Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se ještě bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.
Podle Síkely se nyní diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. To, o čem se teď jedná, je oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by nastalo dramatické snížení cen. Takže by byl zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí, uvedl Síkela.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že podle něho tento návrh na půdě EU neprojde. Podle něj by se měl změnit systém určování cen na evropské burze a také alespoň dočasně zbavit výrobce elektřiny zátěže z emisních povolenek. Podle bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla to ale zachovává nefunkční systém evropské energetické burzy a model, který způsobil současnou krizi.
Komise před týdnem představila soubor návrhů, který počítá mimo jiné s využitím nadměrných zisků elektráren využívajících levnější zdroje než plyn a producentů fosilních paliv. Podle Bruselu by členské státy měly díky tomu získat přes 140 miliard eur (3,43 bilionu korun). Unijní exekutiva navrhla také povinné pětiprocentní úspory elektřiny v nejvytíženějších hodinách, což má eliminovat nasazení drahých plynových zdrojů, které slouží pro pokrytí těchto špiček.
Podle Síkely je v návrhu také například průlomové zastropování cen energií pro domácnosti i pro malé a střední podniky, které umožní pomoc velkému množství firem, aniž by bylo porušeno unijní právo.
Síkela očekává stanovenou hranici pro kompenzace
Síkela ale očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby. „Formulace u domácností je, že by to nemělo být na úplně celou spotřebu, to znamená, že by tam měl být nějaký úsporný element,“ řekl s odkazem na předběžnou dohodu. V Česku to podle ministra půjde lehce, protože domácnosti už začaly s energiemi šetřit.
K podpoře českých firem Síkela uvedl, že podniky žádající příspěvek na energie v nižší výši nebudou dále prověřovány. „Kdo prokáže, že má zvýšené náklady na energie a bude žádat pouze o tu nižší částku, to znamená do 45 milionů korun na jeden subjekt, tak tam bude jakési zrychlené řízení,“ řekl ministr.
Na dva projekty, které by měly snížit závislost Česka na plynu a ropě z Ruska, vláda podle Síkely počítá téměř s deseti miliardami korun. „Osm miliard (korun) v tuto chvíli máme předběžnou představu na Stork II a zhruba miliardou a půl bychom se mohli vejít do rozšíření kapacity TAL,“ uvedl ministr. Plynovod Stork II by měl propojit Česko a Polsko, Transalpinský ropovod (TAL) přivádí do České republiky ropu z italského Terstu.
