Horáček: Fialova vláda je populistická a způsob sestavování kandidátky Spolu nedemokratický

Vláda Petra Fialy je populistická a způsob sestavování kandidátky Spolu do evropských voleb nedemokratické a nemorální, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS textař, producent a spisovatel Michal Horáček. Někdejší neúspěšný kandidát na prezidenta mluví například i o tom, že by Miroslav Kalousek v EU udělal pro Česko dobrou službu.

Jak hodnotíte prezidenta Petra Pavla?
Prvním úkolem prezidenta podle ústavy je zastupovat stát navenek. A v této nejdůležitější roli si zatím počíná skvěle. Pozice ČR se ve světě díky jeho působení upevnila. Po mnoha letech jsme získali skutečně vážnost. Chtěl bych zmínit jeho iniciativu nákupu tolik potřebných dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. (S nápadem přišel premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU v únoru, iniciativu podpořila celá vláda i prezident Pavel, pozn. red.).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nechápu, jak mohl být v ČR zvolen tento prezident, prohlásila z Floridy Olga Matušková, vdova po zpěvákovi Waldemaru Matuškovi

Jeho komunistická minulost vám nevadí?
Určitě by bylo lepší, kdybychom měli prezidenta, který nemá žádnou komunistickou minulost. Ačkoliv jsem nikdy nebyl členem komunistické strany ani členem Socialistického svazu mládeže a celý ten komunistický systém jsem z duše nesnášel, přesto je ale potřeba vzít v úvahu, jak kdo se svou minulostí nakládá. Petr Pavel ještě v době, kdy nebyl prezidentem, mnohokrát řekl, že to bere jako své selhání a velkou chybu, a aby to napravil, dalších třicet let odsloužil pro republiku. Odpouštění lze dát jen tomu, kdo o takové odpouštění žádá, a to on udělal.

Michal Horáček (71)
Textař, spisovatel, spoluzakladatel sázkové kanceláře, neúspěšný kandidát na prezidenta ČR v roce 2018. Z prvního manželství s novinářkou Rut Horáčkovou, rozenou Vavákovou má syna Filip a dceru Rut. Jeho druhou ženou je kostýmní výtvarnice Michaela Hořejší, s níž má dceru Julii. V roce 2016 zveřejnil své majetkové přiznání a přiznal majetek v hodnotě 458 milionů korun.

Uvažujete, že byste se v dalších prezidentských volbách znovu ucházel o Pražský hrad?
Rozhodně ne.

Vláda Petra Fialy má u veřejnosti velmi nízkou podporu. Za co byste ji pochválil a za co naopak zkritizoval?
Pochválil bych ji za zahraniční politiku. Byl to náš premiér, který společně s polským a slovinským kolegou mezi prvními přijel do bombardovaného Kyjeva. To zanechalo velký dojem. Díky velmi dobré práci ministra zahraničí pana Lipavského ve spolupráci s prezidentem Pavlem se ta naše pozice ve světě a v Evropě radikálně zlepšila. Za co bych ji zkritizoval je, že to není ideově vyhraněná vláda. Není ani pravicová, jak o sobě říká, a samozřejmě ani levicová. Je to prostě populistická vláda. Chtěl bych, aby nepodléhala tomu tlaku kupovat si přízeň voličů. Vláda nemá žádné peníze, vláda pouze spotřebovává peníze a jediné, co může udělat, je, že si půjčí další a tím zvýší náš dluh, který je ale potřeba splatit.

Je to rozhodnutí slovenských občanů, ale můj názor je, že se stalo něco politováníhodného.

Která politická strana v Česku je vám momentálně nejbližší?
Nejbližší mi není vůbec žádná. Spíš bych řekl nejméně vzdálená. Podle mě si dobře nevede ani jedna strana. Občas pěkné záblesky přijdou od Pirátů, pro mě kupodivu. Jsou přece jen takovou mladší, dynamičtější stranou. Na druhou stranu jsou pro mě nečitelní. Jsou tam takové divné levicově bláznivé úlety. Ale docela si vážím pana ministra Bartoše, který je inteligentní a pracovitý člověk. Já jsem katolík, takže tradičně volím spíše KDU-ČSL, i když zdaleka ne se vším, co hlásá, souhlasím.

Lidovci zažívají pád preferencí. Poslední volební průzkumy jim přisoudily necelá tři procenta. Čím si to vysvětlujete?
Už jednou se stalo, že jedna z nejtradičnějších stran naší vlasti se nedostala do parlamentu a teď jí to hrozí znovu. Vysvětlit si to nedokážu. Mně osobně třeba vadí jejich postoje ke svazkům mezi homosexuálními partnery.

Blíží se evropské volby. Spolu v nich čelí kritice za způsob sestavování kandidátky. Například Hayato Okamura (KDU-ČSL) z ní musel odstoupit, neboť panovala obava, že by svými preferenčními hlasy mohl kandidáty z popředí přeskákat. Není to tak trochu nedemokratické?
Samozřejmě, že je. Je to naprosto nesmyslné. Přece se nebudu zbavovat lidí, protože mají u voličů podporu. Je to bláhové z pragmatického i morálního hlediska.

Podobně dopadl i Miroslav Kalousek, zakladatel TOP 09, jehož kandidaturu do EP odmítlo širší vedení strany. Překvapilo vás to?
Neznám vnitřní mechanismy těch stran, jejich řevnivost… Nevidím do jejich zákulisí. Myslím si ale, že Miroslav Kalousek je výrazná osobnost české politiky, inteligentní člověk s jasným názorem. Jsem přesvědčen, že by v Evropě udělal ČR dobrou službu. Mrzí mě, že nebude kandidovat a ucházet se o přízeň voličů.

Filmové dokumentaristce Olze Sommerové se nelíbí, že vzdělaný člověk má stejné volební právo jako nevzdělanec, který se o nic nezajímá a pak se podle ní k moci dostávají lidé, jako je Andrej Babiš. Souhlasíte s jejím tvrzením?
Naprosto nesouhlasím. Podstatou demokracie právě je, že se na společném rozhodování podílí zkrátka každý od osmnácti let, kdo není zbavený občanských práv nebo svéprávnosti. Není mi jasné, jak by si to představovala. Kdo by měl soudit, kdo je vzdělaný a nevzdělaný, to by předtím musel každý občan udělat nějaký test, než by směl volit? Já jsem pro co nejširší demokracii. I když samozřejmě i já bych osobně uvítal u všech lidí v ČR vyšší vzdělanost. Pak by z toho vyplývalo také moudřejší rozhodování.

Jak hodnotíte politické dění na Slovensku, vládu Roberta Fica a nově zvoleného prezidenta Petera Pellegriniho?
Na Slovensku mám spoustu přátel. Magda Vašáryová byla členem mého týmu při prezidentské kampani. Mnoho slovenských zpěvaček jsem představil lidem v ČR... Tu volební prezidentskou noc jsem docela prožíval a celou ji strávil u televize a přiznám se, že to pro mě bylo moc smutné. Respektuji volební výsledek, který musíme přijmout, je to suverénní rozhodnutí slovenských občanů, ale můj názor je, že se stalo něco politováníhodného. Zvolení pana Fica a nyní pana Pellegriniho znamená oslabení akceschopnosti naší velké rodiny, naší party a tou je Evropská unie.

Vztahy mezi českou a slovenskou vládou jsou momentálně napjaté. Kabinet Petra Fialy s nimi zrušil tradiční mezivládní konzultace. Je to podle vás správné rozhodnutí?
Ano. Není naší povinností mít úplně nadstandardní vztahy. Když se slovenský ministr zahraničí veřejně stýká s ruským ministrem zahraničí, tak se proti tomu prostě musíme nějak ohradit.

V4 se rozdělila na dva tábory. Na jedné straně Slovensko a Maďarsko, na druhé ČR a Polsko. Má tato skupina ještě smysl?
Už dlouho si myslím, že smysl ztratila. Původní myšlenka byla, že my, čtyři státy ve středu Evropy, které jsme přicházely do EU, jsme chtěly vytvořit jakýsi společný blok k těm mocnějším, ekonomicky vyspělejším, lidnatějším státům. Ale život je složitý a zejména ten politický. Kvalita se z V4 podle mě už vytratila. Asi bude dobré dát to takzvaně na zadní sporák, jak se říká v Americe.

Rusko neuznává Ukrajince jako národ. Chce je naprosto ovládnout. Pokud by se to Rusům podařilo, bylo by to něco, co by vzbuzovalo skutečnou hrůzu.

Situace na bojišti se pro Ukrajinu nevyvíjí příliš dobře. Souhlasíte s názory, že by EU a USA měly o to více navyšovat svoji další pomoc, nebo spíše s tvrzením přestat dodávat zbraně, aby neumírali další lidé a vyvinout aktivitu k mírovým jednáním i za cenu ústupků pro Ukrajinu?
Pokud západ na Ukrajinu přestane dodávat vojenskou pomoc, bude tam naopak umírat daleko více lidí. Rusko se netají tím, že neuznává Ukrajince jako národ, ukrajinštinu jako jazyk, Ukrajinu jako stát. Chce ji naprosto ovládnout. Pokud by se to Rusům podařilo, bylo by to něco, co by vzbuzovalo skutečnou hrůzu. Musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli se ubránit.

Neobáváte se, že tento konflikt může vyústit ve třetí světovou válku?
Za určitých okolností v ní může vyústit leccos, a to nejen na ukrajinském bojišti. Například když Čína napadne Tchaj-wan, výbušná situace panuje i na Blízkém východě...

Co vás v nejbližší době čeká?
Mám před sebou velké úkoly. Na uměleckém poli s mým kamarádem Michaelem Kocábem připravujeme operu. Tedy úplně jiný žánr, kterému se ani jeden z nás nikdy nevěnoval. Je to vstup do nového prostředí, je to velké dobrodružství a vyžaduje to veškeré síly. Jinak stále se angažuji v boji s klimatickou změnou. Máme velký projekt v Ghaně, kde jsme v jedné vesnici začali budovat les a sad, kde bude růst ovoce, dáme tím lidem práci a peníze. A uvažuji, že bych přednášel na vysoké škole.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Michal Horáček o událostech sametové revoluce

Tagy: