Francouzské, japonské i čínské rychlovlaky se staly symbolem moderní dopravy. Spoje v Číně dokážou vyvinout rychlost až 350 kilometrů v hodině. Tamní vysokorychlostní vlaky jsou tak v současnosti nejrychlejší na světě. Kde všude se s těmito dopravními prostředky počítá? A co na to Česko?
Rychlovlakem se může nazývat železniční vozidlo, které dokáže vyvinout standardní rychlost alespoň 200 kilometrů v hodině. O té se vlakům v Česku může jen zdát. Takové pendolino sice dokáže tuto hranici překonat, jenže tratě v tuzemsku jsou stavěné jen na maximální povolenou rychlost 160 kilometrů v hodině.
Za pár minut od ledovců k palmám. Luxusní expresy jsou pýchou švýcarské železnice
Švýcarsko a železnice – tandem, který k sobě padne. Alpská země je proslulá svým sofistikovaným systém tratí, po kterých se prohání moderní a luxusní vlaky. Při projížďce švýcarskými expresy se můžete kochat rozmanitými výhledy – od zasněžených masivů, ledovcových jezer až po palmy.
Rychlovlaky jezdí po dvou typech tratí. Jednak po těch stavěných primárně pro vysokorychlostní spoje, ale také po těch standardních, které se pro rychlovlaky uzpůsobily. Oba druhy v Česku chybí. A tak se rychlovlaky u nás mohou prohánět rychlostí přes 200 kilometrů v hodině jen na zkušebním okruhu Cerhenice, kde se vozy testují.
Legenda TGV
To jinde s konstrukcí vysokorychlostních tratí začali už v 60. letech minulého století. Legendárními se staly například francouzský rychlovlak TGV či japonský sprinter šinkansen. Vývoj vysokorychlostních vlaků se ale těmito vozy nezastavil, dnes jezdí ty vůbec nejrychlejší v Číně.
Peking začal s výstavbou tratí pro rychlovlaky relativně pozdě. V roce 2002 se v Šanghaji představil maglev, supermoderní vlak pohybující se na polštáři magnetického pole. V roce 2009 se pak otevřela dosud nejrychlejší trať na světě mezi Wu-chanem a Kantonem, kde se jezdí až 350 kilometrů v hodině.
Rychlovlaky jsou samozřejmě schopné jezdit i mnohem vyšší rychlostí (japonský JR-Maglev dokonce překonal při testování hranici 600 kilometrů v hodině), provozní rychlost se ale vždy odvíjí od kvality vybudované tratě.
Čínská vysokorychlostní trať mezi rýžovým polem Zdroj: Profimedia.cz
Rychlovlaky na pařížském nádraží Zdroj: AP
Japonský rychlovlak šinkansen Zdroj: Profimedia.cz
Vysokorychlostní trať Haramain v Saúdské Arábii staví i v Medíně. Zdroj: AP
Francouzský rychlovlak TGV Zdroj: AP
Čínský maglev ve stanici Zdroj: Profimedia.cz
Čínská vysokorychlostní trať mezi rýžovým polem Zdroj: Profimedia.cz
Rychlovlaky na pařížském nádraží Zdroj: AP
Japonský rychlovlak šinkansen Zdroj: Profimedia.cz
Vysokorychlostní trať Haramain v Saúdské Arábii staví i v Medíně. Zdroj: AP
Francouzský rychlovlak TGV Zdroj: AP
Čínský maglev ve stanici Zdroj: Profimedia.cz
Země ale mají v plánu postupně vylepšovat i infrastruktury, a tak se v příštích letech začnou cestující dopravovat ještě vyšší rychlostí. Poslední zemí, která začala budovat vysokorychlostní železnice, je Egypt. Supermoderní vlak spojí Káhiru s nově vznikající metropolí, která v budoucnu převezme otěže hlavního města. Projekt vyjde zhruba na 4,5 miliardy dolarů (téměř 100 miliard korun).
Kde všude už rychlovlaky jezdí?
- Evropa: Španělsko, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie, Švédsko, Rusko, Řecko, Finsko, Belgie, Polsko, Rakousko, Norsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Dánsko.
- Asie: Čína, Japonsko, Jižní Korea, Turecko, Uzbekistán, Saúdská Arábie, Tchaj-wan.
- Z afrických zemí je pak průkopníkem Maroko, rychlovlaky jezdí také v USA.
