Daně zvyšovat nebudeme. Stanjura posílá jasný vzkaz lidovcům. Musíme šetřit
Výběr redakce
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i nadále odmítá, že by vláda při snaze o konsolidaci veřejných rozpočtů chtěla jít cestou zvyšování daní. A to ani u práce fyzických osob, ani u zdanění majetku. Jedinou výjimkou má být takzvaná windfall tax, kterou šéf státní kasy považuje za legitimní dočasný nástroj k financování mimořádných výdajů souvisejících s růstem cen energií. „Kdybychom měli inflaci obvyklou jako v posledních 15 letech, o windfall tax bychom určitě nedebatovali,“ řekl CNN Prima NEWS.
Stanjura tak poslal jasný vzkaz vládním lidovcům i některým ekonomům, kteří tvrdí, že bez zvýšení daní nepůjde veřejné rozpočty konsolidovat.
„Že bychom zvyšovali daně zaměstnancům, mohu vyloučit. Kdybychom jim při tak vysoké inflaci daně zvýšili, tak bychom jim sebrali ještě mnohem více peněz,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Čtěte také
Šéf státní kasy rovněž vyloučil, že by stát uvažoval o zvyšování majetkových daní, tedy daně z nemovitosti. „Daň z nemovitosti je ze sta procent příjmem obce, takže tím by státní rozpočet nic navíc nezískal. Ze strany samospráv v současné době neevidujeme žádnou poptávku po tom, aby se daň z nemovitosti jakkoli zvyšovala,“ vysvětlil Stanjura.
Úkol pro ministry: šetřit
Ministr financí naopak potvrdil, že trvá na svém předvolebním slibu, a sice že postupného narovnání veřejných rozpočtů chce dosáhnout prostřednictvím úspor na výdajové straně. „Já jsem dal ministrům úkol, aby hledali úspory. Aby nejen zvažovali, zda je nutné každou kolonku svých rozpočtů indexovat, ale aby se také zamysleli, zda každou takovou kolonku skutečně vůbec potřebují,“ dodal.
Na otázku CNN Prima NEWS, zda nějaké takové kolonky už zmizely a kolik jich bylo, odpověděl: „Já věřím, že už nějaké zmizely. To se ostatně ukáže při projednávání státního rozpočtu na příští rok.“ Nejvýznamnější zákon z hlediska hospodářské politiky vlády musí do Poslanecké sněmovny doputovat nejpozději 30. září, aby státní rozpočet na rok 2023 stihl projít standardním legislativním procesem.
Čtěte také
Windfall tax zmizí sama
Zbyněk Stanjura připustil jedinou výjimku při úpravě tuzemských daní. Tou je takzvaná windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků. „V této chvíli připravujeme legislativně-technické řešení. Do toho musí přijít rozhodnutí vlády, zda windfall tax ano, nebo ne, případně v jaké variantě. Mezitím vedeme odbornou debatu s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) a odborníky na státní rozpočet,“ upřesnil.
Podle Stanjury by rozhodnutí o zavedení, či nezavedení daně z neočekávaných zisků mělo padnout do 10. září. V současné době se zvažuje, že by se windfall tax týkala energetiky a bankovnictví. „Uvažujeme o rozšíření na ještě jeden sektor, ale v tuto chvíli vám neprozradím, o jaký jde. Mohu ale vyloučit, že by se tato daň týkala malých a středních firem. Týkala by se omezeného počtu jen těch velkých,“ poodhalil Stanjura.
Šéf státní kasy rovněž řekl, že windfall tax by nebylo nutné přímo v zákoně nějak časově vymezovat. „Nepotřebujeme tam dávat, že je třeba na dva roky. Ona totiž časem zmizí sama. Pokud má někdo dnes neočekávaně vysoký zisk a ten přetrvá i v dalších letech, stane se z něj zisk standardní, a tím pádem už této dani nebude podléhat,“ vysvětlil Zbyněk Stanjura.
Čtěte také
Ministr financí se také vymezil vůči kritikům tohoto typu daně. „Je zvláštní, že windfall tax kritizují titíž analytici, kteří ale jedním dechem vládě doporučují, aby vrátila zpět zdanění superhrubé mzdy. Takže u vyššího zdanění příjmů fyzických osob by s tím byli v pohodě, ale windfall tax jim strašně vadí,“ nechápe.
Lepší rozpočet, než se čekalo
Stanjurův úřad také představil aktualizovanou makroekonomickou predikci pro Česku republiku. V ní počítá s růstem HDP v tomto roce o 2,2 a v roce příštím o 1,1 procenta. Průměrná roční míra inflace má letos dosáhnout 16,2, v roce 2023 pak 8,8 procenta. Míra nezaměstnanosti se má držet prakticky na současné úrovni, kdy Česko vykazuje nejnižší podíl lidí bez práce z celé Evropské unie.
Ministerstvo financí také počítá se zlepšením schodku sektoru vládních institucí. Ten má letos dosáhnout 3,8 procenta HDP. V minulé (dubnové) predikci Stanjurův úřad odhadoval, že rozpočty letos skončí s deficitem ve výši 4,5 procenta HDP.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
