Janovský mokřad
Místo, kde původně žili ryby a další vodní živočichové, se výrazně proměnilo. Dnes je Janovský mokřad nedaleko Plzně domovem mnoha vzácných ptáků a divokých zvířat, nechybějí ani rozmanité druhy lučních květin. Vznikl dílem přírody i činností člověka, místní biotop pomáhají udržovat také divocí koně a pratuři. A díky vycházkovým stezkám je možné ho navštívit, kdykoli se vám zachce.
Ještě před 150 lety ty bylo dno velkého rybníka, ale ten pak nahradila orná půda, která se za posledních 20 let proměnila v bujnou divočinu. Poskytuje útočiště převážně ptákům, obojživelníkům, ale také motýlům a jinému hmyzu. „Ke vzniku mokřadního systému, který je tady nyní, přispěl výskyt bobra evropského, který sem přišel před deseti lety a začal toto území zaplavovat výstavbou svých hrází,“ řekl Jiří Vlček, referent úseku ochrany přírody Plzeňského kraje.
Janovský mokřad je od 24. května 2021 přírodní rezervací, jeho příběh se však začal psát o rok dříve, v říjnu 2020. „Území se mělo odvodnit a připravit pro pastvu a další hospodaření,“ vzpomněl Jiří Vlček v pořadu Prima Česko.
Domov vzácných ptáků
Desítky hektarů pozemků nakonec vykoupil Plzeňský kraj, který zabránil vysušení a zničení rozsáhlých mokřin. V nich se vyskytuje až 60 druhů vzácných ptáků a dalších živočichů. „Jeřáb popelavý tu pravidelně hnízdí, volavky bílé tady loví potravu, vyskytují se zde i bekasiny otavní, strnad rákosník, budníček menší a další ptáci,“ vyjmenoval jednotlivé druhy referent úseku ochrany přírody Plzeňského kraje.
Divoké koně a pratury bezplatně poskytla ochranářská organizace Česká krajina. V rezervaci mají zvířata k dispozici pláně, lesíky i přístřešky, kde najdou ochranu před nepříznivým počasím. „Máme tady tři hřebečky exmoorských ponyů, tři kravičky praturů a jednoho mladého býčka,“ dodal Vlček.
ČTĚTE TAKÉ: Vlci na dosah ruky. V Národním parku Šumava můžete zblízka pozorovat i rysa či jeleny
Koně plemene exmoorský pony mají u Nýřan podobné prostředí jako jejich předchůdci v Milovicích a Rokycanech. Přítomnost kopytníků je vítaná. Spásají hlavně náletové křoviny. Pratuři si nejvíce pochutnají na maliníku. „Spásají nežádoucí vegetaci, což je ostružiní či třtina křovištní,“ dodal Vlček s tím, že začátkem letošního roku se rozloha rezervace zvětšila téměř na dvojnásobek a s ní i pastvina pro zvířata.
Milovníci přírody z řad turistů se lokalitou mohou projít po turistickém okruhu, který je dlouhý přibližně 600 metrů. Stezka je značená cedulkou s letícím žlutým ptákem. Do roka mají vzniknout nové stezky, celkem 7,5 km, tři pozorovatelny a zemní valy s průhledy.
