Prymula: Kampaň nefunguje. Skoro jsme vyčerpali nápady, jak motivovat lidi k očkování

Zkrácení intervalu mezi dokončenou vakcinací a přeočkováním třetí dávkou podle bývalého ministra zdravotnictví dává smysl. „Původní doporučení bylo osm až dvanáct měsíců. Ukazuje se ale, že protilátky klesají poměrně rychle a už po šestém měsíci jsou rizikové skupiny v ohrožení. Nejsou to data jen ze světa, ale i od nás. Proto je dobré u těchto osob s přeočkováním třetí dávkou začít od šestého měsíce od dokončené vakcinace,“ uvedl Prymula ve vysílání.

Obecně je třetí dávka doporučena všem, mnohem důrazněji ale lidem, kteří trpí imunodeficitními stavy. Ve zkratce jim obranyschopnost organismu nefunguje běžným způsobem a jsou náchylnější k nákaze covidem i horšímu průběhu nemoci. Zde Prymula doufá, že svou roli sehrají i lékaři, kteří by zranitelné osoby mohli přesvědčit k očkování. Stejně tak se posilující dávka doporučuje i zdravotníkům, kteří jsou mnohem více vystaveni koronaviru.

Nabízí se ale otázka, zda taková změna pravidel i skutečnost, že protilátky klesají poměrně rychle, nezamíchají také s platností covidových pasů. „Očkovací průkaz říká, že mají omezenou šanci se nakazit a nepodílí se na masivním šíření viru,“ pokračoval v pořadu K věci s tím, že ve světle nových dat by v reakci na šestiměsíční lhůtu pro třetí dávku mohly očkovací certifikáty doznat určitých změn, třeba zkrácení jejich platnosti po dokončené vakcinaci.

Je to ale stále téma k diskusi. „Víme, že některé země k tomu přistoupily, ale je to administrativně složitá záležitost. Ne všude se to plošně používá,“ podotkl Prymula. V praxi je totiž obtížné určit, kdo by měl přednostně po uplynutí šesti měsíců jít na třetí dávku. „Určitě to ale nebude znamenat, že člověk, který byl očkován dvěma dávkami, bude mít platnost průkazu na věky věků,“ upozornil na CNN Prima NEWS.

O třetí dávku není zájem

Samotný fakt, že se někteří lidé ocitli na jednotkách intenzivní péče, přestože byli plně očkovaní, není podle Prymuly příliš překvapivý. „Skutečně to koreluje s délkou od očkování. Proto je snaha, aby se tito lidé očkovali. Poslední studie z USA říkají, že byť účinnost vakcíny poměrně dramaticky klesá někam ke 40 procentům, vůči těžkým formám nemoci a úmrtím je stále účinnost velice vysoká – a to přes 90 procent. U tak velkých čísel to samozřejmě znamená, že 10 procent očkovaných může skončit na JIP,“ sdělil ve vysílání.

Obává se ale, že obecně nebude o třetí dávku příliš velký zájem. Přestože existuje celá řada možností, jak motivovat lidi k očkování, v ČR se už všechny nápady skoro vyčerpaly. „To, co asi nejvíce zabíralo, byla otázka prázdnin a dovolených. Skutečnost, že se nemusí podrobovat opakovanému testování, pro lidi byla asi největší motivací. Nyní je vidět, že ani různé kampaně příliš nezabírají. Nemám císařskou radu, která by trend výrazně zvrátila,“ rozvedl Prymula.

Sám měl problém přesvědčit i lidi ze svého blízkého okolí. „Když mu to hodinu vysvětlujete a už nemá argumenty, i tak na závěr řekne, že je to jeho rozhodnutí. Tohle zvrátit už prakticky nelze,“ vyjádřil exministr znepokojení nad lidmi, kteří na vakcinaci stále nepřistoupili. Poukázal na denní čísla provedených vakcinací, která jsou propastně nižší než před několika měsíci.

Zároveň si ale nemyslí, že by u české veřejnosti panovala podpora povinného očkování proti nemoci COVID-19, tam podle něj země v tuto chvíli nemíří. „Vzhledem k tomu, jak je polarizovaná společnost, nedovedu si to úplně představit. Uvidíme, co to udělá v USA a ve Francii,“ řekl na CNN Prima NEWS.

Varoval také před skutečností, že koronavirus aktuálně ve velkém postihuje lidi z kategorie 16 až 40 let. „Jsou to osoby, které mají poměrně četné kontakty a jsou málo proočkované. To je ta kategorie, která by si měla rozmyslet, zda nezměnit své stanovisko,“ dodal na závěr v pořadu K věci.