Vývoj bojů na Ukrajině: Ruské jednotky ostřelují rezidenční oblasti v Kyjevě
Sankce bolí spíš ruskou společnost než Kreml. Na bomby bude vždycky peněz dost, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ruský politolog Nikolaj Topornin. Podle jeho mínění se ruská armáda na Ukrajině zastaví, až obsadí Kyjev.
Jak hodnotíte reakci Západu na takzvanou ruskou zvláštní operaci na Ukrajině?
Taková reakce se dala čekat. Lídři západních států mnohokrát varovali ruské vedení, že pokud dojde k porušení ukrajinské územní integrity jsou připraveni uvalit na Rusko mimořádně tvrdé sankce. Proto se dá říct, že reakce Západu na zvláštní operaci se dala očekávat.
Domnívám se, že s ní počítali i v Kremlu. Ruské vedení si bylo vědomo, že dojde k omezení v různých sférách. Ale je zároveň možné, že v Kremlu podcenili rozsah sankcí a společnou rozhodnost západních států pokračovat v sankčním tlaku. Sám prezident Putin přiznal, že sankce byly do určité míry nečekané. Ale chci zopakovat: bylo jasné, jaké budou následky.
Takže Kreml si byl vědom následků, a přesto rozhodl o vpádu na Ukrajinu?
Jednoznačně. Na 200 procent šlo o vědomé rozhodnutí. Nebyl to žádný spontánní útok. Podle mého názoru se na vpád na Ukrajinu ruské vedení dlouhodobě připravovalo. Řetězení události před Putinovým vyhlášení zvláštní operace o tom vypovídá. Nejprve uznání nezávislosti donbaských republik, poté nejasná evakuace obyvatel těchto republik. A ještě před tím soustředění až 200tisícového kontingentu ruské armády podél ukrajinské hranice. Teď už víme, že o žádné cvičení nešlo.
Musím se přiznat, že jsem nečekal takový konflikt. Domníval jsem se, že Kreml vyvíjí nátlak na USA a NATO, aby si na nich vynutil záruky o nerozšíření Aliance o Ukrajinu a Gruzii, nebo aby Kyjev začal plnit minské dohody. Ukázalo se, že jsem se mýlil.
Mohou západní sankce přinutit ruské vedení, aby zastavilo takzvanou zvláštní operaci proti Ukrajině?
Ne, domnívám se, že západní sankce nemohou ovlivnit průběh vojenské operace na Ukrajině. Sankce se převážně týkají prostých Rusů. Mě, mých studentů, důchodců, zkrátka ruské společnosti. Vidíme jak padá rubl, bude se zdražovat, bude nedostatek některého zboží.
Operaci na Ukrajině nevedou obyčejní Rusové, ale armáda, která žije svým vlastním autonomním životem. Má svou vlastní ekonomiku a finance. Bomby jsou ruské výroby, sankce jejich výrobu nezastaví. Na jejich výrobu ruský rozpočet nikdy nešetřil.
Válka na Ukrajině
Jsem proto přesvědčen, že sankce nebudou mít zásadní vliv na průběh a uskutečnění zvláštní operace proti Ukrajině.
Jak sám vnímáte sankce?
Zdá se mi, že sankce jsou nespravedlivé. Je to dělostřelecké ostřelování po všem, co se hýbe. Sankce jsou vězení pro ruský lid. Je to nová železná opona mezi námi a Evropou. Jenže to může mít opačný účinek.
Ruská propaganda využije sankční tlak a bude popisovat Západ a Evropany jako zlotřilé nepřátele Rusů. Sankce ji poslouží k sjednocení Rusů a stupňování agrese vůči Západu.
Převážná většina sankcí netrestá ruskou věrchušku, Kreml, ale obyčejné Rusy. A to u nich vyvolává zlost a negativní pocity, které mohou ve výsledku utvrdit, že ruské vedení jedná správně. Že ti ukrajinští „banderovci“ se mají bít ještě silněji.
Západ by se naopak měl snažit podporovat dialog s obyčejnými Rusy, s normálními lidmi, kteří chtějí mít přátelské vztahy a válku nepodporují. Mělo by se myslet na tyto lidi.
Proto se mi zdá, že západní sankční politika není správná a nedosahuje svých cílů.
Co operaci ruské armády na Ukrajině může zastavit?
Nejspíš jen dosažení stanovených cílů. A nebo pokud nebudou dosaženy. Možnost, že se Rusku nepodaří vojenským způsobem přimět Ukrajinu k demilitarizaci, denacifikaci a uznání územních ztrát, také existuje. Ale ruská armáda bude dělat vše proto, aby k tomu nedošlo.
Jak se budou v nejbližší době vyvíjet vztahy mezi Ruskem a Západem?
Situace je velmi špatná. To je zřejmé. Ale všechno bude záležet na tom, jak skončí ruská zvláštní operace proti Ukrajině. Pokud ruská vojska zůstanou na některých dnes obsazených pozicích, například na jihovýchodě Ukrajiny, a nestáhnou se zpět do Ruska, tak je jasné, že sankční tlak bude pokračovat a sotva oslábne.
Pokud se ruská armáda stáhne, sankce budou postupně zrušeny. To je zcela jasné. Na státy Evropské unie dopadají protiruské sankce. V Evropě se zdražuje, životní úroveň klesá. Proto si myslím, že Evropa by chtěla zachovat ekonomické vztahy s Ruskem, zejména v energetické sféře. Ale k tomu může dojít jen tehdy, když konflikt na Ukrajině skončí a ruská armáda zemi opustí.
A je to vůbec možné? Všechny kroky Ruska na Ukrajině svědčí spíš o prvním scénáři.
Přesně tak. Domnívám se, že Rusko půjde do konce. Vidíme, že si ruská armáda snaží zajistit kontrolu nad Charkovem, Kyjevem a dalšími městy. Z toho se dá usoudit, že chce kontrolovat převážně rusky hovořící oblasti. Dokud k tomu nedojde, boje budou asi pokračovat.
Jinak by vznikly pochyby, proč vůbec byla taková operace provedena. S nasazením takových sil a techniky, s takovými ztrátami. Přitom ty ztráty jsou vysoké, nikdo s nimi nepočítal.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
