Měl být příliš malý a hubený na to, aby hrál na nejvyšší fotbalové úrovni. Toto negativní jasnovidectví některých odborníků se ukázalo jako zcela mylné. Luka Modrič se stal nejlepším z nejlepších a i v 37 letech táhne Chorvatsko směrem k dalšímu finále mistrovství světa. A teoreticky mohl v minulosti zazářit i v pražské Spartě, jak pro CNN Prima NEWS poznamenává trenér a manažer Jiří Plíšek.
Pokud „šachovnicová armáda“ zvládne v úterý (20:00) vyřadit Argentinu, velmi nečekaně si v Kataru, stejně jako naposledy v Rusku, zahraje o světovou trofej. Na finále dojde 18. prosince, což je datum, které má chorvatský kapitán navždy vryté do paměti. Ne v příjemné spojitosti.
V tento den před 31 lety byl ve vesničce ležící nedaleko Zadaru srbskými vojáky popraven Modričův dědeček. Aby toho nebylo málo, rodina přišla i o dům, který se ocitl v plamenech. Nemohlo následovat nic jiného než útěk. A jedna zcela výjimečná fotbalová kariéra se tak začala rýsovat na parkovišti vedle uprchlického hotelu.
„Luka Modrič je absolutní persona, kterou chorvatská veřejnost vnímá jako klíč k týmovému úspěchu. Nejen nyní, ale i na předchozím mistrovství světa. Navíc, jeho příběh je pořádnou inspirací pro spoustu mladých hráčů i lidí obecně. Národní hrdina,“ líčí pro CNN Prima NEWS český trenér Jiří Plíšek, odborník na fotbal v zemích bývalé Jugoslávie.
Absolutní koncentrace na výkon a rodinu
I teď volal z Balkánu, konkrétně Chorvatska, které žije nadcházejícím semifinále mistrovství světa. Má na programu pracovní schůzky i setkání s kamarády. „A také nasátí atmosféry. Je to znát už jen díky tomu, že mnoho blízkých přátel, se kterými jsem se měl potkat, během víkendu houfně hledalo cesty, jak se dostat do Kataru. Většině z nich se to podařilo. Jsou ochotní udělat hodně. Protože takto na poslední chvíli už si nemohou vybírat mezi cenami, jsou ochotní utratit cokoliv,“ přibližuje Plíšek.
MS ve fotbale 2022
Ale zpět k muži, který je jedním z hlavních důvodů toho, že se známí bývalého kouče Teplic nebo Željezničaru Sarajevo pídili potom, jak se rychle dostat do Kataru. Modrič je jeho optikou takový sportovní velikán, jakým pro Čechy mohou být snad jen ústřední hrdinové z Nagana Jaromír Jágr s Dominikem Haškem… „Nebál bych se přidat i Pavla Nedvěda. Je v českém prostředí živoucí legendou, už jen kvůli tomu, že také vyhrál Zlatý míč. A navíc hrál na podobné pozici jako Modrič,“ uvádí Plíšek.
Podle něj má špílmachr Chorvatů i velké lidské kvality, které mohou být výsledkem těžkého dětství. „Příběhy mají vždy silný základ v kořenech daného člověka a v cestě, tedy faktorech, které ho formují. Podobně na tom byl Ivan Perišič a – když odskočím vedle do Bosny – lze zmínit i Edina Džeka,“ mluví expert o hráči, kterého před lety vytáhl ze Sarajeva do Teplic. Na severu Čech se odrazil k výjimečné kariéře zahrnující tituly z německé bundesligy a anglické Premier League. „Každý z nich měl intenzivní příběh s těžkým dětstvím. A to přispívá k tomu, že vidíme silný charakter, silnou morálku a obrovskou touhu něco dokázat,“ pokračuje rodák z Aše.
A dál vyjmenovává důvody, proč je 37letý Modrič vzorem pro mladou generaci i své později narozené spoluhráče: „Nezaznamenáme u něj nějakou bulvární story. Absolutní koncentrace na výkony a na rodinu. Sám prohlašuje, že se nezajímá o sociální sítě, nenechá se ničím vytrhnout z koncentrace. Když vezmete, co všechno dokázal – devětkrát nejlepší chorvatský hráč, pětinásobný vítěz Ligy mistrů a majitel Zlatého míče – má profil se všemi předpoklady pro to, aby byl nejen vzorem, ale i patronem pro správný vývoj kariér jeho spoluhráčů.“
Mnoho lidí mu nevěřilo
Pak jsou tu fotbalové činy, kterými dlouhé roky baví fanoušky v dresu chorvatské reprezentace, ale většinu roku v trikotu Realu Madrid. „Propojuje defenzivu a ofenzivu. Dokáže vymyslet skvělou předfinální i finální přihrávku. Když je potřeba, zvládne hru neuvěřitelně zklidnit. V každém okamžiku utkání vyhodnocuje, co je třeba udělat. Je režisérem změn – kdy se povolí, kdy se přitopí pod kotlem,“ popisuje Plíšek.
Modričovy dlouhodobě výborné výkony na scéně s nejintenzivnější září reflektorů jsou konstantní odpovědí pro chorvatské škarohlídy, kteří kdysi malému Lukovi nevěřili. „Vždy bojoval s tím, že je malý a hubený. Mnoho lidí mu nevěřilo. Neustále musel dokazovat, že na to bude mít. Na druhou stranu velmi brzy prokazoval, že po fotbalové stránce je velmi dobrý a už v 17 letech se stal nejlepším hráčem ligy v Bosně a Hercegovině.“
To hostoval v klubu Zrinjski Mostar, pak byl vypůjčen do chorvatského Interu Zaprešič a následně se vrátil do mateřského záhřebského Dinama. V té době ho poprvé naživo zahlédl i Jiří Plíšek, tehdy sportovní manažer Sparty vyhledávající talenty.
„Nikdy jsem se o tom moc nevyjadřoval. Vydal jsem se do Turecka, když tam spousta týmů přijela na zimní soustředění. Včetně Dinama Záhřeb. Viděl jsem, jakým způsobem hrál Modrič i Brazilec Eduardo da Silva. A hned jsem dával echo do klubu, že jsou tady fantastičtí hráči, kteří se určitě prosadí ve velkém fotbale. Zanedlouho oba přestupovali za částky přes 20 milionů euro do Anglie. Takže o Modričovi jsme se na Spartě bavili,“ zmiňuje muž, který naposledy vykonával funkci sportovního ředitele v Mladé Boleslavi.
V Tottenhamu Hotspur Modrič prokázal, že na nejlepší level rozhodně má a odměnou mu byl v roce 2012 přestup ke španělskému gigantovi, tedy Realu. Absolutní vrchol zažil až v 33 letech, kdy během jednoho roku vyhrál Ligu mistrů, získal Zlatý míč, což byla zároveň odměna za to, že Chorvaty překvapivě dotáhl až do finále mistrovství světa proti Francii coby nejlepší hráč turnaje.
Propojuje defenzivu a ofenzivu. Dokáže vymyslet skvělou předfinální i finální přihrávku. Když je potřeba, zvládne hru neuvěřitelně zklidnit. V každém okamžiku utkání vyhodnocuje, co je třeba udělat. Je režisérem změn – kdy se povolí, kdy se přitopí pod kotlem.
Stříbrné medaili z Ruska navzdory se letos na katarském mundialu s balkánským výběrem příliš nepočítalo. „Chorvaté byli trochu stranou, protože přijíždělo mužstvo, které bylo jiné než na předchozím šampionátu. 18 nových hráčů. Nesmíme ale zapomínat na to, že se jedná o týmový sport. Je klíčové, jakým způsobem spolu fotbalisté dokáží spolupracovat. U nich je patrná obrovská hrdost na to, že jsou v reprezentaci. Sami v rozhovorech často zmiňují, že každé vítězství je dárkem pro chorvatský národ. Dokáží prodat charakter,“ vykládá Plíšek.
Slavná éra chorvatského fotbalu je obdivuhodná především proto, že reprezentace přezdívaná „Kostkovani“ čerpá z pouhopouhých 3,9 milionu obyvatel. Ve čtvrtfinále MS vyřadila Brazílii, ve které žije přes 200 milionů lidí. Jak je tedy možné, že národní tým trenéra Zlatka Daliče má tolik skvělých hráčů? A že v malé zemi čeká na svoji šanci spoustu dalších talentů?
„Jedním faktorem je to, že chorvatská liga je nastavená pro práci s mladými hráči. Vytváří ideální podmínky pro to, aby mohli hrát, zakládá se na výchově. Pak fakt, že v Chorvatsku stále vidíte spoustu kluků kopat do míče na pláccích, funguje tady takzvaná ulice. My často naříkáme, že jsme ji ztratili,“ popisuje Plíšek.
„V neposlední řadě do toho promlouvá životní standard. U nás se děti dostávají do fáze, kdy se jim moc sportovat nechce, jsou pohodlné, mají jiné zájmy. V Chorvatsku jsou pořád regiony, kde životní úroveň není vysoká a je patrná touha něco dokázat. A pak zmiňovaná hrdost. Fotbal přináší velkou vášeň. Kluci milují všechny sporty, ve kterých je míč, mají pro ně cit. To platí pro většinu balkánských zemí,“ uzavírá trenér.
