Pro ukrajinské hudebníky není válečný konflikt tématem, jemuž by se ve své tvorbě vyhýbali. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ani ukrajinským hudebníkům není situace v rodné zemi, kterou v únoru 2022 napadly ruské invazní jednotky, cizí. Tím, co je jim vlastní, se snaží podpořit své spoluobčany v nelehké situaci a přispět k udržení nálady i mezi těmi nejohroženějšími, kteří musí v každodenní realitě čelit důsledkům válečného konfliktu. Umělci tak sahají k historickým tématům, která připodobňují k aktuálnímu dění a dnešním politikům, a nebojí se svým hlasem i nástroji připomenout také krvavé události, k nimž došlo od začátku invaze.
Mnozí muzikanti kromě oslavování ukrajinských obránců sahají ke „zbrani“, která je zakódována v samotném povědomí obyvatel a nelze ji získat žádnou zahraniční dodávkou: svou vlastní historií. Právě ta je poznamenána řadou konfliktů, při nichž se nejrůznější síly pokoušely zmocnit této zemědělsky bohaté země, a to od tlup nájezdů Tatarů a Rusů přes hladomornou smyčku stalinovského režimu až po obsazení poloostrova Krym v roce 2014.
ČTĚTE TAKÉ: CNN: Rusko na Ukrajině přišlo o 87 procent jednotek, odhalila analýza. Rozsah operací upadá
Právě na kozáky se odkazuje například i tamější populární zpěvačka Jerry Heilová, která reprezentovala Ukrajinu na hudební soutěži Eurovize už v roce 2020 a účastnila se i minulého ročníku. Ve své písni Kozackomu rodu v refrénu písně odkazuje na tradiční heslo, které by se dalo parafrázovat jako „kozácký lid neumírá“.
Historie je přímo zakomponována i v ukrajinské hymně, kterou lze rovněž vnímat jako určitou formu protestsongu. Jak ve skladbě interpretky, tak i samotné národní hymně se zpívá o ohrožení ze strany nepřátel. Zmíněny jsou rovněž postavy kozáků. V textu se připomíná nejen odvěký boj ukrajinských obyvatel s Rusy a Tatary, ale také dávné útoky ze strany Poláků, kteří si v minulosti nárokovali části tohoto území.
Kompozičně je píseň vystavěna na rytmu bicích, jejichž dunivý charakter nápadně evokuje starodávné bojové písně, a na skupinovém zpěvu. V části skladby zní i příznačný zvuk nástroje zvaného brumle, který je obecně považován za důležitý prvek v tradici lidové ukrajinské hudby, a to zvláště na západě země.
Na začátku sloky písně Heilové se objevuje i výmluvná fráze: „Nevstupuj do vod, jejichž hloubku neznáš“. Do role „ota-otamana“, tedy hlavního náčelníka obránců, je zpěvačkou vsazen vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Fedorovič Zalužnyj, o němž se v posledních měsících hojně mluví v souvislosti s děním ve vedení státu. Spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just například nedávno uvedl, že pro jeho oblíbenost mezi lidmi na něj může prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce žárlit.
Nejedná se o jediný kousek z repertoáru hudebnice, který by čerpal z historických reálií. Skladba Moskalʹ Nekrasivyy je vystavěna na krédu: „Pryč z Ukrajiny, hnusný Rusáku.“ A opět využívá kozáckých motivů.
Hejtman (v historickojazykovém kontextu vůdce vojenských sil) Sahajdačnyj z originálního znění je v textu mladé zpěvačky vnímán jako současný náčelník štábu Zalužnyj. Ten je spolu se Zelenským postaven do role kozáckých vůdců, kteří mají ubránit zemi před náporem invazní armády.
Milujte se napříč městy
Muzikantka vyjadřuje podporu obráncům nejen prostřednictvím odkazů do minulosti, ale i tématem, které je stále aktuální: vroucnými milostnými vztahy. Píseň Kochajte sja čornobryvi vyzývá obyvatele nejrůznějších ukrajinských měst k tomu, aby se vzájemně milovali. V textu nejsou opomenuty ani názvy obcí, v nichž za ruskými jednotkami zůstalo mnoho civilních obětí obzvlášť ze začátku konfliktu – jmenovitě Irpiň nebo Buča.
Refrénovité heslo není náhodné. Černé obočí a černé oči (čornobrova a čornooka) se řadí mezi přední ukrajinské ideály krásy. Ve slovech skladby se kromě obecných trendů ozývají i verše klasika tamní literatury Tarase Ševčenka, který tuto lidovost zaznamenal v básni Kateryna.
U každého zmíněného města se v textu také objeví nějaký specifický rys, kterým je daná lokace v zemi známá. Píseň obsahuje značnou naději a od jiných se liší i svým vhledem do budoucna, jelikož vyzývá k lásce a vytváření vztahů mezi ukrajinským obyvatelstvem zvláště v těch místech, v jejichž blízkosti či přímo centru se vedou nejtužší boje – mimo jiné Charkov a Mariupol.
Jaká Moskva hoří?
Ani v hudební sféře nemohla zůstat bez odezvy událost, kdy se z úst vojáka Romana Gribova bránícího Hadí ostrov ozvalo všeříkající: Ruská válečná lodi, jdi do p*dele! V energicky rockovém až grungeovém kabátu ji zpracovala kapela Děti inženýrů ve spolupráci s hudebníkem Hejtspíč (ukrajinská variace na anglický termín hatespeech). Oba interpreti se přitom ve své tvorbě obecně vymezují proti systému a dění v něm spíše s odstupem kritizují.
Ve skladbě také zaznívá: Co to hoří? No Moskva! Snadná záměnnost s ruskou metropolí a chloubou námořnictva, kterou se podařilo ukrajinským silám potopit v dubnu 2022, je spíše vedlejším efektem, ale je ho využito v animovaném vizuálním doprovodu. Primárním tématem je zkáza křižníku, který byl ve výbavě ruské armády desítky let.
O úspěchu ukrajinské armády volá do světa také rapová formace BOTASHE. Muzikanti přímo citují známá slova obránců a skrze slovní hříčky, v nichž se mísí novotvary s lidovými průpovídkami, odkazují na boje o Hadí ostrov. Samotný název písničky PNCH v sobě ukrývá onu frázi „Pity na chuj“, tedy „Jdi do p*dele“.
Píseň jako věštba
Neblahý osud je ruským okupantům věštěn ve skladbě muzikantky, která vystupuje pod jménem Angy Kreyda. Hudebnici nejdříve inspirovala báseň Lyudmyly Gorové, jejíž verše vešly ve známost krátce po začátku války. V těch se totiž autorka obrací na nepřítele s tím, že jeho osudí bude přesně takové, „jak vědma řekne“. V básni je mimo jiné obsažena i výrazná folklórní atmosféra.
Právě tu dokázala do hudební podoby povedeně převést i Kreyda. Do tajemné kompozice tak vplouvá její hlas pohybující se mezi zpěvem a jakýmsi rituálním přednesem opravdové věštby. Tyto pasáže se střídají s tóny lidové harmoniky. Postava věštkyně může být spojena rovněž s čarodějnou silou či matkou, která nepřátelům posílá jasný vzkaz: jsme připraveni, odpovědí na váš útok bude smrt. Nebojácnost, jež se line celou písní, je navíc podtržena i silnou spjatostí s úrodnou půdou.
Zpěvačka se dokonce stala obětí ruské propagandy, když záběry z jejího videoklipu využili tvůrci jednoho z mnoha tendenčních videí. To si dávalo za cíl představit Rusko v tom nejlepším světle. Mezi různými obrazy a střihy se autoři chlubí nejznámějšími ruskými literáty a poté následuje vyzdvižení krásy místních žen. Právě v této části se mihne i tvář hudebnice.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: České záběry z Ukrajiny: Sanitky jako terč, střepiny vytažené z dětí a kočárky v rachotu děl
