Kdyby Ježíš Kristus hledal v České republice místo, kde je nejpopulárnější, největší radost by měl v Nedašově na Valašsku. Podle statistiků tam žije nejvíce římských katolíků na počet obyvatel ze všech obcí v zemi. „Bůh mi už mnohokrát pomohl, když jsem něco potřeboval,“ vypráví pro CNN Prima NEWS jeden z nedašovských věřících, 22letý Lukáš Holba. Ježíš by se ovšem v této valašské dědině dočkal i zklamání, za pouhých dvacet let tam přišel o třetinu fanoušků.
Římskokatolický chrám vévodí valašskému Nedašovu jako hrad. Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na kopci, odkud je půvabný výhled na celou dědinu. Obrazně řečeno, pan farář odtud může snadno počítat své ovečky, které míří prudkými serpentýnami na mši svatou. Kousek pod svatostánkem bydlí 22letý Lukáš Holba: „Na bohoslužbu chodím každou neděli. A kostel tu máme pokaždé plný.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velký pátek? Fakt nevím, co se ten den stalo, říkají lidé v nejateističtější zemi Evropy. V Česku
A co mladíka přivedlo k římskokatolické víře? K náboženství, které ateisté zatracují a v lepším případě považují příběh o Ježíši Kristovi za pěknou pohádku. V tom horším za blud, tmářství a obluzování lidstva. „Věřím, jsem křesťan, byl jsem tak vychovaný. Že jsem pokřtěný, to je pro mě hrozně důležitá věc. Když to potřebuji, mohu se s důvěrou obrátit na Boha,“ svěřuje se Lukáš Holba. A pomohl mu pánbůh někdy reálně? „Samozřejmě, už mnohokrát se moje modlitby splnily,“ neváhá s odpovědí.
Katolickou víru dokonce v Nedašově zobrazuje i obecní prapor a znak z roku 2001. Žlutá lilie symbolizuje zdejší mariánský kostel.
Pyrrhovo vítězství
Na faře pod chrámem se na kněze nedozvoním, mše svaté přijíždějí do Nedašova celebrovat duchovní z nedalekého městečka Brumov. Římskokatolických farářů je v Česku pořád méně, o tuhle práci spojenou mimo jiné s celibátem, je mezi mladými muži mizivý zájem. Třeba v Biskupství brněnském byl v roce 2021 vysvěcen jediný kněz, proto i v hluboce nábožensky založeném regionu, tady na Valašsku, musejí vypomáhat kněží z Polska.
Podle sčítání lidu se na počátku milénia hlásilo v Nedašově k římským katolíkům 97 procent obyvatel, nyní je to „pouhých“ 65 procent. Na republikový rekord v počtu věřících to ale pořád stačí. Nedašov má 1 315 obyvatel, z toho 855 katolíků. V procentech je to nejvíce katolická obec v celé České republice. Z dlouhodobého hlediska je to ovšem Pyrrhovo vítězství. Nepříjemná zpráva pro římskokatolickou církev – věřících kvapem ubývá.
Nedašov na Valašsku. Tady žije největší procento římských katolíků v celé ČR. V obci s 1315 obyvateli se hlásí ke katolíkům 65 občanů. Na snímku farní kostel v Nedašově. Zdroj: Ivan Motýl
Nedašov na Valašsku. Tady žije největší procento římských katolíků v celé ČR. V obci s 1315 obyvateli se hlásí ke katolíkům 65 občanů. Na snímku farní kostel v Nedašově. Zdroj: Ivan Motýl
Malá lež, velká lež a statistika
Nebo se snad statistici mohli zmýlit? „Znám jedno takové přísloví, které říká, že existují tři druhy lži: malá lež, velká lež a statistika,“ zpochybňuje výsledky sčítání lidu v Nedašově farář Richard Wojciechowski. Je to známý citát, který je přisuzován hned několika historickým celebritám. Vymyslel ho prý spisovatel Mark Twain, ale podle jiných pramenů také dramatik George Bernard Shaw.
Farář Richard Wojciechowski považuje nedávno zveřejněné výsledky sčítání lidu z roku 2021 v kategorii náboženská víra za výrazně zkreslené. „Podle mě máme v Nedašově tak 85 procent věřících, nikoli 65 procent, to je nesmysl. Statistika je nepřesná už jen proto, že odpověď na otázku po náboženské víře není povinná, takže ji tři miliony respondentů nevyplnily,“ přemítá Wojciechowski. Má pravdu, 30 procent obyvatel České republiky otázku přeskočilo.
Řečeno v konkrétních číslech. Bezvěrců čili ateistů napočítali statistikové přesně 5 027 141 a více než tři miliony dotazovaných otázku spojenou s náboženskou vírou bojkotovaly (3 162 540). Další velká skupina (960 201) pak trochu zmatečně uvedla, že se sice považuje za věřící, ovšem nehlásí se k žádné konkrétní církvi, náboženské společnosti nebo směru.
Pěkná pohádka o Ježíšovi
Hned u nedašovského kostela se rozkládá hřbitov. Jeden z hrobů právě omývá Štěpánka Vaňková, na žulovém náhrobku je přilepena plastika s ukřižovaným Ježíšem Kristem. „Na Ježíše Krista nevěřím,“ spontánně odpovídá žena před padesátkou, když se ptám, zda se považuje za římskou katoličku jako většina obyvatel Nedašova i okolních vesnic. Právě tady leží „moravský Vatikán“, je to zbožný ostrov katolíků, jeden z posledních v České republice, na kterém katolíci stále drží převahu nad nevěřícími.
I v Nedašově už ale spousta místních hodila víru za hlavu. „Příběh o Ježíšovi, to je pro mě pouze pěkná pohádka, k životu ji nepotřebuji,“ uvažuje paní Vaňková. Víry se přitom nevzdala úplně, i když na římskokatolické církvi obdivuje něco jiného než Krista: „Je to krásná tradice. Křty, svatby a pohřby v kostele, to k tomuhle kraji prostě patří.“ Obřady by zachovala, a hlavně by je neupírala ani nepokřtěným. „Nelíbí se mi, když některý farář dělá problémy lidem, kteří chodí málo do kostela. A nechce jim pak třeba udělat církevní svatbu nebo pohřeb,“ popisuje současnou katolickou církev.
„Já su pokřtěná, ale že bych do kostela chodila každý den, tak to určitě ne,“ přiznává Veronika Janáčová. Mladá dívka, kterou také potkávám u nedašovského kostela. Při posledním sčítání lidu pověřila vyplněním sčítacího archu svého otce. „Napsal tam, že jsem římská katolička.“ Když se má zamyslet na katolickými dogmaty, třeba nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, zaváhá: „Nemohu říct, že tomu úplně věřím, ale nechci ani říkat, že tomu nevěřím.“ I ona kritizuje, když jsou faráři přísní na farníky. Valaši někdy kněžím familiárně říkají panáčci. „Každý z těch panáčků je jiný. Záleží, na koho narazíte.“
Pronásledování křesťanů?
Farář Richard Wojciechowski kostel Panny Marie v Nedašově otvírá i pro farníky z blízké Nedašovy Lhoty a Návojné, kde si chrám nikdy nepostavili. I tam věřící trhají rekordy, v obou dědinách se hlásí k římským katolíkům kolem šedesáti procent obyvatel. Pro srovnání, ve více než milionové Praze se za římské katolíky považují jen čtyři procenta občanů s trvalým pobytem v hlavním městě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tajemství zpovědnic: Kněží odhalili, za co se lidé kají nejčastěji
„Třeba někteří mladí katolíci rubriku raději nevyplňovali, protože už poznali, jak je dnešní společnost vůči věřícím netolerantní. Za víru se jim třeba často smějí i spolužáci,“ uvažuje farář Richard Wojciechowski, proč sčítání lidu dopadlo tak, jak dopadlo. Nemyslí si, že se za víru někomu posmívají i děti v katolickém Nedašově. Když ale absolventi zdejší základky nastoupí na střední školy nebo učiliště třeba do Zlína a Brna, už mohou být terčem jízlivých poznámek. „Když se k víře přihlásí, jsou svým způsobem pronásledováni. Mladí katolíci to dnes vůbec nemají lehké,“ myslí si kněz. V Brně se aktuálně hlásí k římským katolíkům jen devět procent z obyvatel města, ve Zlíně 11 procent.
Boží bojovníci proti Velkému bratrovi
O věřících v Nedašově nepíšu reportáž poprvé. V roce 2005 mě zaujalo, když ve vesnici iniciovali petici adresovanou Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Zhruba 20 procent dospělých obyvatel dědiny tehdy požádalo Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby zamezila vysílání dvou nových reality show: Big Brother a VyVolení. Tehdy 74letý František Krahulec mi doslova řekl: „Tvůrci Big Brothera a VyVolených používají stejné metody jako komunisté. Reality show nejsou ničím jiným než vymýváním mozku a katolickému Nedašovu už chtěla víru podobným způsobem sebrat komunistická strana.“
Petice u televizní rady neuspěla. Chci pana Krahulce po osmnáctí letech znova oslovit, aby mi řekl, jak obě televizní show reálně ublížily věřícím z Nedašova. Bohužel, od sousedů se dozvídám, že v červenci 2016 zemřel. Tak alespoň připomenu, jak se v roce 1949 odvážně účastnil rebelie, když se obec postavila za víru doslova se zbraní v ruce.
Pálení žhavým železem
„Bylo to v pátek jednadvacátého ledna 1949 kolem třetí odpoledne. Někdo vzkázal do hospody, že našeho faráře Františka Púčka přijela zatknout Státní bezpečnost. Chlapi z vesnice rychle obklíčili kostel a vnikli do fary, kde už estébáci vyslýchali duchovního. Jednoho z vyšetřovatelů jsme si hned podali a vyprovodili ze schodů. Pěsti vzápětí vystřídalo kamení, poranění policisté se rychle nasoukali do auta a ujížděli z vesnice. Doprovázela je kamenná sprcha.“
Odplata přišla za hodinu. A takto na ni vzpomínal František Krahulec: „Šedesátka ozbrojených policistů s milicionáři obklíčila vesnici, dům od domu se zatýkalo. Zadržené zamkli v hostinci, celou noc je vyslýchali ve škole. Mučení, pálení žhavým železem, vyrážení zubů. Týden se ve škole neučilo, než naše ženy vyčistily třídy od krve. Sám jsem měl štěstí, dostal jsem jen pár kopanců a facek. Na řadu jsem přišel až za svítání, už byli unavení. Víru v Boha nám nevzali, spíše ji utvrdili.“
Z milionů jsou jen tisíce
Katolickou víru nakonec národu nevzali estébáci ani komunisté, vytrácí se svobodně až v demokracii. Z deseti a půl milionu občanů České republiky se při posledním sčítání v roce 2021 přihlásilo k nejpočetnější římskokatolické církvi jen 741 019 lidí, tedy přibližně sedm procent obyvatel. V roce 1991 to přitom byla skoro polovina národa, za katolíky se považovaly čtyři miliony obyvatel z území dnešního Česka. Aktuální počty věřících ostatních křesťanských církví jsou zanedbatelné, například k Českobratrské církvi evangelické se hlásí 32 tisíc lidí a k Církvi československé husitské 23 tisíc věřících.
„Boží cesty jsou nevyzpytatelné, říká farář Richard Wojciechowski. Má to být povzdech obsahující naději, ale cítím v něm i jistou obavu. Nikdo totiž neví, zda se římskokatolická víra úplně nevytratí z Nedašova i celého Valašska. „Takhle bych nad tím nepřemýšlel. Ve víře jsme tu vyrůstali, pro nás je to naprosto přirozená věc. Já v Boha nikdy věřit nepřestanu,“ dušuje se 57letý František Ptáček u farního chrámu v Nedašově. Zdejší kostel stojí na pořádném kopci, a protože má žlutou fasádu, září nad valašskou dědinou jako sluníčko.
