Senátní volby se v roce 2020 konají ve 27 volebních obvodech. Zdroj: ČTK
Na podzim 2022 čekají 27 obvodů napříč celou Českou republikou volby do Senátu. Připravili jsme pro vás přehledný článek včetně termínů a vysvětlení volebního dvoukolového systému. Nechybí také pohled do historie a výčet nejdůležitějších senátorů, kterým mandát končí.
Termín a datum voleb
Volby do Senátu České republiky v roce 2022 se uskuteční během podzimního pátku a soboty. Prezident Miloš Zeman určil datum prvního kola na 23. a 24. září. Případné druhé kolo se ve vlebních obvodech uskuteční o týden později, tedy v pátek 30. září a v sobotu 1. října. Datum voleb vždy vyhlašuje prezident republiky podle zákona nejpozději 90 dnů před jejich konáním.
Čas a otevírací doba volebních místností
Volební místnosti jsou otevřené vždy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.
Volební právo aneb Kdo může volit a být volen?
Volit do Senátu může každý občan České republiky, kterému je alespoň druhý den voleb 18 let, nedošlo u něj k omezení svéprávnosti a má trvalé bydliště v obvodě, kde se daný rok volby konají.
Do Senátu může kandidovat každý, komu je alespoň druhý den voleb 40 let a nenastala u něj překážka ve výkonu volebního práva. Kandidáty mohou stavět politické strany, hnutí a jejich koalice.
Kandidovat mohou i nezávislí, kteří ale potřebují nasbírat podpisy nejméně 1 000 oprávněných voličů z daného obvodu. Každý uchazeč o mandát může kandidovat jen v jednom obvodu.
Volební systém – 1. a 2. kolo
Volby do Senátu jsou tajné a na základě všeobecného, přímého a rovného volebního práva. Konají se pomocí dvoukolového většinového systému, v každém sudém roce v jedné třetině volebních obvodů. To znamená, že každé dva roky se obmění 27 z 81 senátorů.
Každý obvod znamená jeden mandát. Vítězem se stává ten, který v daném kole získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se tak nestane v kole prvním, kde kandidují všichni, následuje kolo druhé. To se koná týden po prvním a postupují do něj jen dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů.
Kdo byl historicky zvolen už v 1. kole?
Seznam těch, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů už v 1. kole, není v české historii příliš rozsáhlý. Jedná se o tyto politiky:
- 1996 – Milan Kondr (ODS, Praha 10), Jan Koukal (ODS, Praha 6), Vladimír Zeman (ODS, Praha 2), Jan Zahradníček (KDU-ČSL, Brno-město)
- 1999 – Václav Fischer (nezávislý, Praha 1) *doplňovací volby
- 2000 – Josef Zieleniec (Čtyřkoalice, Praha 4)
- 2002 – Vladimír Železný (Nezávislý, Znojmo)
- 2004 – Jiří Šneberger (ODS, Plzeň-město)
- 2008 – Radek Sušil (ČSSD, Karviná)
- 2017 – Alena Dernerová (SN-SD, Most) *opakované volby
- 2018 – Jiří Drahoš (KDU-ČSL+Zelení+STAN+TOP 09, Praha 4)
- 2018 – Jiří Čunek (KDU-ČSL, Vsetín)
- 2020 – Zbyněk Linhart (STAN/SLK, Děčín)
Volební obvody pro rok 2022
Nové senátory si vyberou v místech, kde se senátní volby konaly naposledy v roce 2016.
Jde o těchto 27 obvodů: Karlovy Vary, Most, Plzeň-město, Český Krumlov, Tábor, Beroun, Praha 11, Praha 10, Praha 6, Mělník, Brno-město (55), Ústí nad Labem, Liberec, Jičín, Kutná Hora, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Blansko, Jihlava, Brno-město (58), Olomouc, Bruntál, Nový Jičín, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Kroměříž, Hodonín
Volební účast
V porovnání s ostatními volbami je u Senátu volební účast nízká. V 1. kole se jen výjimečně stalo, že k urnám dorazilo více než 40 procent oprávněných voličů. Nejvyšší účast byla v roce 2010 (44,59 %) a nejnižší v roce 2002 (24,1 %).
Pokud kolo první netáhne, tak to druhé už vůbec ne. V historii českých senátních voleb byla účast nejvyšší v roce 2002 (32,55 %), nejnižší pak v roce 2016 (15,38 %). Od roku 2012 nebyla účast ve druhém kole vyšší než 18,6 %, spíše kolem 15 a 16 %.
Historie senátních voleb
V prvních volbách roku 1996 byla třetina senátorů zvolena na 6 let, třetina na 4 roky a třetina na 2 roky. Od voleb 1998 se už pravidelně každé 2 roky volí třetina. Výjimkou jsou opakované volby, které se konají, pokud se kandidát postupující do 2. kola vzdal kandidatury, pozbyl práva volit, zemřel, byl odvolán anebo byla volba shledána neplatnou.
Takzvané doplňovací volby se konají do 90 dnů, a to v případě, pokud v průběhu volebního období mandát senátora zanikl. Nově zvolený senátor svůj mandát vykonává jen po zbytek volebního období ze zaniklého mandátu. Doplňovací volby se však nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období.
Komu v roce 2022 končí mandát?
Mandát skončí mimo jiné předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS), který bude křeslo obhajovat v Jihlavě. Vystrčil nastoupil do čela Senátu v únoru 2020 po smrti tehdejšího předsedy Jaroslava Kubery. Mandát končí též 1. místopředsedovi Jiřímu Růžičkovi (za TOP 09 a STAN) a místopředsedům Jiřímu Oberfalzerovi (ODS) a Janu Horníkovi (STAN). Z nejvyššího vedení Senátu se tedy na podzim vyhnou volby jen lidovecké senátorce Jitce Seitlové.
Senátorský klub Proregion složený z politiků nakloněných minulé vládě Andreje Babiše má jen devět senátorů a mandát končí hned šesti z nich. Ve volbách 2022 se tak bude mimo jiné hrát o vedení horní komory.
Jak dopadly volby v roce 2020? Podívejte se ZDE.
Volby do zastupitelstev
Důležité je vědět, že senátní volby se konají společně s volbami do obecních zastupitelstev (komunálními volbami).
