Krize je nevyhnutelná. Inflaci bez hospodářského poklesu neporazíme, tvrdí ekonomové

Tempo zdražování se v Česku dostalo na rovných 16 procent, v meziměsíčním srovnání se však inflace stabilizovala. I tak ale ceny rostou příliš rychle a bez razantního snížení poptávky se k dvouprocentní inflaci nevrátíme. Myslí si to hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Jediný způsob, jak by mohla inflace polevit, je přes hospodářský pokles,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

„Pro české malé a střední firmy, které si půjčují v českých korunách a nedosáhnou na eurové úvěry, je to komplikace. Je to také problém pro střední třídu, která si dříve sáhla na hypoteční úvěry a dnes už ne,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Reagoval tak na zvýšení základní úrokové sazby České národní banky, kterou bankovní rada poslala ve středu na rovných sedm procent.

ČNB používá růst úrokových sazeb jako nástroj, pomocí něhož chce zkrotit inflaci, která u nás v květnu dosáhla 16 procent v meziročním srovnání. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně ale není zvyšování úrokových sazeb v tuzemských podmínkách tak účinné jako například ve Spojených státech amerických.

Růst sazeb působí hlavně na hypotéky

„V Americe je podstatně více spotřeby domácností na úvěr. Proto je tam objem spotřebních výdajů mnohem více navázán na úrokové sazby. U nás se zvýšením úrokové sazby pračka nezdraží, stojí pořád stejně. Kdežto v Americe si při růstu úrokových sazeb nákup pračky rozmyslí. Jednak platí její cenu, jednak se jim zvýší splátky, protože si pračky kupují ve velké míře na dluh,“ vysvětlil Bartoň.

V České republice úroková sazba ovlivňuje hlavně hypotéky. Vyšší úrokové sazby také zdražují investice, což může být pro české hospodářství problém. „Bavíme se o tom, že budeme muset zrekonstruovat celou energetiku. To bude znamenat obří investice, které se ale strašně prodraží,“ dodal Petr Bartoň.

„Naše současná inflace je velmi specifická. Z velké části je způsobená tím, co dovážíme, tedy  vyššími cenami základních surovin pro výrobu energií. Pokud bychom tedy chtěli přes spotřebu srazit inflaci tam, kde ji chce mít Česká národní banka, znamenalo by to mít základní reposazbu (základní sazba ČNB, pozn. red.) na úrovni třeba 30 nebo 40 procent a zažívat hlubokou recesi,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS Petr Gapko, hlavní ekonom Moneta Money Bank.

K recesi máme blíž než zbytek EU

Podle něho je však růst dovozních cen tlumen sílícím kurzem koruny. Stejný efekt má také zvyšování úrokových sazeb, protože investice v korunách jsou tím pádem atraktivnější z pohledu zahraničních investorů. „A když posiluje koruna, zlevňují dovozy, a tím dochází k tlumení inflace, kterou si dovážíme,“ dodal Gapko.

„Jediný způsob, jak by úrokové sazby mohly snížit inflaci, je skrze hospodářský pokles. A my k němu máme docela blízko, možná i blíže než zbytek Evropy. Jsme jedna z pěti zemí Evropské unie, která nedosáhla předcovidové úrovně. Stačí tedy jedno malé ubrání a jsme v recesi jako takové,“ upozornil Bartoň.

Masivní vzestup nezaměstnanosti nehrozí

Současná vysoká inflace nám také sníží kupní sílu výdělků, jejíž návrat na původní úroveň bude nějakou dobu trvat. „Inflace určitě nebude dohnána růstem mezd zaměstnanců okamžitě. To bude trvat dva, tři roky, a tím pádem se musíme všichni připravit, že o něco zchudneme. Když vezmu českou populaci jako průměr, nemělo by to být nějak dramatické,“ dodal Gapko.

Hospodářská recese je doprovázena také růstem nezaměstnanosti. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje to však nemusí znamenat pro Českou republiku problém. „I kdyby některé firmy zanikly, lidé jsou na trhu práce rozebráni už dnes. V některých částech ČR to ale nějaké problémy přinést může,“ řekl Rafaj v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

Tagy:
krize ČNB Česká národní banka inflace zdražování úrokové sazby Petr Bartoň Jan Rafaj Co na to vaše peněženka Petr Gapko