Francouzské, japonské i čínské rychlovlaky se staly symbolem moderní dopravy. Spoje v Číně dokážou vyvinout rychlost až 350 kilometrů v hodině. Tamní vysokorychlostní vlaky jsou tak v současnosti nejrychlejší na světě. Kde všude se s těmito dopravními prostředky počítá? A co na to Česko?
Rychlovlakem se může nazývat železniční vozidlo, které dokáže vyvinout standardní rychlost alespoň 200 kilometrů v hodině. O té se vlakům v Česku může jen zdát. Takové pendolino sice dokáže tuto hranici překonat, jenže tratě v tuzemsku jsou stavěné jen na maximální povolenou rychlost 160 kilometrů v hodině.
Rychlovlaky jezdí po dvou typech tratí. Jednak po těch stavěných primárně pro vysokorychlostní spoje, ale také po těch standardních, které se pro rychlovlaky uzpůsobily. Oba druhy v Česku chybí. A tak se rychlovlaky u nás mohou prohánět rychlostí přes 200 kilometrů v hodině jen na zkušebním okruhu Cerhenice, kde se vozy testují.
Legenda TGV
To jinde s konstrukcí vysokorychlostních tratí začali už v 60. letech minulého století. Legendárními se staly například francouzský rychlovlak TGV či japonský sprinter šinkansen. Vývoj vysokorychlostních vlaků se ale těmito vozy nezastavil, dnes jezdí ty vůbec nejrychlejší v Číně.
Peking začal s výstavbou tratí pro rychlovlaky relativně pozdě. V roce 2002 se v Šanghaji představil maglev, supermoderní vlak pohybující se na polštáři magnetického pole. V roce 2009 se pak otevřela dosud nejrychlejší trať na světě mezi Wu-chanem a Kantonem, kde se jezdí až 350 kilometrů v hodině.
Rychlovlaky jsou samozřejmě schopné jezdit i mnohem vyšší rychlostí (japonský JR-Maglev dokonce překonal při testování hranici 600 kilometrů v hodině), provozní rychlost se ale vždy odvíjí od kvality vybudované tratě.
Země ale mají v plánu postupně vylepšovat i infrastruktury, a tak se v příštích letech začnou cestující dopravovat ještě vyšší rychlostí. Poslední zemí, která začala budovat vysokorychlostní železnice, je Egypt. Supermoderní vlak spojí Káhiru s nově vznikající metropolí, která v budoucnu převezme otěže hlavního města. Projekt vyjde zhruba na 4,5 miliardy dolarů (téměř 100 miliard korun).
Kde všude už rychlovlaky jezdí?
- Evropa: Španělsko, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie, Švédsko, Rusko, Řecko, Finsko, Belgie, Polsko, Rakousko, Norsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Dánsko.
- Asie: Čína, Japonsko, Jižní Korea, Turecko, Uzbekistán, Saúdská Arábie, Tchaj-wan.
- Z afrických zemí je pak průkopníkem Maroko, rychlovlaky jezdí také v USA.
