Volební debata na Slovensku
Slovenské prezidentské volby mají jasné favority. Jsou jimi předseda Národní rady a šéf strany Hlas-SD Peter Pellegrini společně s exministrem zahraničí Ivanem Korčokem. Nejsou však jedinými, kdo o nejvyšší státnický post usiluje. S výjimkou bývalého šéfa spravedlnosti Štefana Harabina a expremiéra Igora Matoviče však nemají příliš naději na zisk vysokých procent. Kdo všechno se chce stát nástupcem prezidentky Zuzany Čaputové?
Pellegrini s Korčokem jsou v průzkumech absolutně nedostižní. Poslední sběr z dílny agentury Focus jim přisuzuje 34, respektive 33 procent. Ostatní je rovněž řadí s velkým náskokem do popředí před ostatními kandidáty.
Zbylí uchazeči ovšem i tak vesměs nehází flintu do žita a chtějí být ve volbách alespoň slyšet. Jejich důležitost podtrhuje i fakt, že jejich hlasy mohou být ve druhém kole oním jazýčkem na vahách pro jednoho z dvojice hlavních favoritů.
ČTĚTE TAKÉ: Danko odstoupil z prezidentských voleb na Slovensku. Při hlasování podpoří Harabina
Za duem Pellegrini - Korčok se v průzkumech nachází exministr spravedlnosti a bývalý šéf Nejvyššího soudu Slovenska Štefan Harabin. Označit ho za hvězdnou pěchotu není v jeho případě úplně adekvátní. V průzkumech se doposud pohyboval kolem solidních 8-13 procent. Tím, že v jeho prospěch odstoupil jeden z představitelů vládní koalice premiéra Roberta Fica a šéf Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko, může Harabin bez problémů pomýšlet na zisk 15 procent.
Svojí kampaní zcela zjevně cílí na antisystémové voliče orientované na východ. Harabin je totiž znám svou proruskou rétorikou a častými útoky směrem na Západ či liberály. Nově zaútočil rovněž na Česko kvůli tomu, že premiér Petr Fiala (ODS) rozhodl o přerušení vládních konzultací s Ficovým kabinetem. Právě kvůli proruskému směřování.
„Na čelních postech reprezentace v řídicích strukturách českého státu se objevují podporovatelé banderovců, fašistů a hitlerošů a chtějí vysílat naše vojáky na Ukrajinu. Pan premiér (Fico) to odmítl, tak jeho i Slovesnko začali ostře kritizovat i proto, že náš ministr zahraničí (Juraj Blanár) si dovolil potkat se se Sergejem Lavrovem (ruský šéf diplomacie; pozn. red.),“ prohlásil v pondělním rozhovoru pro slovenskou RTVS Harabin.
Kromě toho také hlásí, že pokud by se stal prezidentem, jeho první návštěva by nevedla tradičně do České republiky, ale do Ruska. „Proč by mě nepřijali, když ruská zahraniční politika je mírová zahraniční politika? Samozřejmě, že si stanovila za cíl demilitarizaci a denacifikaci (Ukrajiny). Proč by Ruská federace nekomunikovala se Slovenskem?“ řekl ve vysílání Harabin.
Jeho hlasy mohou v dalším kole rozhodnout. On sám ale už předem hlásil, že pokud se do 2. kola volby nedostane, nepodpoří ani jednoho z dua Pellegrini - Korčok.
Kandidát, který nechce být prezidentem
Dalším uchazečem o nejvyšší státnický post na Slovensku je expremiér a šéf dnes opozičního hnutí Slovensko (dříve OLaNO; pozn. red.) Igor Matovič, který se v průzkumech pohybuje maximálně kolem 5 procent.
Jeho kandidatura nabízí jeden velký paradox – sám totiž tvrdil, že prezidentem být nechce. „Nebojte se, nevidíte před sebou budoucího prezidenta. Není to ani moje úloha a sen. Není to v reálných schopnostech země, která doslova trpí láskou k pravdě,“ prohlásil Matovič na své tiskové konferenci, kde kandidaturu ohlásil.
Podle svých slov kandiduje proto, aby volby „okořenil“. „Kdybychom nechali tuto kampaň jen tak plynout, viděli bychom na konci divný obraz. Viděli bychom jediného Korčoka s mafiány a dezoláty diskutovat o tom, kdo má být ve skutečnosti prezident. Takže se takto hlásím do boje z druhého šiku. Chci podržet demokratického kandidáta především vytvořením koridoru k pravdě a klást i nepříjemné, ale v každém případě adekvátní otázky,“ nechal se slyšet na tiskové konferenci Matovič. Jeho voliči by tak s největší pravděpodobností ve druhém kole putovali ke Korčokovi.
Kolem 5 procent se pohybuje i bývalý ministr zahraničí z vlády Roberta Fica Ján Kubiš. Dlouholetý diplomat se zkušenostmi například z Afghánistánu, Libanonu či Libye. Ten na jedné straně dnešní Ficovu politiku částečně kritizuje, například co se týče změn v trestním zákoníku. Na druhou stranu je však pravděpodobné, že jeho voliči se budou klonit spíše k Pellegrinimu.
Kdo dál?
V průzkumech byl se zhruba 2-3 procenty doposud veden i místopředseda Národní rady Andrej Danko. Kontroverzní politik s plejádou často až směšných průšvihů, naposledy poražením semaforu v ulicích Bratislavy a ujetím od nehody, se však vzdal ve prospěch výše zmiňovaného Harabina. Mrzet ho to však příliš nemusí. Již brzy bude znovu kandidovat, tentokrát jako lídr své SNS do Evropského parlamentu.
Pár procent v průzkumech má také lídr strany Aliance zastupující maďarskou menšinu na Slovensku Krisztián Forró, bývalý poslanec odsouzený za propagaci fašismu a lídr krajně pravicové LSNS Marian Kotleba nebo historik Patrik Dubovský. U Forrá s Kotlebou není jasné, koho by z dua Pellegrini - Korčok podpořili, a dokonce zda vůbec. Voliči Dubovského by naopak jasně směřovali ke Korčokovi, neboť jde v obou případech o prozápadně orientované politiky.
Kandidují také další představitelé krajní pravice. Konkrétně jde o bývalého kriminalistu Milana Náhlika s předsedou Slovenského Hnutí Obrody Róbertem Švecem. Prvně jmenovaný prosazuje vystoupení Slovenska z NATO, jako svoji inspiraci vnímá ruského prezidenta Vladimira Putina a hájí jeho invazi na Ukrajinu. Odchod z euroatlantských struktur chce i Švec, který se otevřeně hlásí k myšlenkám fašistického Slovenského štátu. Oba tito kandidáti mají preference v desetinách procenta a není jasné, zda by jejich voliči šli ve druhém kole Pellegriniho nebo Korčoka volit.
První kolo slovenských prezidentských voleb se koná v sobotu 23. března. Druhé kolo, které je podle průzkumů takřka jisté, pak 6. dubna.
