Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Mnoho mladých lidí z Bulharska odchází do zahraničí a přehlížená menšina zaplňuje místo uvolněné ve společnosti. Mladí Romové studují medicínu, farmacii či stomatologii a chystají se na práci v profesích ve zdravotnictví, které se v Bulharsku nedařilo obsadit, píše web Politico.
V horkém červnovém dni se skupina romských teenagerů skláněla nad chemickými rovnicemi a připravovala se na povolání, která bulharský zdravotnický systém jen těžko hledá: lékaře, zdravotní sestry, zubaře a lékárníky. Studenti navštěvují přípravný kurz na náročné přijímací zkoušky na bulharské lékařské fakulty. Kurz pořádá Trust for Social Achievement (TSA), nezisková organizace se sídlem v Sofii, pomáhající znevýhodněným komunitám. Informuje o tom web Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V domovech pro seniory přibudou tisíce lůžek, opatření schválila vláda. SPD chybí garance ceny
Romové jsou marginalizovaná etnická skupina, která tvoří asi deset procent bulharské populace. Mladí příslušníci této komunity byli dlouho vyloučeni z vyššího vzdělávání, ale dnes nacházejí uplatnění i v oborech, které byly dříve nedosažitelné.
Je to trend, který přesahuje medicínské obory. Ale ve zdravotnictví Romové nejen pronikají do nového oboru, ale také pomáhají zaplnit díru v bulharském zdravotnictví. Země má totiž problémy s odlivem mozků, mladí odborníci odcházejí za uplatněním do bohatších zemí.
Holčička trpí jako jediná na světě vzácnou poruchou. Pomalu umírá, rodiče založili sbírku
Tříletá Aria trpí – zřejmě jako jediná na světě – extrémně vzácným mitochondriálním onemocněním. Dvě děti, kterým bylo podobné onemocnění v minulosti diagnostikováno, v raném věku zemřely. Rodina se snaží příběh dcery šířit a vybrat peníze na drahou experimentální léčbu.
Počet lékařů na počet obyvatel v Bulharsku je nad průměrem Evropské unie, ale většina z nich působí ve velkých městech. Nedostatkoví jsou také někteří specialisté, jak vyplývá ze zprávy Evropské komise. Bulharsko je spolu s Lotyšskem a Řeckem také jednou ze zemí EU s nejnižším počtem zdravotních sester.
„Program produkuje lékaře, sestry a porodní asistentky, kteří jsou velmi potřební, zvláště v malých městech. Tito lidé přinášejí opravdovou změnu,“ říká kardiolog ze Sofie Miroslav Angelov, který je absolventem předchozího ročníku programu.
Nositelé změny
Kariéra v medicíně byla pro většinu Romů tradičně nedosažitelná. Romové se často již od útlého věku potýkali se sociální nerovností a vyloučením. Přístup do mateřských škol je omezený a většina studentů je v pozdějších fázích vzdělávání zařazena do čistě romských tříd nebo dokonce do segregovaných škol.
Díky neziskovým organizacím jako je TSA se však situace začíná měnit. V letech 2018 až 2024 tato skupina vzdělávala více než 120 studentů a udělila 270 stipendií, aby se romské děti dostaly na zdravotnické školy.
Program v současnosti vede přední sofijský neurolog Ivailo Turnev. S romskou komunitou úzce spolupracuje již více než 20 let, organizuje přípravné kurzy a školí zdravotnické mediátory.
„Věděli jsme, že je nezbytné vyškolit zdravotníky z romské komunity, kterou trápí vysoká dětská úmrtnost, chronické nemoci a špatný přístup ke zdravotní péči,“ řekl Turnev.
Českým nemocnicím se transformace nedaří. Hrozí miliardové ztráty, varuje pojišťovna
Transformovat české nemocnice se nedaří tak rychle, jak předpokládala například Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jen letos ji i proto čeká ztráta přes pět miliard korun a příští rok prý nebude o moc lepší. Pokud se tempo přeměny nemocnic nezmění, už za dva roky se největší pojišťovna může podle svého ředitele dostat do finančních potíží. Pomoct má proto snížení počtu akutních lůžek a centralizace péče. Podle poslance a člena správní rady VZP Toma Philippa (KDU-ČSL) si české zdravotnictví žije nad poměry.
Většina studentů, kteří navštěvují kurz TSA, úspěšně dokončí studium a stanou se zdravotnickými pracovníky v předních nemocnicích v Sofii i jinde v zemi. V posledních dvou ročnících kurzu bylo 15 ze 17 absolventů střední školy přijato na lékařskou fakultu.
Tito mladí lékaři a zdravotní sestry mění názory romské komunity i širší společnosti. Nejenže zajišťují, aby se romským pacientům dostávalo důstojné péče od lékařů, kteří rozumí jejich specifickým problémům, ale také prokazují talent a vůdčí schopnosti, boří stereotypy a nově definují, co to znamená být Romem v Evropě.
Pro mnoho studentů je tento program jedinou příležitostí, jak mohou realizovat své sny o kariéře v medicíně. „I kdybych si to mohla dovolit, v mém městě nejsou žádní učitelé, kteří by mě připravili,“ řekla Gabriela Cocarová, která do Sofie dojíždí devět hodin ze svého rodného města u Černého moře.
Někteří z dřívějších absolventů jsou nyní praktikujícími odborníky. Například Angelov teď školí mladší romské studenty a je přesvědčen, že program slouží jako praktický model integrace Romů. „Tento program dokazuje, že když se romským dětem dá příležitost, mohou uspět,“ říká Angelov.
Lékaři bez předsudků
Diskriminace však nadále zůstává problémem. Navzdory úspěchům TSA zůstává institucionální podpora programu minimální.
Na zdravotní péči nebudou peníze, varuje Kubek. Znovu by zavedl poplatky u lékaře
Na zdravotní péči nebudou kvůli úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví v příštím roce peníze. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Pojišťovny budou platit prostě méně,“ vysvětloval. Zároveň se nechal slyšet, že by opět zavedl poplatky u lékaře. Ty, které ve zdravotnictví jsou, už totiž nemají takovou hodnotu, jakou měly dříve.
„Stát neuznává tyto studenty jako jedince s potenciálem přispět společnosti. V současné době jsou nevyužitým zdrojem pro zdravotnictví,“ říká projektová manažerka TSA Ajlin Dzhaferová.
Kromě doučování biologie a chemie se v rámci programu vyučuje romská historie, finanční gramotnost, povědomí o duševním zdraví a měkké dovednosti – učební plán, který má studenty připravit na výzvy, jimž budou čelit během studia a kariéry.
„Když pacienti přijdou na kontrolu, nevnímají mě jako Roma. Vidí mě jako lékaře, který je tam, aby jim pomohl,“ říká Angelov.
„Sním o době, kdy Rom, který vystudoval univerzitu, už nebude zajímavostí, ale normou,“ říká Nikol Angelová, mladá romská studentka z malého města Lom na Dunaji, která v září začala studovat medicínu po absolvování přípravného kurzu. „Chci se vrátit do Lomu a pokračovat v práci s tamní romskou komunitou. Člověk by neměl zapomínat, odkud přišel,“ dodává mladá žena.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Drtí nás velké řetězce, stěžují si malé lékárny. Vadí jim cenová válka a nedostupnost léků
