K věci (502)
Země Evropské unie se dostávají pod čím dál větší energetický tlak. Buď přistoupí na požadavky Moskvy a začnou platit za ruský plyn v rublech, čímž budou ještě více financovat ruské běsnění na Ukrajině, nebo podmínku odmítnou, a budou tak riskovat polský či bulharský scénář. Podle analytika Libora Dvořáka by ale odpojení od plynu bylo výrazně nevýhodné i pro Rusko. Vyhrožování Kremlu pak komentátor označil za „zvedání Putinova plynového klacku“.
Rusko ve středu zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí odůvodnilo tím, že oba státy odmítly platit v rublech. V médiích se nyní často spekuluje o tom, že by Kreml kromě těchto zemí na svůj seznam přidat i další členy Evropské unie včetně Německa, a tím pádem i Česka.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
„Jsem docela zvědav, jak si Evropa s Putinovými výhružkami poradí. Někteří ekonomové tvrdí, že zastavit dodávky ruského plynu dnes je pro nás téměř nemožné, protože neexistují alternativy,“ zmínil v pořadu K Věci na CNN Prima NEWS analytik Libor Dvořák. Zemní plyn z Ruska proudí nejdříve baltským plynovodem Nord Stream 1 do Německa a odtamtud pak do Česka.
Válka na Ukrajině
Státy Evropské unie nadále odmítají za ruský plyn platit v rublech. Vydrží však tlak, který Moskva vyvíjí? Právě Česko je jednou ze zemí, která je na plynu původem z Ruska závislá skoro ze 100 procent.
„V mnoha ohledech je spolupráce s Ruskem výhodná. Vzdávat se příliš rychle jejich plynu vypadá sice dobře, ale je otázka, jestli je to vůbec proveditelné. Plyn je strategická záležitost, která v případě takovýchto krizí působí téměř nepřekonatelný problém,“ uvedl Dvořák.
Podle něj by ale konec evropsko-ruského obchodu s energiemi nebyl výhodný ani pro Moskvu. „Putin si je určitě vědem toho, že tento plynový klacek se dá tasit kdykoliv, byť ještě před rokem Rusko tvrdilo, že ono přece plní své dohody naprosto stoprocentně,“ prohlásil komentátor Českého rozhlasu.
Nutno podotknout, že objem dodávek ruského plynu do Evropy se již postupně snižuje. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom ho směrem do EU a Turecka od ledna do dubna meziročně snížila o 26,9 procenta. Naopak přísun do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře o 60 procent vzrostl.
„Jde o výraz odklonu od Evropy a příklonu k asijskému světu. Rusko ale v současnosti nemá dostatečné potrubní kapacity, aby mohlo veškerý plyn, který nebude dodávat do Evropy, vrhnout do Číny. Stejně věřím, že starý kontinent by si nějak poradil, i kdyby byly ruské kohouty zavřené ihned,“ dodal Dvořák.
