Češi šetří na energiích
Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se ještě bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.
Podle Síkely se nyní diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. To, o čem se teď jedná, je oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by nastalo dramatické snížení cen. Takže by byl zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí, uvedl Síkela.
Proč nás drtí drahá elektřina? Jsme třetí největší „energožrouti“ v Evropské unii
Energetická krize na českou ekonomiku dopadá drtivě nejen kvůli drahé elektřině nebo plynu. Problémem České republiky je přílišná energetická náročnost jejího hospodářství. Na jednotku hrubého domácího produktu spotřebujeme dvakrát více elektřiny, plynu, uhlí nebo ropy, než je průměr Evropské unie. Jsme dokonce větší energožrouti než naši východní sousedé Slováci.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že podle něho tento návrh na půdě EU neprojde. Podle něj by se měl změnit systém určování cen na evropské burze a také alespoň dočasně zbavit výrobce elektřiny zátěže z emisních povolenek. Podle bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla to ale zachovává nefunkční systém evropské energetické burzy a model, který způsobil současnou krizi.
Komise před týdnem představila soubor návrhů, který počítá mimo jiné s využitím nadměrných zisků elektráren využívajících levnější zdroje než plyn a producentů fosilních paliv. Podle Bruselu by členské státy měly díky tomu získat přes 140 miliard eur (3,43 bilionu korun). Unijní exekutiva navrhla také povinné pětiprocentní úspory elektřiny v nejvytíženějších hodinách, což má eliminovat nasazení drahých plynových zdrojů, které slouží pro pokrytí těchto špiček.
Podle Síkely je v návrhu také například průlomové zastropování cen energií pro domácnosti i pro malé a střední podniky, které umožní pomoc velkému množství firem, aniž by bylo porušeno unijní právo.
Síkela očekává stanovenou hranici pro kompenzace
Síkela ale očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby. „Formulace u domácností je, že by to nemělo být na úplně celou spotřebu, to znamená, že by tam měl být nějaký úsporný element,“ řekl s odkazem na předběžnou dohodu. V Česku to podle ministra půjde lehce, protože domácnosti už začaly s energiemi šetřit.
K podpoře českých firem Síkela uvedl, že podniky žádající příspěvek na energie v nižší výši nebudou dále prověřovány. „Kdo prokáže, že má zvýšené náklady na energie a bude žádat pouze o tu nižší částku, to znamená do 45 milionů korun na jeden subjekt, tak tam bude jakési zrychlené řízení,“ řekl ministr.
Na dva projekty, které by měly snížit závislost Česka na plynu a ropě z Ruska, vláda podle Síkely počítá téměř s deseti miliardami korun. „Osm miliard (korun) v tuto chvíli máme předběžnou představu na Stork II a zhruba miliardou a půl bychom se mohli vejít do rozšíření kapacity TAL,“ uvedl ministr. Plynovod Stork II by měl propojit Česko a Polsko, Transalpinský ropovod (TAL) přivádí do České republiky ropu z italského Terstu.
