Tomáš Neřold mluví o statistice dopravních nehod
Třetí listopadová neděle je Světovým dnem obětí dopravních nehod. Počet úmrtí na silnicích i díky důrazu na prevenci a bezpečnost aut klesá, přesto jsou ale čísla stále vysoká. Podle vedoucího oddělení BESIP Tomáše Neřolda, který byl hostem ve zprávách CNN Prima NEWS, je Česko v počtu dopravních nehod stále za evropským průměrem.
V období od ledna do března letošního roku zemřelo na českých silnicích 103 lidí. To je v meziročním porovnání o 15 víc. Za říjen to bylo podle předběžné statistiky 39 lidí, což bylo o 12 méně než vloni. Mezi nejčastější důvody patřila nepřiměřená rychlost či nepozornost při řízení. Na dopravu a počty nehod ale mají velký vliv vládní nařízení související s koronavirem, proto je obtížné provádět meziroční statistická srovnání.
Bezohledná jízda. Řidič na dálnici D5 kličkoval mezi dopravními kužely
Silnici si zřejmě spletl se slalomovou dráhou. Nezodpovědný řidič na dálnici D5 začal kličkovat mezi dopravními kužely. Zbytečně tak riskoval život svůj i všech ostatních účastníků silničního provozu. Za prohřešek mu hrozí několikatisícová pokuta.
„Zaměřovali jsme se právě na nepozornost ze strany řidičů vůči chodcům. Také jsme zdůrazňovali přednosti tramvají. Myslím, že takové skutečnosti mají dopad, ale nechtěl bych to přeceňovat,“ říká vedoucí oddělení BESIP (bezpečnost silničního provozu) Tomáš Neřold, podle kterého jen reklamní kampaň v médiích na snížení nehod nestačí.
„Jde o kombinaci více faktorů, jako je například práce policie. I když se čísla snižují, obětí je více, než jsme plánovali. Jsme za evropským průměrem. Můžeme ale pozitivně hodnotit pokles těžkých zranění,“ dodává.
Světový den obětí dopravních nehod si mimo jiné bude připomínat České sdružení obětí dopravních nehod (ČSODN). To je zodpovědné například za výstavbu Památníku obětem dopravních nehod, který se nachází poblíž nultého kilometru dálnice D1 v Praze na Chodově.
ČSODN bylo založeno v roce 2004 a jeho hlavním cílem je pomáhat pozůstalým obětí dopravních nehod. I když takovou organizaci může leckdo považovat za zbytečnou, podle dopravního psychologa Martina Kořána jsou členy sdružení lidé, kteří ztrátu blízké osoby na silnici často sami zažili, a na setkáních si dokáží navzájem psychicky pomoci.
„Řidiči jsou různí. Znám lidi, kteří jsou jako přímí účastníci dopravní nehody paralyzovaní do konce života. Zažil jsem také řidiče profesionála, který po zavinění těžké dopravní nehody roztrhal svůj řidičský průkaz s tím, že už za volant nikdy nesedne. Jiní se naopak oklepou velmi rychle a další den jsou schopni klidně znovu řídit,“ dodává Kořán.
