V Praze by do roku 2026 mělo vzniknout až 1 500 nových míst v domovech pro seniory. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedla náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí Alexandra Udženija (ODS). Přesto podle ní nejde garantovat, že v metropoli najde místo každý důchodce, protože v mnoha ohledech se situace bude zhoršovat. Mluví i o vztahu s náměstkem Zdeňkem Hřibem (Piráti) nebo o zpoplatnění vjezdu aut do centra velkoměsta.
Od doby, co vznikla nová koalice v Praze, o vás o všech není moc slyšet. Maximálně tak o sporu kolem zpoplatnění vjezdu do centra Prahy. Jak vztahy ve vedení metropole fungují?
Když je o koalici moc slyšet, většinou to spíš znamená, že jsou nějaké spory. Takže bych to shrnula tak, že o nás možná není slyšet proto, že vše funguje, jak má. Za těch prvních pár měsíců spolupráce s Piráty nebo se STAN zatím nenastal jediný moment, kdy by došlo k nějakému zásadnímu sporu, a jsem mile překvapená, že pokud někdy dojde na téma, kde nemáme jednotný názor, vždy se snažíme najít kompromis. Doufám, že to tak bude i do budoucna, protože jedině pokud budeme táhnout za jeden provaz, můžeme úspěšně řídit město a něčeho dosáhnout.
ČTĚTE TAKÉ: Dlouhé kolony a rozkopané silnice. Dopravu v Praze v létě zkomplikují desítky oprav
Na metaforu „táhnout za jeden provaz“ jsem po volbách také narazila. Objevovaly se vtipy, že byste za něj táhla jen v případě, kdyby v onom provazu byla hlava Zdeňka Hřiba.
No vidíte, a já slyšela ten vtip úplně obráceně. Se Zdeňkem Hřibem jsme náš vztah narovnali a musím říct zcela otevřeně, že se všemi Piráty i STAN mám velmi korektní vztahy. To, že máme na některé věci jiné názory, je všem asi jasné, ale snažíme se vycházet si vstříc a mít co nejméně třecích ploch. V tuto chvíli je koalice velmi kompaktní.
Když bude Hřib pracovat naplno, dopravu zvládne
Zvládne Zdeněk Hřib ukočírovat dopravu?
To se samozřejmě ještě uvidí. Myslím si, že i on se zatím docela rozkoukává. Výzev, které má před sebou, je strašně moc, ať už se bavíme o stabilizaci dopravního podniku, nebo o Technické správě komunikací. Pokud bude pracovat naplno, myslím, že to zvládne.
Považujete za zvládnuté, že opět oživil téma zpoplatnění vjezdu aut do centra Prahy? S tím jako ODS souhlasíte? A věděli jste o jeho záměru předem?
Předně toto je akce Městské části Praha 1. Řekla bych, že kolega Hřib se k tomu spíš filozoficky připojil. Téma je to složitější. Bylo by vhodné takovou věc řešit na úrovni starostů a starostek centrálních městských částí. Kdyby došlo jen ke zpoplatnění vjezdu do oblasti P1, pak by to způsobilo víc komplikací než ve výsledku výhod. Zjednodušeně by se problém přesunul z bodu A do bodu B. Praze 1 by se ulevilo, ale o to hůř by se s tímto problémem potýkaly okolní městské části. Je určitě legitimní se o vjezdu aut do historických malebných uliček bavit, avšak je důležité to řešit v celopražském kontextu.
Pokud nic neučiníme, dostaneme se brzy do stejně kritické situace jako s absencí míst na středních školách.
Nemá to Hřib vlastně trochu snazší, protože mu Adam Scheinherr (Praha sobě) zanechal celkem připravené projekty, co se třeba metra D nebo tramvajových tratí týče?
Nemyslím si, že mu Adam Scheinherr zanechal dopravu ve funkčním stavu. Například Metro D bylo připraveno již za vlád ODS a každý další rozumný politik na připravené strategické stavby naváže. Jestli je pro ODS něco prioritou, je to doprava, a samozřejmě budeme rádi, pokud bude fungovat a bude se pracovat na jejím zlepšení.
Nepřátelství s Prahou sobě evidentně stále trvá.
To není o nepřátelství, ale spíš o korektním chování a slušnosti, kterou jsem u pana Čižinského nikdy neviděla, nevidím a asi ani neuvidím.
Pojďme k hlavnímu tématu vaší práce na magistrátu. Jak chcete změnit sociální politiku v Praze?
Nepřišla jsem na magistrát dělat žádnou revoluci, ale evoluci. Jako končící starostka v Praze 2 jsem měla roky v gesci sociální a zdravotní oblast, znám potřeby i přání občanů. V Praze 2 se nám podařilo nastartovat sociální politiku, která je, troufnu si říct, jednou z nejlepších nejen v Praze, ale i v celé ČR, a právě tyto zkušenosti chci přenést i do vedení celé Prahy.
Vážně nejlepší? Není to trochu troufalé?
Naše Centrum sociálních služeb Praha 2 je neustále oceňováno pro kvalitu služeb. Máme jedny z nejlepších pečovatelek, vyhlášené terénní služby, pestrou péči o seniory v rámci klubu pro aktivní seniory a samozřejmě i péči pro ty, kteří už musejí využít pobytové služby. Všichni víme, že je v našich zařízeních naprostý nedostatek míst, ať už jsou to domovy pro seniory, nebo domovy se zvláštním určením, a situace se bude jen zhoršovat.
Máte už ji na úrovni celé Prahy zmapovanou?
Pracuji na tom. Třeba v Praze 2 máme v těchto dnech 1 000 seniorů nad 85 let a předpoklady jsou takové, že v roce 2050 jich budou až 2 000. Proto je klíčové myslet na rozvoj služeb včas. Problém s místy pro seniory je a já se ho budu snažit řešit, ale na druhou stranu říkám, že uděláme vše pro to, aby ti senioři, kteří jsou schopni a chtějí zůstat doma, měli možnost žít co nejdéle ve svém prostředí a mít dostupnou terénní i další péči. Jsem moc ráda, že mnoho domovů pro seniory už dnes vypadá jako domácnosti, kde má klient vlastní pokoj, sociální zařízení a další zázemí. Chci navázat na transformaci domovů, které ještě tyto standardy nemají. Je to celoevropský trend a my nemůžeme zůstat pozadu.
Už nyní nejsou místa v domovech pro seniory a s ohledem na demografický vývoj bude situace jen horší. Jak bude Praha konkrétně tuto situaci řešit? Vybuduje nějaké nové domovy?
Kapacity bude určitě třeba fakticky vytvořit a cest, jak toho docílit, je víc. Jednou z nich je postavit úplně nové domovy, spolupracujeme na tom s Pražskou developerskou společností. Pak máme stávající zařízení, kde jsou možné dostavby a rekonstrukce. Taková možnost přichází v úvahu například v domově pro seniory Palata. Kapacita by se v tomto konkrétním případě mohla navýšit až o 80 míst. Totéž v Bohnicích, kde je domov Slunečnice. Bude se tam rekonstruovat celé jedno křídlo a kapacita se opět navýší asi o 90 míst.
Toto už je tedy v chodu?
Ano, to už se realizuje. Pak samozřejmě chceme podpořit městské části, které mají již připravené projekty. Klientovi je ve finále jedno, kdo domov pro seniory provozuje. Takže stavba nových domovů, rekonstrukce stávajících a finanční podpora městských částí jsou tři cesty, jak kapacity navýšit. Nebude to sice hned, ale důležité je začít. Pokud tak neučiníme, dostaneme se brzy do stejně kritické situace, jako je to třeba teď s absencí míst na středních školách, a to bych byla opravdu nerada.
Do roku 2026 chci vybudovat 1 500 nových míst
Kolik nových míst tedy vznikne?
V dohledné době bychom mohli kapacitu navýšit přibližně o 300 míst. A celkově bych byla ráda, abychom se na konci tohoto volebního období pohybovali kolem 1 500 nových míst včetně městských částí. Není to málo, pokud si uvědomíme, že v domovech pro seniory zřizovaných Prahou je dnes asi 2 200 klientů. Dále tu jsou ještě domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením, kde je 1 160 osob.
Jak probíhá spolupráce s Pražskou developerskou společností? Už máte vybrané nějaké konkrétní lokality, kde by mohly nové domovy vzniknout?
Zatím se vytipovávají nejvhodnější lokality. Pražská developerská společnost připravuje velké lokality na rozvoj bydlení třeba v Počernicích nebo Nových Dvorech, kde jsou plánované vedle výstavby i školy, a tak jsem připomněla, že by bylo dobré stejným způsobem plánovat také sociální zařízení.
Jak postupuje plánovaná výstavba domova pro seniory v Praze 2, který má vyrůst na jednom z nejlukrativnějších pozemků v Praze mezi Italskou a Španělskou ulicí?
Ano, je to nejlukrativnější pozemek a jsem na to patřičně hrdá, protože si myslím, že senioři si opravdu zaslouží žít na důstojném místě. Jde o pozemek v Praze, po kterém by sáhl kdejaký developer.
Takže poskytnete takový prostor spíše seniorům než soukromému developerovi?
Léta jsme ten pozemek hlídali a nyní víme, co přesně tam chceme. V domově plánujeme kromě jiného i denní stacionář, týdenní stacionář, rehabilitace, klub pro seniory, kavárnu, kapli. Prostě chceme zajistit lidem komplexní péči včetně péče paliativní, a to i pro lidi trpící některou z forem demence, protože kapacity takto specializované péče jsou zatím bohužel velmi malé.
Jak je to tedy daleko?
Věřím, že každým dnem dostaneme územní rozhodnutí a zažádáme o stavební povolení, které by mohlo být na podzim 2023. Doufám, že do konce volebního období bychom to mohli mít hotové.
Kolik tam vznikne míst a kdo na ně bude mít nárok?
Mělo by tam vzniknout 120 až 130 míst a nárok na ně budou mít primárně obyvatelé městské části Prahy 2, ale už dnes u nás na dvojce máme ubytované Pražany z jiných městských částí.
Kolik to bude stát? Už dnes lidé za pobyt ve státním i soukromém zařízení často platí desítky tisíc korun.
Je dané, že pokud jste ve státním zařízení, tak vám při zaplacení musí zůstat z důchodu a příspěvků minimální částka (15 % z důchodu, pozn. red.) a podle toho navyšujeme limity. Vyhláška nicméně počítá s maximální cenou, která je zákonem stanovená na 280 Kč za den. Klienti ale platí pouze za ubytování a stravu. Zdravotní péči jim kryje pojištění a na sociální péči si domov žádá na klienta příspěvek, který je také různě vysoký. Takže na to není jednoznačná odpověď, i když bych ji ráda řekla. Je také potřeba dodat, že nedostatek peněz není důvod k vypovězení smlouvy nebo třeba vystěhování seniorů.
Kdo mě zná, tak ví, že jsem nikdy nikomu nešla „na ruku“.
V novém centru pro seniory to bude stejné? Nebo to bude nějaký luxusnější domov jen pro VIP seniory?
V žádném případě se nebude jednat o VIP seniory. Každopádně všem seniorům chceme poskytnout VIP péči. Tím, že vše bude mít na starosti naše Centrum sociálních služeb Prahy 2, to pojede v úplně stejném režimu. V první řadě plánujeme do nového domova přestěhovat klienty, kteří jsou dnes v našich dvou stávajících domovech (v ulici Jana Masaryka a v Máchově ulici, pozn. red.).
Co se stane se stávajícími domovy?
Jsou to staré bytové domy, které už nesplňují standardy domova pro seniory. Chceme z nich potom udělat sociální byty a domovy s pečovatelskou službou.
Takže to nebudou byty na komerční účely, které pak Praha 2 draze prodá nebo pronajme?
Rozhodně ne! Nic takového neplánujeme.
Praha má zařízení i mimo město. Spor s bývalou radní Milenou Johnovou (Praha sobě) jste vedla hlavně o tato místa. Ona tvrdila, že chcete handicapované lidi odsunout z Prahy na vesnici. Je to pravda?
Říkám, a je to samozřejmě ideální řešení, že musíme zabezpečit co nejvíce míst na území Prahy. Pokud ale už teď vím, že místa nemám, tak nemohu někomu mimo Prahu slibovat, že ho do Prahy vrátím. To byl jediný můj spor, který jsem s ní měla. Není rozhodně pravda, že bych chtěla někoho odsouvat. Naopak, poctivě objíždím všechna naše zařízení a chci se osobně seznámit se situací, jaká je. Jen minimum klientů v těchto zařízeních mi řeklo, že by chtěli zpátky do Prahy. Příkladem jsou třeba Odlochovice, kde jsou lidé s těžkým postižením, kteří rozhodně nebydlí sami v uzavřených pokojích, ale jsou ve společných domácnostech maximálně po šesti osobách, kde jsou pečovatelky nonstop 24/7. Je tam také chráněné bydlení – rodinný dům –, kde jsou byty pro nezletilé děti. Když jsem tam byla na návštěvě, viděla jsem, jak jsou klienti spokojení, což je samozřejmě do velké míry práce personálu a vedení domovů, za což jim patří dík.
Co má dělat pražský senior, který místo nesežene?
Doporučila bych určitě v první řadě kontaktovat sociální odbor městské části, protože sociální pracovníci znají potřeby lidí a snaží se najít adekvátní místo. Často umí vyřešit i akutní případy a zařídit umístění v jiné městské části. Alespoň v Praze 2 je taková praxe. V případě, že není nalezeno místo, pomáhá se dočasnou terénní službou nebo nabídkou odlehčovací služby, denního stacionáře atd.
Nicméně i teď je řada těch, kteří čekají.
Bohužel je to realita. Nejsem si jistá, jestli někdy do budoucna vůbec budeme schopni zajistit sto procent poptávky. Ale je na nás, abychom udělali maximum pro to, aby počet míst vzrostl a byli jsme připraveni i na budoucnost, kdy se počet lidí v seniorském věku ještě radikálně zvýší.
Nemrzí mě, že nejsem ministryní
Mohla jste být kandidátkou ODS na ministryni práce a sociálních věcí (MPSV). Co si myslíte o fungování tohoto resortu a připravované důchodové reformě?
Fungování ministerstva práce a sociálních věcí je diametrálně odlišné od sociální politiky na komunální úrovni. Představa, že bych někdy mohla být na MPSV, je pro mě skoro nemyslitelná, protože to, co dělám dnes, mě opravdu naplňuje. Jsem ráda v terénu a v každodenním kontaktu s lidmi a asi bych bez toho neuměla žít.
Nemrzí vás, že jste nebyla zvolena v roce 2020 do užšího vedení strany a třeba i tím ztratila možnost usilovat o post ve vládě nebo na ministerstvech?
Ne, naopak. Vůbec mě to nemrzí, jsem spokojená tam, kde jsem. Zcela otevřeně musím říct, že jsem měla obavu i z přechodu z městské části na magistrát, ale dostala jsem tím nový impulz.
