válku vysvětlit intenzitou zájmu o politiku jen částečně. Analytici Economistu tvrdí, že výrazně protiruské postoje starších Američanů pramení z toho, že se narodili uprostřed studené války. Proto když nyní Rusko chřestí zbraněmi, mnohým Američanům ve věku nad 65 let vyvstanou vzpomínky právě na éru, kdy na sebe Sovětský svaz a Spojené státy prakticky permanentně mířily jadernými hlavicemi.