Zdraží elektřina?
Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1 408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Podle energetického experta Pavla Janečka se jedná o neuvěřitelný krok, který zlikviduje český průmysl. Zároveň připomíná, že nejvíce zasažené budou domácnosti, které si pořídily ekologicky úsporné tepelné čerpadlo.
Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí půjde o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
ČTĚTE DÁL: Zlato zklamalo, ropa roste. Ekonom Kovanda popsal v Byznysu vývoj na komoditním trhu
Podle bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka to může mít negativní důsledky na české firmy. „Je to atentát na český průmysl. Jedná se o něco neuvěřitelného a zvýšení souvisí s obnovitelnými zdroji,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Janeček.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
Podle Janečka stojí podobné poplatky za obnovitelné zdroje energií za koncem konkurenceschopnosti českého průmyslu. Polostátní skupina ČEZ navíc uvedla, že bude tlumit uhelné zdroje kvůli odklonu od uhlí kolem roku 2026. „My budeme za tři roky uzavírat uhelné elektrárny kvůli finančním spekulacím a kvůli ceně emisních povolenek. V Německu se ale těmto zdrojům prodlužuje životnost,“ řekl Janeček.
Návrh Energetického regulačního úřadu je navíc podle Janečka zajímavý tím, že znevýhodňuje ekologické zdroje. „V sazbě D57d, kde jsou i tepelná čerpadla, dochází k největšímu zdražení. Ti, kdo si namontovali ekologicky příznivé tepelné čerpadlo, tak budou nově nejvíce znevýhodnění,“ dodal Janeček.
Energie budou tématem i ve Sněmovně
Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, jenž byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 korun za MWh.
Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně, výraznější však bude u elektřiny. Její regulovaná část v příštím roce vzroste podle návrhu na všech úrovních.
U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 korun za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 korun za MWh.
Co se týče plynu, je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.
I přes letošní zlevňování dodavatelů bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že elektřina může zdražit zhruba do 10 procent. U plynu by ceny měly spíše mírně klesat.
Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy, je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ uvedl na sociální síti X.
