ZPRÁVY PLUS, Jan Šír - 14.10. v 10:31
Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhlo téměř osm měsíců. I přesto se zdá být naděje na mírová jednání v nedohledu. Naopak dochází k eskalaci konfliktu. Podle vedoucího zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáše Zrna možná vyjednávání blokuje především ruský prezident Vladimir Putin, který sám sebe zahání do kouta a je pro podivná rozhodnutí jen těžko předvídatelný.
„Velká potíž je v tom, že vše záleží na vůli jednoho člověka, tím je Vladimir Putin. O jeho plánech toho moc nevíme. Zdá se, že ten člověk je odtržený od reality a odmítá přijímat špatné zprávy. Proto může mít úplně odlišnou představu o vývoji situace,“ řekl Matyáš Zrno ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj vojenské kroky Moskvy z poslední doby nedávají ze strategického pohledu smysl.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na příchod katarského emíra Tamíma bin Hamada Sáního. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat také na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. (13. října 2022) Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na indického premiéra. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Turecka. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Kyrgyzstánu. Zdroj: Anton Geraščenko
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Kyrgyzstánu. Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ministr obrany Sergej Šojgu Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na příchod katarského emíra Tamíma bin Hamada Sáního. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat také na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. (13. října 2022) Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na indického premiéra. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Turecka. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Kyrgyzstánu. Zdroj: Anton Geraščenko
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Kyrgyzstánu. Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ministr obrany Sergej Šojgu Zdroj: AP
„Putin zatahuje Rusko čím dál hlouběji do izolace a sám sebe zbavuje jakýchkoli možností čestného míru, kdy by si mohl alespoň do nějaké meze zachovat tvář. Vezměme si třeba anexi čtyř okupovaných ukrajinských území. Jakmile to Putin udělal, znesnadnil cestu k míru. Sám se zahání do kouta,“ dodal analytik.
Válka na Ukrajině
Kreml rovněž v reakci na neschopnost ruské armády plnit zadané cíle během invaze na Ukrajině čím dál častěji hrozí světu nasazením jaderných zbraní. Zrno něco takového stále považuje za nepravděpodobné. Sám však přiznal, že už si v tomto ohledu není tak jistý jako před několika měsíci.
„Jaderná eskalace konfliktu se mi zdá nepravděpodobná. Takový se mi ale jevil i ruský útok na Ukrajinu ze 24. února. Věci, které se nám zdály donedávna prakticky nemožné, jako je válka takového charakteru v Evropě, se zkrátka staly,“ upozornil vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS.
Západ již v reakci na možné nasazení jaderných zbraní Moskvu varoval před fatálními důsledky takového kroku. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) by Rusko kromě hrozby vzniku globálního konfliktu mohla od nasazení zbraní hromadného ničení odradit i další skutečnost. V prostředí poznamenaném jaderným výbuchem by se totiž nemohly pohybovat ani ruské jednotky.
„Člověk zahnaný do kouta přesto může udělat věci, které se nám zdají nepravděpodobné,“ připomněl Zrno. „Faktem je, že byť se použití jaderných zbraní stále považuje za nepravděpodobné, už to není takové sci-fi, jako se mohlo zdát ještě před půl rokem nebo rokem,“ dodal.
