Expremiér Špidla: S Paroubkem se spolupracovat nedá. Konečná je konzervativní nacionalistka
Proč sociální demokracie zůstává stále pod pěti procenty, jak vnímá snahy Jiřího Paroubka sjednotit českou levici a čím si vysvětluje vzestup euroskeptiků? Nejen o tom v rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvil bývalý premiér a někdejší šéf sociální demokracie Vladimír Špidla.
Čím si vysvětlujete, že sociální demokracie ve volebních preferencích zůstává stále pod pěti procenty?
Zvedáme se z velkého volebního neúspěchu, a to chvíli trvá.
Díky volbám do Evropského parlamentu je mediálně nejvíce vidět a slyšet Lubomír Zaorálek, předseda strany Michal Šmarda je ale téměř neviditelný. Neměli jste si do čela zvolit někoho akčnějšího?
Luboš Zaorálek je naprosto správná volba lídra pro volby vzhledem k jeho zkušenosti v zahraniční politice i v evropské politice a koneckonců i k velkým zkušenostem z politiky jako takové. V tomto směru je to naše nejsilnější osobnost a jeho místo v čele kandidátky je zcela správné. O tom, kdo má být předsedou strany, rozhodují straníci a především sjezd. Ten vyhodnotí práci strany a pak se uvidí. Česká politika je podle mě prosáklá mylným přesvědčením o významu charismatických osobností. Jistěže charismatické osobnosti svůj význam mají, ale obvykle jsou to pouze krátké okamžiky. Vždy najdeme nového mesiáše a pak znovu zjistíme, že to není on. Politická demokratická strana je kolektivní dílo a nelze ji odvodit od jedné osobnosti. Sociální demokracii není nic vzdálenějšího než vůdcovský princip.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Největším bezpečnostní hrozbou je ministr zahraničí Lipavský. Prezidenta Petra Pavla dosadili na hrad oligarchové, tvrdí Lubomír Zaorálek
Neobáváte se, že kromě hnutí ANO a SPD vám voliče převezme také předsedkyně komunistů Kateřina Konečná a její Stačilo!?
Toho se vskutku neobávám. Tak jak se tato koalice pod jejím vedením projevuje, jsou to zjevně konzervativní nacionalisté, a to nikdy nebyly sociální demokraté a nikdy to nebylo ani sociálně demokratické voličstvo. S touto koalicí se míjíme.
Vladimír Špidla (73)
Český politik, dlouholetý člen ČSSD. V letech 2001 až 2004 byl jejím předsedou. V letech 2002 až 2004 byl premiérem ČR. Poté šest let působil jako evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. V letech 2014 až 2017 byl ředitelem Odboru poradců a poradkyň tehdejšího předsedy vlády Bohuslava Sobotky.
Některé průzkumy to ale naznačují. Mnohé ji do evropských voleb přisuzují více než pět procent…
Při tak malých číslech, které se týkají jak sociální demokracie, tak koalice Stačilo! je jakýkoliv výzkum sporný. Ale jak už jsem řekl, naše voličstvo je jiné. Pro nás je důležité získat a zmobilizovat sociálně demokraticky smýšlející lidi mezi voliči.
Problém Jiřího Paroubka je, že je součástí velmi pravicového uskupení, které rozhodně s levicí nemá nic společného. Pokud by chtěl levici sjednocovat, musel by opustit Janu Bobošíkovou a Janu Volfovou.
Neukazuje se, že kdo chce mít nějakou šanci voliče zaujmout, musí být radikální?
Je zjevné, že politická uskupení musí být důsledná, pokud jde o zápas o své politické cíle. To znamená, že rozhodně nesmí být plachá a že je nutné mít odvahu pustit se do zápasu. Je otázkou, co míníte radikálností, ale v každém případě důležitá je důsledná bojovnost. Lidé vás musí rozeznat pouhým okem.
Čtěte také
Co říkáte na snahy Jiřího Paroubka, současného předsedy ČSSD, který volá po sjednocení levice? Nebyla by to pro sociální demokracii cesta, jak se dostat zpátky do sněmovny?
Je to poněkud obecný výrok. Stejně tak můžeme mluvit o sjednocení pravicových sil, o sjednocení křesťanských sil a mohl bych pokračovat. Problém Jiřího Paroubka je, že je součástí velmi pravicového uskupení, které rozhodně s levicí nemá nic společného. Pokud by chtěl levici sjednocovat, musel by opustit Janu Bobošíkovou a Janu Volfovou, tečka. Koneckonců to Jiří Paroubek umí, odcházet a vrhat se do nových projektů. V té pozici, ve které právě teď je, jeho výzvy ke sjednocení levice nemají smysl.
V letošních evropských volbách se rýsuje politický otřes. Čeká se volební vzestup populistů. Průzkumy naznačují, že antievropské a populistické strany by mohly vyhrát hned v devíti zemích sedmadvacítky. V řadě dalších podle všeho skončí na druhém či třetím místě. Pokud by se tak stalo, jak by se podle vás změnila Evropa? Co by to znamenalo?
Volební výsledky ještě neznáme a otázka zní, co je třeba chápat jako vítězství. Volby jsou důležité a záleží na tom, jaké politické síly posílí. Pro nás jsou vítězství konzervativních nacionalismů v jednotlivých evropských zemích nebezpečná. S nacionalisty se lze jenom velmi těžko dohodnout. Pak nastupuje pouze reálpolitika, a to je pro nás nevýhodné. Vzhledem k tomu, jaká je naše váha. V každém případě by to znamenalo oslabení našeho vlivu.
Čtěte také
Evropská unie jsme my. Myslím, že hlavním problémem je, že jsme v integraci nepostoupili dostatečně kupředu. A druhým problémem, který souvisí s tím prvním, je, že se rychle nevyrovnávají životní úrovně jednotlivých evropských zemí.
Euroskeptiků přibývá i v ČR. Čím to podle vás je? Co EU udělala špatně, že se její vnímání mezi občany napříč Evropou zhoršuje?
Evropská unie jsme my a Evropa je politický projekt a politické postoje se pochopitelně v čase mění. Myslím, že hlavním problémem je, že jsme v integraci nepostoupili dostatečně kupředu. A druhým problémem, který souvisí s tím prvním, je, že se rychle nevyrovnávají životní úrovně jednotlivých evropských zemí.
Nepodrývá důvěru v EU i její selektivní přístup ke státům podle toho, kdo je v jejich čele – viz Polsko, Maďarsko? Má unie ovlivňovat voliče v jednotlivých státech ve stylu, pokud zvolíte Viktora Orbána, stopneme vám dotace?
Evropská unie je založena na smlouvě a evropském právu. Smlouvy se mají dodržovat a pravidla, pokud se nedodržují, se musí vynucovat. Pokud Evropa sáhne k určitým omezením, například dotací, stane se tak na základě smlouvami určeného procesu, se kterým musí souhlasit kvalifikovaná většina zemí. Otázka nikdy nebyla ze strany unie položena zvolíte-li Orbána tak... Ta otázka správně zní nebudete-li dodržovat pravidla tak...
Čtěte také
Mělo by být v důležitých otázkách nahrazeno právo veta kvalifikovanou většinou, jak po tom v Česku volají například Piráti?
Je stále zřejmější, že se globálně rodí koncert velmocí a Evropa nechce-li být poraženou, musí mít kapacitu v tomto koncertu hrát. To znamená, že se bude muset měnit a to znamená, že v některých případech bude nutné posílit její komunitární část. Zda bude nutné měnit právo veta, to je otevřené. Ale myslím si, že v řadě případů se ukáže, že to je vhodné. Jde opravdu o mnoho, protože jak říkali Římané – běda poraženým.
Jak hodnotíte schválený evropský migrační pakt, který na české politické scéně vyvolal rozruch?
Migrační pakt je dobrý kompromis. Umožňuje posílit schopnost Evropské unie dostat migrační toky pod kontrolu.
Ministr vnitra Vít Rakušan tvrdí, že když Česko přijalo velké množství uprchlíků z Ukrajiny, bude mít výjimku a solidární poplatek se ho týkat nebude. Podle jiných politiků ale žádná speciální výjimka neexistuje....
V takovémto paktu se nedávají výjimky zemím, ale dávají se výjimky s ohledem na situaci. A zde není pochyb, že jsme přijali velké množství ukrajinských uprchlíků a že migrační pakt tyto situace bere v úvahu. Názor ministra Rakušana podle mě odpovídá realitě. To ale neznamená, že výjimka je věčná. Je vázána na určitou situaci, není univerzální.
Čtěte také
Příští českou eurokomisařkou se má stát Danuše Nerudová. Má podle vás na to?
Tato idea mi není známa. O návrhu na komisaře rozhoduje vláda a nezachytil jsem žádnou diskusi, která by k tomu směřovala.
Je to veřejně dostupná informace. Hnutí STAN chce po eurovolbách nominovat eurokomisaře za Česko. Jeho předseda Vít Rakušan počítá s ústní dohodou se šéfem ODS a premiérem Petrem Fialou a za ideální kandidátku považuje Nerudovou. V jejím případě však existují pochyby, že by vzhledem k nepříliš významné politické minulosti nemusela dostat silné portfolio. Neměla by česká vláda na eurokomisaře navrhnout přece jen silnější váhu?
Otázka takzvané síly portfolia se výrazně přeceňuje. Komisaři rozhodují ve sboru. Rozhodující je být v tomto sboru u stolu, a to, jak se jako komisař prosadíte, je pak na vás. Komisař není zástupcem země, ten je zástupcem Evropské unie a skládá přísahu, že nebude přijímat instrukce od národních vlád ani je nebude vyžadovat. Koneckonců národní vláda jej pouze navrhuje, ale schvaluje jej rada a Evropský parlament. Loajalita je k Evropské unii, nikoli k národnímu státu.
Jak se díváte na nepovedenou výměnu ministryně Heleny Langšádlové za bývalého rektora Univerzity v Opavě Pavla Tulaju, který se kvůli pochybnostem ohledně svých vědeckých prací nominace nakonec vzdal? Považujete to za selhání předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové?
Nevím, jak věci probíhají v TOP 09 a otevřeně řečeno, příliš mě to ani nezajímá. To, co ale bylo vidět, je, že věc nebyla zvládnutá. Spíš je pro mě překvapivé, že rektor důležité univerzity může mít tak spornou vědeckou činnost.
Opozice tvrdí, že Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace by se mělo zrušit, neboť je zbytečné. Souhlasíte?
Věda je specifický obor lidské činnosti a je obtížné ji spravovat uvnitř nějakých dalších systémů jako třeba ministerstva školství nebo ministerstva průmyslu či ministerstva kultury nebo já nevím kterého dalšího ministerstva. Samostatná struktura pro její správu je rozumná.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se naváží do vlády Petra Fialy kvůli Ukrajině:
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
