Zástupci středních odborných učilišť si stěžují oprávněně, že jsou ve školském systému až na poslední koleji, uvedla pro CNN Prima NEWS členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS). Situaci vnímá jako příznak selhání systému, který může přinést výdaje navíc. Plánované slučování oborů naopak vnímá jako vhodný krok. Poslankyni Janě Berkovcové (ANO) vadí stereotypní vnímání „učňáků“ jako méněcenných. „Musíme změnit představu, že gymnázium nebo maturitní obor je jediná správná cesta,“ tvrdí. Poslanec Zdeněk Kettner (SPD) zmínil, že by ministerstvo mělo v této otázce více kooperovat s průmyslníky a obchodníky.
Jsou skutečně učňovské obory na vedlejší koleji v oblasti školství a doplácejí na popularitu gymnázií a středních odborných škol s maturitou? Na možný problém upozornil například ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.
ČTĚTE TAKÉ: Agresivita nezletilých stoupá. Nebezpečí na internetu číhá v komnatách ozvěny, říká odbornice
Ten dlouhodobě tvrdí, že ministerstvo školství tento druh středních škol staví na poslední kolej. Podobné výtky vnímá poslankyně Zajíčková jako opodstatněné. „Realita je alarmující: V některých krajích předčasně opouští střední školu až 20 procent mladých lidí a téměř 40 procent absolventů odborných škol nepracuje ve vystudovaném oboru,“ uvedla pro CNN Prima NEWS.
Podle ní jde o projev selhání systému, které již státní kasu stály ohromné výdaje. Zákonodárkyně je rovněž autorkou školské reformy, podle níž by se měl zavést systém 8+2 – povinných osm let základního vzdělání a dva roky následné výuky na střední škole.
Zlepšila by reforma školství veřejný rozpočet?
„Dnes máme v systému tisíce mladých lidí, kteří odcházejí ze školy, aniž by zvládli základy nutné pro život – mediální, finanční nebo občanskou gramotnost. Týká se to hlavně těch, kteří nastoupí do učebních oborů. A právě těm koncept 8+2 výrazně pomůže,“ míní Zajíčková.
Právě povinné dva roky na střední by podle ní znamenaly pro tyto žáky příležitost. „První rok se zaměří na rozvoj základních kompetencí, které jsou nezbytné nejen pro další vzdělávání, ale i pro život. Po dvou letech složí tzv. malou maturitu, která bude potvrzením, že zvládli základy – a k tomu navíc získají dílčí kvalifikaci,“ řekla s tím, že tato možnost by zajistila i velký ekonomický přínos.
„Díky dřívějšímu vstupu na trh práce a vyšší dokončenosti vzdělání můžeme každý rok zlepšit bilanci veřejných rozpočtů o 7 až 9 miliard korun,“ tvrdí poslankyně.
Slučování oborů jako šance
Od středních odborných učilišť se ozývá také kritika plánované inovace oborových soustav, kterou připravil resort společně s Národním pedagogickým institutem. Janeček například vidí jako silně problémovou úpravu u oborů skupiny E, jež jsou uzpůsobeny pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ministerstvo však namítá, že plánovaná změna reflektuje „aktuální požadavky trhu práce“ a měla by ukotvit prostupnost oborové soustavy.
Podobně to vidí i Zajíčková, která tvrdí, že slučování je šancí, jak „nabídku konečně přizpůsobit realitě“. „Stále se hovoří o nedostatku míst, ale ve skutečnosti jich je dost. Problém je, že zastaralá struktura oborů často nereflektuje to, co dnešní mladí lidé skutečně hledají – kombinaci všeobecného základu a smysluplné specializace,“ tvrdí poslankyně.
Apelovat chce především na to, aby vzdělávání nebylo „škatulkování do úzkých oborů“, nýbrž systémem, který bude funkčně reagovat na „zájmy dětí i potřeby doby“.
Nutná změna představ rodičů
Podle Berkovcové jsou stížnosti na nepříznivé postavení učňáků odrazem společenského nastavení. „Učňovský obor je veřejností obecně vnímán jako něco méněcenného. Poslední dva tři roky se to zdůrazňuje obzvláště v souvislosti s přijímacím řízením a poptávkou po gymnáziích a maturitních oborech,“ řekla pro CNN Prima NEWS poslankyně.
Tyto názory, že děti jsou do učebních oborů nuceny a zůstávají pro ně strašákem, prý opakuje „samotné ministerstvo i různé neziskové organizace“. Berkovcová rovněž nastínila recept na řešení této situace, pokud by ANO zasedlo v příští vládě.
„Je nutné změnit představu rodičů, že pouze gymnaziální či maturitní vzdělávací cesta je ta správná,“ míní. Cestou je podle ní i větší důraz na prohloubení vztahu mezi školami a zaměstnavateli. „Měli bychom také podporovat akce, kde se setkají firmy a žáci a jejich rodiče, motivovat je ukázkami inovací, technologií či zajímavých pracovních uplatnění ve výrobních firmách,“ nastínila členka sněmovního školského výboru.
„Musí být také zajištěna prostupnost, aby každý, kdo si zvolí učební obor, měl šanci si dodělat v případě zájmu i maturitu a případně i studovat dál,“ apeluje rovněž.
Slučování situaci zhorší, obává se Berkovcová
Inovaci oborových soustav hodnotí jako nepovedenou. „Pedagogický institut ji připravil bez externích odborníků, čímž chybí odborná kontrola a hlavně názory vycházející z odborné praxe. Výsledek se nelíbí ani Hospodářské komoře ČR, ani Svazu průmyslu a dopravy,“ tvrdí poslankyně.
Navrhované slučování považuje v mnoha konkrétních případech za nesmyslné. Zmínila třeba spojení oborů kuchař/číšník a řezník/uzenář. „Vážně chceme přijít o všechny ženské zájemkyně, které se chtěly vyučit servírkou? Musí se nutně zájemce o kuchařské řemeslo naučit bourat maso? To jsou dva absolutně odlišné obory,“ sdělila Berkovcová a dodala, že sloučením se situace v mnoha případech zhorší.
Ministerstvo již dříve na podnět redakce uvedlo, že obavy ze zhoršení úrovně učňovských oborů po těchto změnách jsou neopodstatněné. „Každý obor, který je zapsán v rejstříku škol a školských zařízení a podle kterého se uskutečňuje vzdělávání, je koncipován do vzdělávacích programů a umožňuje školám realizovat svůj vlastní školní vzdělávací program,“ odpověděl za resort Vedoucí Oddělení komunikace s médii Patrik Kubas.
Kettner: Důvěřujme krajům
Redakce CNN Prima NEWS oslovila i dalšího člena sněmovního výboru pro školství, Zdeňka Kettnera (SPD). „Když sleduji kroky ministerstva, mám pocit, že se honíme za procenty, abychom měli co největší počet vysokoškoláků, a to bez ohledu na druh akademického studia – hlavně, že je titul,“ míní.
Zkritizoval takzvaná lycea, jež jsou podle něj v mnoha případech jen technické varianty gymnázia navíc. „Mluví se o tom, aby se z Česka stala místo montovny mozkovna. Jenže když se něco v daných oblastech vymyslí, musí se to také vyrobit. Máme nedostatek řemeslníků a odborníků v technických oborech,“ poznamenal poslanec.
Plánované slučování oborů také odmítá. „Situaci to zhorší. Již se například slučovaly střední školy, což nedopadlo dobře. V případě učebních oborů by resort měl rozhodovat v úzké kooperaci se Svazem průmyslu a dopravy a Svazem obchodu a cestovního ruchu – právě tyto organizace nejlépe vědí, co jim na pracovním trhu schází a koho potřebují,“ upozornil Kettner.
Pokud by se SPD dostalo do příští vlády, chtěl by Kettner učňovské školství převést v mnohem větší míře na krajské samosprávy. „Střední školy jsou zřizovány na této úrovni, v krajích také působí zaměstnavatelé. V tomto ohledu bychom měli povzbuzovat spolupráci mezi nimi a zástupci samospráv. Obory by tak odrážely konkrétní potřeby těchto společností,“ dodal člen sněmovního výboru pro školství.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Konec odkladů i známek pro prvňáčky. Novelu schválili poslanci, část změn má platit už letos
