Sexualita po rakovině a porodu není tabu. Odborníci radí, jak se vrátit k intimními životu

Ať už žena prodělá gynekologickou operaci, komplikovaný porod nebo onkologickou léčbu, jedná se o velmi náročné období ve fyzické i psychické rovině. V této době překonává nejen potíže spojené s uzdravením, ale také osobní výzvy – hledání vztahu k sobě sama, svému tělu a vlastní sexualitě. Mnohé ženy se však stydí, a tak si své obavy a strasti nechávají pro sebe – což je podle expertů častá chyba. Co doporučují odborníci a pacientky, které takovou situací samy prošly?

Když nemoc a vedlejší účinky léčby zanechají rány na těle i na duši, snadno také mohou vzniknout pocity ztráty ženskosti. Pro ženy není jednoduché smířit se s velkou jizvou na břiše, odnětím prsou, poloviční hloubkou pochvy nebo předčasnou menopauzou a nemožností otěhotnět. S tím vším se pojí i to, jak se žena vnímá v erotické rovině, což je pro mnohé bolestivé téma.

„Vždy ženě doporučuji, aby si otevřeně promluvila se svým partnerem a zjistila, co si o ní teď myslí. Jestli mu připadá stále atraktivní nebo jak moc je to vše těžké pro něj. Ženy v tomto období potřebují čas a oporu. Je dobré, když je muž schopen ženu vyslyšet, zároveň je vhodné, aby si žena vyhledala i jiné možnosti podpory,” říká sexuoložka Petra Vrzáčková z TH kliniky v Praze, která se specializuje na poradenství onkologickým pacientkám.

„Přála bych ženám, které si prošly náročnou onkologickou léčbou a martyriem strachu ze smrti, aby v době, kdy mohou zase více žít, v tom nezůstávaly samy. Aby se nebály koupit si knížku, domluvit si schůzku se sexuologem, terapeutem, fyzioterapeutem, využít podpůrné skupiny, kamarádek. Stále mají život ve svých rukou, a to je to nejcennější,“ zdůrazňuje.

Obavy jsou normální, sdílení je mírní

Podle mezinárodní studie publikované v lednu 2022 v odborném časopise International Journal of Reproductive Medicine zažívá různé problémy se sexuální dysfunkcí až 66 procent žen s onkologickým onemocněním. Další výzkum poukázal, že na sexuální zdraví během onkologické léčby se lékaři ptají mnohem častěji mužských pacientů než žen.

Nabízí se rada být proaktivní a sama se s problémy v sexuálním životě svěřit lékaři. To však není řešení pro ženy, které se stydí, pokud nejsou zvyklé o intimních otázkách hovořit. Prvním krokem k překonání ostychu pro ně může být sdílení zkušeností s dalšími ženami.

„I ty nejtěžší rány na těle se hojí snáze, pokud věnujeme pozornost psychickému zdraví. Je velkým zdrojem motivace, když vidíte, že někdo prošel podobně náročným obdobím a překonal jej,“ vysvětluje Denisa Laubrová, která sama prodělala zhoubné nádorové onemocnění děložního hrdla. Nyní působí jako ředitelka pacientské organizace VERONICA, jež se zaměřuje na podporu žen s gynekologickým nádorovým onemocněním.

„Samozřejmě řada pacientek s námi řeší různé trable i v sexuální oblasti – ať už jde o otázky intimního života nebo se bavíme s ženami o možnostech početí. I pro mě to byla velká obava, protože jsem léčbou procházela jako mladá žena, a to ve svých 27 letech. Nakonec jsme museli jít cestou surogátního (náhradního) mateřství, o kterém se velmi málo mluví. Jestli mohu za sebe poradit ženám: řešte své obavy postupně,“ dodává Laubrová.

Přání žen na prvním místě

Obavy z možnosti neotěhotnění po dokončení onkologické léčby jsou na místě. Některé případy vyžadují chirurgické řešení, které není s dalším těhotenstvím slučitelné. Podle lékaře onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Romana Kociána je možné pacientkám s neukončenými reprodukčními plány za určitých podmínek nabídnout tzv. fertilitu zachovávající léčbu. Tato léčba nesmí pacientku ohrozit na životě, musí zůstat onkologicky bezpečná a ideálně umožnit úspěšně donosit a porodit zdravé dítě.

„Pokud konzultujeme pacientku, která plánuje rodinu, je pro nás zcela zásadní snažit se tomuto požadavku přizpůsobit a pokud je to bezpečné, nabídnout jí fertilitu zachovávající léčbu. Gynekologické nádory se bohužel objevují i u velmi mladých žen, proto musíme počítat s tím, že velká část z nich ještě nestihla založit rodinu. Pro mnohé je pochopitelně prioritou mít vlastní potomky, ale také dobrou kvalitu života i po sexuální stránce,“ doplňuje onkogynekolog.

Něha a pomalý návrat k aktivitě

„Závažné onkologické onemocnění je symbolem toho, že se máme bát o svůj život, a léčba je spojená s ohromnou nejistotou. Chuť na sex přitom u žen naopak vzrůstá s pocitem bezpečí, jistoty, víry v sebe. Tohle vše jim těžká nemoc nebo náročný zákrok berou. Jsou nervózní, stejně jako například před prvním sexem po porodu. Často se obávají bolesti,“ vysvětluje sexuoložka Vrzáčková.

Ženy by strach měly brát jako přirozený a mluvit o něm. „Doporučuji ženám nespěchat na sebe, udělat si s partnerem hezkou chvilku a do sexu jít jedině tehdy, když ho opravdu chtějí,” pokračuje. Následně podotkla, že i mužům začnou postupem času scházet polibky, doteky a mazlení.

„Ženy se ale často úplně stáhnou, protože si myslí, že jakmile se muže dotknou, automaticky si to vyloží jako signál k souloži. Tyto drobné aktivity jsou ale pro dlouhodobý vztah zásadní a potřebují je muži stejně jako ženy,“ uvedla s tím, že je potřebná komunikace a vzájemná dohoda na tom, jak bude intimní život vypadat.

Pravidelně dilatujte

Strach ze soulože mnohdy pramení i z toho, že je častou překážkou sexu vaginální bolest a krvácení – ať už z důvodu zúžené, zkrácené pochvy nebo kvůli dalším pooperačním komplikacím. Podle Vrzáčkové je proto důležité pochvu postupně hormonálně vyživovat a dilatovat ji – tedy citlivě a nenásilně roztahovat a navracet jí tím pružnost.

„Například ženám, které před operací neprošly menopauzou, klesne po odstranění vaječníků hladina estrogenu a testosteronu, poševní sliznice se ztenčí, pochva je křehká a velmi snadno se poraní a infikuje. Žena může užívat hormony a měla by s pochvou pravidelně pracovat, protože pokud není používaná, má tendenci se zúžit a zkrátit,“ vysvětluje lékařka.

K dilataci je možné použít prsty nebo vhodné erotické pomůcky. „Ideální je dilatovat, když je žena zrelaxovaná, večer u televize nebo po teplé vaně. Postupuje jen tak, aby cítila maximálně tlak, nikoli bolest. Dilataci je potřeba provádět pravidelně, aspoň dvakrát až třikrát týdně po dobu minimálně 20 minut,” doporučuje sexuoložka.

Ideální materiál představuje lékařský silikon, který je hebký na dotek a velmi rychle se zahřeje na příjemnou tělesnou teplotu. „Navíc je zcela voděodolný a dobře se udržuje hygienicky čistý pomocí vhodného přípravku na čištění. Pro použití stačí silikonové pomůcky doplnit lubrikantem na vodní bázi a nic dalšího není potřeba,“ doplňuje své tipy Michaela Hrubá z e-shopu pro zdravou sexualitu YOO.cz.

Sáhněte po lubrikantu nebo oleji

Lubrikace je rovněž důležitým tématem, protože po onkologické léčbě poševní sliznice reaguje jinak – vlhne buď pomaleji, nebo vůbec. Kromě hormonální léčby je proto vhodné využívat i kvalitní lubrikant, a to na všechny aktivity – dilataci, sex i masturbaci.

„Pro ženy, které nechtějí používat umělé produkty, funguje například kokosový olej, který je zároveň hypoalergenní. Dále oleje s CBD a dalšími pomocnými látkami, které zvyšují prokrvení, vzrušivost a zvlhčují. Ideální kluznost však poskytují silikonové lubrikanty – vydrží dlouho, v malém množství i hodiny, nemusíte se obávat alergií,“ vysvětluje sexuoložka Vrzáčková.

Výběr lubrikantů je v dnešní době opravdu široký. Při použití silikonových erotických pomůcek je však vhodné držet se přípravků na vodní bázi. „Drtivá většina lubrikantů na silikonové bázi totiž může reagovat s materiálem silikonové pomůcky a způsobit tak poškození jeho povrchu, který je pak ideálním útočištěm pro bakterie,“ doplnila Hrubá.