Válka na Ukrajině: Trvdé tresty za vlastizradu v Rusku a atentáty na prezidenta Zelenského
Vážená americká analytička Fiona Hillová pro americkou CNN prohlásila, že ruská invaze na Ukrajinu vůbec nejde podle plánu. Šéf Kremlu podle ní počítal s tím, že se Ukrajina rychle vzdá. Novým impulzem pro rozkolísání Evropy může být pro Putina podle Hillové uprchlická vlna, kterou budou muset jednotlivé státy řešit.
Válka na Ukrajině trvá už devět dní. A i přes značné civilní ztráty se armádě Kyjeva prozatím daří odrážet většinu ruských útoků. „Nemyslím si, že to jde podle Putinova plánu, i když musí říkat, že ano. Ruské populaci namlouvá, že to není invaze, ale jen nějaká vojenská operace a že se snaží omezovat ztráty civilistů. Jenže víme, že se děje něco docela opačného, ale takové obrázky se k ruským občanům nedostávají,“ pronesla americká expertka na ruského prezidenta, která v minulosti radila hned třem americkým prezidentům.
Podle ní Putin očekával, že Ukrajina rychle padne, to se ale nestalo. „Chtěl se zmocnit Ukrajiny, to mu ale nevyšlo. Zřejmě čekal, že se armáda vzdá. Pak by buď anektoval velké území, nebo by třeba připravil proruského kandidáta do ukrajinských voleb,“ řekla Hillová pro americkou CNN.
Former National Security Council member Fiona Hill analyzes Vladimir Putin's motivations for his brutal war against Ukraine pic.twitter.com/aMDwBzBdIW
— The Lead CNN (@TheLeadCNN) March 3, 2022
V kontextu možného „loutkového“ kandidáta se nejčastěji skloňuje jméno exprezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče, kterého občané svrhli v roce 2014. Ten v současnosti pobývá v Bělorusku.
Válka na Ukrajině
Nečekaný vývoj událostí
Ruská armáda ale prozatím sčítá jen marginální úspěchy. Co se týká velkých měst, drží Rusové „jen“ Cherson. Podle Pentagonu se navíc o oblast stále bojuje. Taktika bleskové války tedy Putinovi nevyšla. „Dopadlo to docela jinak. I kdyby se Putinovi podařilo rozšířit vliv v některých ukrajinských městech, setká se s ohromnou vlnou odporu,“ míní Hillová.
Podle ní se ale válka nevede jen na Ukrajině, ale v celém světě. „Abychom to zastavili, je zapotřebí trvalá mezinárodní pomoc. Musíme Putinovi a jeho lidem ukázat, že udělali chybu. Tato válka se neukončí jen na bitevním poli. Musí to být velký globální tlak. Nejen z Evropy, nejen od Macrona nebo Bidena. Putin se musí cítit zatlačený do kouta,“ domnívá se analytička.
V pátek se ruští a ukrajinští diplomaté dohodli na utvoření humanitárního koridoru a potenciálním zavedení krátkodobého příměří. Podle Hillové to ale rozhodně neznamená, že by se válka chýlila ke konci. Spíše naopak.
„To je jen taková pauza, rekalkulace a změna pozic. Putin má stále hodně jednotek, které může využít. Neustále vidíme ostřelování civilních cílů, on chce, aby se Ukrajina vzdala,“ dodala Hillová pro CNN.
Válka na předměstí Kyjeva (4. 3. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj Zdroj: Profimedia.cz
Při náletu na Jakovlivku měli zemřít čtyři lidé. Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinští vojáci Zdroj: AP
Osada Borodyanka poblíž Kyjeva (2. 3. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Město Buča, 1. března Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku. (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Charkov po ostřelování, 1. března Zdroj: Se svolením agentury Unian
Ukrajinští vojáci na východním Donbasu 24. února
Štáb CNN Prima NEWS natáčel přímo u hořící fabriky na dětské oblečení v Charkově. (28. únor) Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské vojenské vozidlo převážející raketový systém. Zdroj: Profimedia.cz
Respektovaná expertka na Rusko se domnívá, že Putin může chtít využít i vzniklé uprchlické krize. „Možná si myslí, že uprchlická krize vytvoří tlak na ostatní státy jako Polsko nebo Rumunsko. A že to celé vyvine ještě větší tlak i na naši vládu, aby se situace rychle vyřešila, třeba i na základě Putinových podmínek,“ uzavřela Hillová.