Rusové se bojí Putinovy mobilizace. Hledají cestu z domoviny a vykupují letenky
Výběr redakce
Velkou část Rusů zachvátila panika poté, co jejich prezident Vladimir Putin oznámil kvůli ztrátám ve válce na Ukrajině částečnou mobilizaci. Mnoho občanů federace začalo vyhledávat na internetu možné cesty, jak se z domoviny dostat pryč. Velký zájem je hlavně o letenky do zemí, kam ještě ruské aerolinky létají.
„Náboru do vojenské služby budou podléhat pouze občané, kteří jsou v současné době v záloze, a především ti, kteří sloužili v ozbrojených silách, mají určitou vojenskou specializaci a příslušnou zkušenost,“ prohlásil v předtočeném projevu ve středu ráno ruský prezident. Jeho slova vzápětí doplnil ministr obrany Sergej Šojgu s tím, že se částečná mobilizace bude týkat 300 tisíc Rusů.
Čtěte také
Část občanů Ruské federace projev očividně vystrašil. Mnohým se totiž do zbraně, a hlavně na Ukrajinu, vůbec nechce. Reakce na sebe proto nenechaly dlouho čekat. Řada Rusů nyní na internetu shání jakékoliv informace o tom, jak se dostat pryč ze země, případně jak odložit vojenskou službu.
„Několik minut po Putinově projevu jsou všechny přímé letenky na středu 21. září do Istanbulu či Jerevanu kompletně vyprodány,“ informuje jeden z profilů na převážně ruské sociální síti Telegram. Jde o cesty z Moskvy. Právě turecký Istanbul či arménský Jerevan jsou jedny z mála míst v zahraničí, kam ruské aerolinky stále létají poté, co kvůli válce dostaly zákaz od řady zejména evropských mocností.
Ruskojazyčný web Meduza rovněž hlásí, že velké množství Rusů se co nejdříve snaží sehnat letenky do běloruského Minsku. Velký zájem je také o letenky do gruzínského Tbilisi.
Jedna stopka prchajícím Rusům však již byla vystavena. „Z bezpečnostních důvodů Lotyšsko nevydá humanitární ani jiné typy víz těm ruským občanům, kteří se vyhnou mobilizaci,“ napsal na sociální síti Twitter lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs s tím, že se nezmění ani omezení překračování hranic pro ruské občany se schengenskými vízy platná od 19. září
Drošības apsvērumu dēļ Latvija neizsniegs humānās vai cita veida vīzas tiem Krievijas pilsoņiem, kuri izvairās no mobilizācijas, kā arī nemainīs kopš 19.septembra ieviestos robežšķērsošanas ierobežojumus Krievijas pilsoņiem ar Šengenas vīzām
— Edgars Rinkēvičs (@edgarsrinkevics) September 21, 2022
Verbíři se už pouští do akce
Z Ruska aktuálně přichází smíšené zprávy ohledně toho, jak se vládní úřady rozhodly na možný úprk lidí reagovat. Objevují se například informace, že tamní občané, kteří splňují podmínky pro částečnou mobilizaci, nesmí opouštět místo svého trvalého bydliště, aniž by měli povolení od armády. Stejně tak jim prý ruské aerolinky bez povolení ministerstva obrany nepovolí lety do jiných zemí.
Čtěte také
Na druhou stranu státní železniční přepravce Rossijskije železnyje dorogi (RŽD) dosud zveřejnil informaci, že žádné podmínky pro nákup jízdenek lidem neudává. To platí i pro muže, kteří by mohli být povoláni v rámci Putinovy mobilizace.
Do akce už se ale údajně dostali verbíři. Ti již podle některých vyjádření běžných Rusů začali obcházet ulice ruských měst. „Vojenská patrola právě prošla Leninovou ulicí v Moskvě, zastavovala lidi a vydávala povolávací rozkazy. Dejte si pozor,“ píše na sociálních sítích jeden z Moskvanů. Další dodává, že jinde vojenští náboráři již sebrali skupinu mužů a rovnou je naložili do transportu. Na sociálních sítích se rovněž šíří první vydávané povolávací rozkazy.
Kreml připravuje referenda na dobytém území
Ruský prezident také oznámil, že před vysláním na Ukrajinu projdou povolaní záložáci povinným doplňkovým výcvikem. Rovněž slíbil, že budou dostatečně vybavení. Podle expertů je však zřejmé, že takový proces potrvá minimálně několik týdnů, ne-li dokonce měsíců.
Podle Putina je mobilizace „plně adekvátní hrozbám, kterým čelíme“. Cíl ruské operace na Ukrajině se podle něj nezměnil, je jím „osvobození“ Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území.
Rusové zároveň plánují uspořádat velmi brzy referenda o připojení k federaci na ukrajinském území, které mají pod svojí kontrolou. Jde o Doněckou, Luhanskou, Cherskonskou a Záporožskou oblast. Západ ale taková „pseudoreferenda“ odmítá.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
