Izrael se potýká s nárůstem počtu odpíračů vojenské služby, kteří odmítají narukovat z morálních důvodů, píše CNN. Rozhodnutí, která jsou často vyvolaná znechucením nad násilím v Gaze, přinášejí těžké osobní a společenské následky. Mladí Izraelci čelí ostrakizaci a trestům. Díky protestům se ale otevírá možnost pro širší diskusi o militarizované společnosti a její roli v izraelsko-palestinském konfliktu.
Ve vojenské věznici ve středním Izraeli strávil osmnáctiletý Itamar Greenberg celkem 197 dní. Začátkem března byl propuštěn. Jeho zločin? Odmítl narukovat poté, co byl předvolán k vojenské službě, která je povinná pro většinu izraelských Židů starších 18 let.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Selhání Trumpových lidí. Omylem mi poslali válečné plány, nemohl jsem tomu uvěřit, líčí novinář
Greenberg uvedl, že jeho odmítnutí služby bylo „vyvrcholením dlouhého procesu učení a morálního zúčtování“. „Čím více jsem se učil, tím více jsem věděl, že nemohu nosit uniformu, která symbolizuje zabíjení a útlak,“ řekl webu CNN a vysvětlil, že izraelská válka v Gaze, která byla zahájena poté, co 7. října 2023 zaútočili ozbrojenci vedení Hamásem na jižní Izrael, ho v rozhodnutí odmítnout utvrdila.
„Dochází ke genocidě,“ tvrdí Greenberg. Izraelská vláda ale obvinění, že válka v Gaze představuje genocidu palestinského lidu, důrazně odmítla. Válka, která se znovu rozhořela minulý týden, kdy Izrael po krátkodobém příměří obnovil letecké údery a pozemní operace v Gaze, zabila podle palestinského ministerstva zdravotnictví za 17 měsíců více než 50 tisíc Palestinců. Jen od úterý, kdy Izrael obnovil vojenskou kampaň, bylo v Gaze podle tamního ministerstva zdravotnictví, jež je pod kontrolou Hamásu, zabito přes 670 lidí a 1 200 dalších bylo zraněno. „Chci změnu a položím za ni život,“ řekl Greenberg o svém rozhodnutí odpykat si trest ve vězení namísto služby v Izraelských obranných silách (IDF).
Odmítači čelí ostrakizaci
Jde o rozhodnutí, které odpírači vojenské služby jako Greenberg neberou na lehkou váhu, protože odmítnutí odvodu je v podstatě volbou ostrakizace. V Izraeli je armáda totiž víc než jen instituce. Jde o součást společenské struktury – vojenská služba a sekulární židovsko-izraelská identita jsou hluboce propojeny.
A začíná se s ní brzy. Vojáci navštěvují třídy a školy a vybízejí studenty, aby se přihlásili do armády. V šestnácti letech dostávají žáci první povolávací rozkazy, které v osmnácti letech vrcholí odvodem. Mnozí to považují za čest, povinnost a přechodový rituál.
Greenberg byl podle svých slov nazýván sebenenávistným Židem, antisemitou, podporovatelem teroristů a zrádcem, a to i ze strany rodiny a přátel. „Lidé mi na Instagramu píší, že mě zmasakrují, jako to udělal Hamás Izraelcům 7. října,“ popsal. Ve vězení byl umístěn na samotku poté, co mu spoluvězni vyhrožovali. Podle vězeňských úředníků to bylo „pro jeho bezpečnost“. Navzdory společenské ostrakizaci zůstává oddaný svému rozhodnutí.
Upřednostňují být součástí řešení
Celkový počet odpíračů je však stále velmi malý. Podle organizace Mesarvot, která je podporuje, od začátku války veřejně odmítlo narukovat z důvodu svědomí pouze 12 izraelských teenagerů. Tento počet je však vyšší než v letech před válkou. Organizace Mesarvot pro CNN uvedla, že je zde mnohem více „šedých odmítajících“ – tedy lidí, kteří se odvolávají na duševní nebo zdravotní výjimky, aby se vyhnuli nejen odvodu, ale i vězení.
Ješ Gvul, další protiválečná skupina, která podporuje odpírače vojenské služby z důvodu svědomí, sdělila CNN, že podle údajů, které sdílí izraelská armáda, odmítá službu každý rok v průměru 20 procent mladých lidí. Toto číslo zahrnuje jak odmítající, tak „šedé odmítající“.
Greenberg a další odmítači doufají, že by mohli vytvořit prostor pro dialog o úskalích militarizované společnosti. „Pokud vstoupím do armády, budu jen součástí problému. Já osobně dávám přednost tomu, abych byl součástí řešení,“ řekl Greenberg.
V sobotu se asi desítka odmítajících sešla v sídle levicové politické koalice Hadaš, aby se připravili na demonstraci v Tel Avivu. Lior Fogelová, devatenáctiletá dívka z Tel Avivu, uvedla, že měla vždy „problémy s armádou jako institucí založenou na násilí“. Od psychiatra se jí podařilo získat potvrzení o duševní poruše, aby mohla odejít ze služby. Pro CNN uvedla, že teprve poté, co dostala výjimku z armády, začala chápat roli, kterou armáda hraje v systémovém každodenním násilí na Palestincích v Izraeli a na okupovaných územích.
Řada organizací na ochranu lidských práv, včetně Amnesty International, uvedla, že izraelské zacházení s Palestinci představuje apartheid. „Systém apartheidu a udržování pravidel, které aktivně utlačují jinou skupinu, nelze podporovat. Nejenže je to nemorální a obecně hrozné, ale nakonec vám to vybouchne do tváře,“ řekla Fogelová. Izrael však takovou charakteristiku odsoudil jako antisemitskou.
Kritika Netanjahua roste
Hněv proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi ale sílí. Desítky tisíc lidí se domnívají, že používá stále více protidemokratických prostředků, aby si udržel moc. Mnozí mu také vyčítají, že upřednostňuje své politické přežití před bezpečností země, a tvrdí, že obnovená vojenská kampaň hrubě ohrožuje životy přibližně 24 žijících rukojmích, které Hamás a jeho spojenci stále drží v Gaze.
Odmítači vojenské služby nyní doufají, že ti, kteří zvažují odmítnout službu na protest proti obnovené vojenské kampani, najdou sílu jednat. „Když Izrael obnovil boj, spousta lidí, kteří podporují příměří, může nyní říci, že službu odmítají, i když jim na Palestincích nezáleží,“ řekl Greenberg.
Další odmítající na demonstraci, osmnáctiletý Iddo Elam, který si za své odmítání také odpykával trest ve vězení, řekl CNN: „Raději bych dal přednost tomuto než zabíjení dětí.“ Podle UNICEF bylo v Gaze od začátku války zabito více než 14 500 dětí. Elam doufá, že jeho protest pomůže izraelským spoluobčanům pochopit, že „bolest Palestinců je stejná jako bolest Izraelců“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Izrael zaútočil na nemocnici v Gaze. Zemřel „premiér Hamásu“, potvrdil ministr
