Možná vám to připomene školní léta, ale fakt je ten, že i dospělí lidé touží po tom být uznávaní a přijímaní. V pracovním kolektivu, kde trávíme podstatnou část svého života, to platí několikanásobně. Všichni máme čas od času výkyvy nálad, kterým okolí čelí s větším či menším porozuměním. Nicméně pokud patříte k lidem, kteří mají neustále pocit, že se proti nim spolčil celý svět a mění proto jedno zaměstnání za druhé, zbystřete. Možná děláte chyby, které ostatní štvou, aniž o tom sami víte.
Všichni víme, jaké to je trávit pracovní dobu s někým, kdo nám svým chováním, případně neschopností odvádět odpovídající práci, leze na nervy. Ale co když tím, ke komu se ostatní obracejí zády, jsme my?
Pokud se s odmítavým postojem kolegů setkáváme častěji, než je nám milé, a to dokonce i v případě, že jsme změnili prostředí, je čas nalít sami sobě čistého vína a připustit si onen nemilý fakt, že by chyba mohla být v nás.
Co my můžeme považovat za drobnost či roztomilou pihu na kráse, jiné může vytáčet do běla a skutečně výrazně omezovat jejich životní prostor.
Nejčastější chyby v nonverbální komunikaci, kterými od sebe ostatní odháníme:
Křížíme ruce a nohy - signál k okolí, že jsme vůči němu uzavření
Zatínáme pěsti - známka napětí nebo uzavřenosti
Svrašťujeme obočí - značí odmítavý postoj
Uhýbáme očima - naznačuje neupřímnost nebo nezájem
Divoce gestikulujeme - přílišná dramatičnost
zdroj: Jobs.cz
Co kolegové spolehlivě nesnesou
Nepracujete, jak máte. Vaše výkony jsou oproti ostatním výrazně nižší a snižují tak celkový průměr kolektivu. Spíš než soustředěné na daný úkol vás kolegové potkávají na kávě nebo s cigaretou? Raději klábosíte u cizího stolu, než abyste se snažili o produktivitu u toho svého? Zamyslete se, zda by na tom nemohl být kus pravdy. A pokud máte odvahu, zkuste v práci sledovat čas a stopnout si, kolik hodin strávíte skutečnou prací.
Nedržíte slovo a zapomínáte. Slíbíte kolegovi dodat dokončený projekt v termínu, ale nedodržíte ho. Nebo zapomenete zavolat, když to slíbíte. Jednou za čas se to může přihodit každému, pokud je to ale pravidlem, těžko se ostatním divit, že vás považují za nespolehlivého. A tedy i za méně oblíbeného.
Nedokážete přijít včas. V posledních letech tolik oblíbený pojem time management vám nic neříká. Na porady přicházíte zásadně po jejich začátku a při důležitých obědech s klienty se na vás čeká taky. Další hřebíček do rakve vaší popularity.
Přivlastňujete si cizí zásluhy. Pomohli jste kolegyni dopsat závěrečný odstavec ve výroční zprávě a hned byste chtěli být spoluautory? Zaslechnete cizí nápad, který je na první poslech dobrý a ihned ho běžíte prodat nadřízeným jako vlastní? Další z důvodů, který vás na výsluní oblíbenosti u kolegů nevynese.
Stěžujete si, nonstop. Všechno špatně, všichni hloupí, nic nefunguje. Jenom vy jste letadlo. Určitě. Na negativní potížisty nikdo není zvědavý.
Neumíte se chovat vstřícně, natož slušně. Stěží zvládnete pozdrav při příchodu do místnosti, natož úsměv na jiného? Za každým druhým slovem následuje označení vykastrovaného býka, případně něco horšího? Je to jeden z méně závažných a obvykle tolerovaných prohřešků. V kombinaci s dalšími chybami se ale může stát dalším důvodem, proč z vás ostatní nejsou na větvi. Tedy alespoň ne tak, jak byste si přáli.
Zasahujete do prostoru druhých. Jíte příliš aromatická jídla, která vanou celou kanceláří, i když víte, že se z nich kolegům dělá zle. Pouštíte si hlasitou hudbu nebo nahlas telefonujete, aniž by vás zajímalo, že nemají klid na práci. Neuklízíte po sobě. Váš pracovní stůl připomíná smetiště.
Mluvíte. Pořád a o všem, hlavně o sobě, navíc nahlas. Je potřeba si uvědomit, že zaměstnání je pro většinu lidí o práci. Pokud v něm potkáte přátele, je to skvělý bonus. Ne každý ale potřebuje slyšet, co jste dělali včera večer a kvůli čemu vám zase volala maminka.
Web HR News pracovní vztahy přirovnává k těm životním. Jsou křehké a musí se na nich pracovat. A přílišná sebejistota není zdravá. „Po jisté době se každý začne chovat tak, jak je to pro něho přirozené, a neuvědomuje si, že to druhé straně nemusí vyhovovat. Pak vzniká dusno a přicházejí konflikty. Zkuste se proto rozhlédnout v kanceláři kolem sebe a vědomě přemýšlet o svém chování.“
Je naopak ve vašem kolektivu někdo, koho mají všichni rádi? Zkuste popřemýšlet, proč to tak asi je. A pokud to zvládnete, nechte se třeba i trochu inspirovat a zapracovat na sobě. Změna jistě nepřijde hned, ale pokud to myslíte upřímně, kolegové ji určitě zaznamenají s povděkem.