Vlevo Česko, vpravo Slovensko. „Vyhraje Fico,“ předpovídá penzista Ondrej Brezina z české strany horské obce Konečná v Beskydech. Státní hranice se tu klikatí jako had. „Vyhraje Progresivní Slovensko,“ věří Vlasta Kašíková ze slovenské části vesnice. Je to překvapení, anebo možná jen statistická náhoda. Na Konečné fandí občané ČR Robertu Ficovi, zatímco státní příslušníci SR expremiéra Fica vůbec nemusí. V celé dědině však bydlí sotva 30 lidí.
„Nemůžu si zvyknout, když jsme žili v jednom státě, bylo to lepší,“ stěžuji si na hranici Veronika Sobčáková, ročník 1958. Žije na české straně Konečné, od slovenských sousedů ji dělí jen silnice. Na čáru si nemůže zvyknout, i když tady byla vytýčena již v lednu 1993. Před třiceti lety. „Do obchodu mám blíž na Slovensko, platí se tam ale v eurech a všechno je dražší než u nás,“ stěžuje si.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klíčové volby na Slovensku: Spočítejte si pomocí kalkulačky, komu byste dali hlas
Němci se spojili a my rozdělili
„Neměli jsme se rozdělit, takové dva malé státy, to byla přece blbost,“ kroutí Sobčáková hlavou. „Němci se spojili a my se rozpojíme,“ pořád se diví. Když se Československo rozpadlo, dědina Konečná měla funkční obchod se smíšeným zbožím. „Teď už tu dávno není žádný krám. Pro těch pár důchodců, co jsme zůstali tady na kraji světa, se tu nikomu nevyplatí podnikat.“ Na konci světa. Na Konečné.
A co turisté? Osada leží v samém srdci Beskyd, z Konečné lze došlapat na Bílý kříž nebo i na Lysou horu, což jsou oblíbené cíle. Veronika Sobčáková kontruje: „Vy jste tu viděl nějakého turistu?“ Musím přiznat, že neviděl. Z nějakých záhadných důvodů se Konečné vyhýbají.
Nepřijel jsem ovšem plakat nad Československem ani úpadkem turismu, nýbrž se poptat na sobotní slovenské volby. „Sousedi nemají moc na výběr, to je mi líto. Asi jediný, kdo připadá v úvahu, je Fico,“ myslí si paní Sobčáková. „Fico vyhraje,“ je si téměř jista. Jedním dechem však začne s pochvalami Petra Pavla: „Konečně máme dobrého pana prezidenta.“ Když se ptám, co říká na nedávné Pavlovy výroky směrem k Ficovi, neodpoví. A řeč znova stáčí na ochromený život v dědině. „Už tu nemáme ani hospodu, já sice alkohol nepiju, ale ráda bych si zašla s někým popovídat, třeba s paní hospodskou.“
Konečná. Rozpůlená česko-slovenská obec na státní hranici v Beskydech. Zdroj: Ivan Motýl
Češi radí: Jedině Fico!
Hlava českého státu vzkázala na Slovensko, že Fico šíří ruskou propagandu a jeho zvolení by mohlo narušit vztahy mezi oběma zeměmi. Paní z čísla popisného 29 na českém břehu osady, která nechce zveřejnit jméno, Pavla ostře kritizuje: „Pan prezident mě moc zklamal. Co se plete do Slováků? Do toho mu nic není, koho si zvolí ve volbách.“ Žena je také v penzi, v obci převažují staří lidé, jejich děti ze samoty v horách utekly. Kdyby žila „přes cestu“ ve Slovenské republice, měla by jasno, komu dát hlas: „Jedině Ficovi!“
VIDEO: Slováky české rady dráždí. Pavel udělal velkou chybu, Babiš si vyřizuje účty s Piráty, říkají experti
Překračuji silnici a zvoním na domy, které stojí hned za zrezivělou cedulí s nápisem: „POZOR Štátna hranica.“ V prvním baráku nikdo neotvírá, ve druhém mě vítá Mária Hnidková. Profesorka slovenského jazyka a literatury na bilingvním gymnáziu v Čadci, tedy ve třicet kilometrů vzdáleném okresním městě. „Jednou nohou jsem skoro v důchodu, tak už politiku moc nechci sledovat. Nemám chuť celé měsíce před volbami přemýšlet, komu dát hlas. Abych pak byla další čtyři roky zklamaná, že jsem si nevybrala dobře,“ uvažuje učitelka slovenštiny.
Slováci z Konečné ale Fica nechtějí
Fica by nevolila, žádná jména či doporučení nicméně nechce vyslovovat. „Se studenty se o politice nebavíme, i když záleží na tom, co je to vlastně ta politika. Snažím se je vést k tomu, aby žili v souladu s přírodou, nebáli se mít názor, důvěřovali si a neměli obavy se žádné práce,“ vypráví profesorka z „konce světa“, ze samé severozápadní výspy Slovenské republiky. „O maldé lidí z naší školy strach nemám, jejich druhou rodnou řečí je angličtina a všichni chtějí cestovat a vydělávat si v zahraničí,“ říká. Pro studenty z gymnázia v Čadci je to krásná vize, pro Slovensko nikoliv. Když volby vyhraje Robert Fico a spojí se v koalici třeba s Republikou, tedy krajní pravicí na čele s bývalými neonacisty, hodně demokraticky smýšlejících Slováků chce opustit vlast.
Jsme ovšem na Kysucích, odtud se už na přelomu 19. a 20. století houfně emigrovalo do Spojených států. Volby ale přece mohou černou budoucnost Slovenska ještě zastavit. V předvolebních průzkumech z tohoto týdne Ficovu partaj Směr-SD těsně předběhlo liberální hnutí Progresivní Slovensko, kterému fandí i prezidentka Zuzana Čaputová. „Nejít k volbám, to není dobré, já to vím. Přesto tam nepůjdu,“ říká profesorka Mária Hnidková. „Vygumovala jsem politiku z hlavy, prostě jsem se od toho odpojila. Chci žít jako naši předkové, kteří ani neměli volební právo. Pracovat na poli, v zahradě,“ říká téměř jako Lev Nikolajevič Tolstoj, chopí se hrábí a jde sklízet seno.
Se Sovětským svazem na věčné časy
Za loukou žije další žena, která také pracuje ve slovenském školství. „Dělám dvacet let ekonomku dole na zakládce,“ ukazuje ke Klokočovu Vlasta Kašíková. Přibližně stejně dlouho je i obecní zastupitelkou. „Chodím ke každým volbám a určitě nebudu volit Fica. Jsem liberálně založená, takže je mi sympatické Progresivní Slovensko, ale asi dám hlas Sasce,“ prozrazuje. Strana SaS (Svoboda a solidarita) s lídrem Richardem Sulíkem je vedle Progresivního Slovenska jedinou z liberálních stran, která má šanci projít do parlamentu. Lídři hned několika dalších partají a hnutí otevřeně podporují Putinovo Rusko (Republika, SNS či Smer-SD) anebo alespoň sbírají body na agresivní rétorice vůči uprchlíkům (OĽaNO, Hlas, Sme rodina i další).
Už předchozí parlamentní volby v okrese Čadca vyhrál Fico, v roce 2020 tady získal slušný výsledek 31 procent hlasů. „Nedělám si iluze, že to letos bude jinak,“ míní Vlasta Kašíková. Na Kysucích lidé hodně slyší na populismus, zároveň mají rádi staré známé tváře, které hájí i slovenský socialismus před rokem 1989. A takový je přesně Fico, která nenápadně oživuje i heslo: „Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.“
Konečná. Rozpůlená česko-slovenská obec na státní hranici v Beskydech. Na snímku Ondrej Brezina z české strany dědiny. Zdroj: Ivan Motýl
Lidem z Kysuc schází vzdělání
Z Kysuc přitom pochází i zavražděný novinář Ján Kuciak (pohřben je v obci Štiavnik), který napsal i řadu článků, ve kterých obvinil z korupce a jiných kriminálních činů také osoby z nejbližšího okolí Roberta Fica. Doma se ovšem Kuciak nestal prorokem a lidé tu pořád fandí iniciálám R. F. „Fico to s voliči náramně umí, zvláště s těmi méně vzdělanými, kterých je na Kysucích opravdu hodně. Lidé tu nemají přehled, ale poradit si většinou nedají,“ vypráví ekonomka místní školy.
Ve slovenské části rozdělené obce však možná Fico nedostane ani hlas, což je ale výjimka, která v regionu jen potvrdí pravidlo. Dvě místní ženy, které odmítají Fica, už jsem představil. Zvonil jsem i na všechny další domy na slovenské straně. Buď nikdo neotvíral, anebo domorodci nad hlasováním mávali rukou. „Dejte mi s volbami pokoj, já tam nejdu. Už bych to ani nezvládl, jsem vážně nemocný,“ říká mi muž z dřevěného domu číslo popisné 202. Pán středního věku v domě číslo 864 má jiný důvod, proč nejde volit: „Je to jedna banda, nedá se mezi nimi vybrat. Ale nevybral bych si ani u vás v Česku, to je stejná hrůza.“
Volby: Zlé se s dobrým střetá
Ondrej Brezina z české strany vesnice, který už překročil osmdesátku, by si na Slovensku vybral: „Slováci jsou hrozně rozhádaní, ale já myslím, že Fico to zase dokáže postavit do latě. Já mu fandím, ale nelíbilo se mi, když ho odstavili od moci, teď se vrátí,“ je přesvědčen. V ruce drží rezavou kočku a od voleb utíká k problémům společné hraniční obce. „Hlavně, aby tu zase nevznikla nějaká pevná hranice,“ doufá. Vyrostla tu i za covidu. „Teoreticky jsem nesměl překročit tuhle silnici,“ ukazuje Brezina na slovenskou stranu dědiny. Od Slováků mu v takovém případě hrozila pokuta až 1659 eur.
Z rozdělené dědiny odjíždím s básní na rtech. Paní profesorka Hnidková mi totiž ve svém domě předčítala ze slovenského klasika Milana Rúfuse (1928-2009), ze svého nejoblíbenějšího básníka. „Dejú sa deje na svete / a zlé sa s dobrým stretá,“ citovala z Rúfuse. Je to báseň, ale vlastně i přesná charakteristika předvolebního boje na Slovensku.
