Zdravotnictví je potřeba zefektivnit, jinak ten vlak za několik let narazí do zdi, varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hlavní epidemiolog Petr Smejkal. Zkritizoval vládu, že ve zdravotnictví nedělá reformy, které původně slibovala. Podle něj v Česku chybí odvážní politici. Mluvil také o tom, jestli ještě může být covid v budoucnu velkým problémem.
Zdá se mi to, nebo je za poslední dva měsíce každý kolem pořád nemocný?
To je naprostá pravda. I kolem mě je každý nemocný. Data ukázala, že v odpadních vodách je největší množství covidu, co kdy bylo. To je dobrý obraz toho, kolik je covidu v populaci. Máme nyní hodně nakažlivou subvariantu, nicméně zdá se, že se covid čím dál méně promítá do hospitalizací. Dokud nezačnou narůstat hospitalizace, tak nás to zase tolik trápit nemusí. Všichni mají covid, ale těžce nemocných je málo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ministr Válek se dohodl s lékaři. Jejich platy vzrostou až o 15 tisíc korun
Je dnes vůbec důležité vědět, že mám covid? Chovám se přeci stejně, jako když jsem nachlazená nebo když mám chřipku. Nikam nechodím a léčím se doma.
Pokud se chováte zodpovědně, zůstanete doma a nejdete do práce, tak to pro vás jako mladého člověka zase tak důležité není. Ale spousta lidí jde do práce i nemocných, pracuje se staršími lidmi, jde za prarodiči. V takových případech je z epidemiologického důvodu dobré vědět, jestli mám covid. Antigenní test zase tolik nestojí.
K TÉMATU: Kvůli novele podle některých hrozí rušení lékařských pohotovostí. Podívejte se na video.
Jak věrohodné dnes ty samotesty jsou?
Záleží, co je to za test. Falešných pozitivit je málo. Falešně negativní výsledky občas bývají. Vždy říkám, že když máte podezření, že máte covid, a test vám vyjde negativní, je dobré si ho druhý den zopakovat.
Může být do budoucna covid velkou hrozbou?
To nikdo neví. Pozitivní je, že už zde máme dva roky omikron. Dříve se varianty měnily hrozně rychle – během několika měsíců. Omikron mutuje do stále nakažlivějších, ale méně nebezpečných subvariant. Také je důležité, že už jsme si vytvořili velkou bariéru imunity, která je daná tím, že spousta z nás je očkovaných a spousta z nás covid prodělala. Chtěl bych ale vyzvat zejména lidi ze starších ročníků, aby se nechali přeočkovat na poslední variantu. V rizikových skupinách je strašně málo lidí očkovaných.
Nechápu, jak někdo může 65letému člověku říkat, že nemá smysl se očkovat.
Chápete, že jsou Češi k očkování skeptičtí?
Jedna věc je, že jsou skeptičtí, ale druhá věc je nedostatečná dostupnost vakcíny a neodborná doporučení mnoha lékařů. V Česku to není jako v jiných zemích. Nemůžete se očkovat v lékárně jako jinde. Automaticky vás nenaočkují, když vás propouštějí z nemocnice. Mnoho doktorů radí lidem, že se nemají očkovat. Nechápu, jak někdo může 65letému člověku říkat, že nemá smysl se očkovat. To je velká chyba. Někteří lékaři to říkají i přes to, že přínos očkování je dokázaný a založený na vědeckých důkazech. Takže dříve, než začneme mluvit o tom, jestli jsou Češi skeptičtí, pojďme změnit to ostatní. Ale Češi jsou asi více skeptický a konzervativní národ, to je fakt.
Co říkáte na aktuální situaci ve zdravotnictví? Dlouhodobým problémem jsou výpadky některých léků, celý podzim se chystali k protestu lékaři v nemocnicích, pojišťovny vyčerpávají své dosavadní rezervy…
Jsem zklamaný z toho, co zbylo z původních proklamací ministra Válka, co se bude všechno ve zdravotnictví měnit a jaké budou reformy. Zdá se, že jsme nikam nepokročili. Celý tenhle vlak musí dříve nebo později narazit do zdi. Vidíme to všichni, kdo ve zdravotnictví pracujeme. Se zhoršující se efektivitou zdravotnictví a stárnoucí populací se dočkáme jen toho, že kvalita a dostupnost péče se bude zhoršovat. Asi se to nestane během tohoto volebního období, ale v horizontu deseti let. To, že peníze na platy lékařů půjdou z VZP, je nesystémový krok, který je jen záplatováním čehosi, co bude zase za pár měsíců problém. Ve zdravotnictví je takových peněz, takových miliard, které se dají najít, pokud by se zdravotnictví zefektivnilo. A mnohamiliardový deficit je jen příležitostí k reformám.
Politici musejí najít odvahu rozhodnout, že je potřeba uvolnit pojišťovnám stavidla.
Jak by se mělo podle vás zefektivnit?
Utrácíme peníze za péči, kterou nepotřebujeme. Platíme doktorům, kteří mají být někde jinde nebo jejichž práci by mohly dělat vzdělané sestry. Nemáme nedostatek lékařů, máme zbytečná lůžková oddělení a nadbytek nemocnic. A všichni to už dlouhou dobu víme. Jsou nemocnice, které třeba sanitka v noci objíždí a jede do většího špitálu, protože nutnou péči pro toho pacienta není schopna poskytnout. Proč by se měl zvyšovat plat lékaři, který tam slouží? To je neefektivní. Potom je spousta lékařů, kteří se ani v noci nezastaví a jsou úplně vyčerpaní. Je potřeba začít odlišovat kvalitní nemocnice od těch nekvalitních a předělat zbytečná lůžka akutní péče třeba na lůžka péče následné. Začít platit za kvalitu péče, ne za kvantitu. Myslím si, že zefektivnění péče mělo být výsledkem protestu mladých lékařů. Díky tomu by se peníze na zaplacení lékařů našly systémovým krokem. Klíčem k reformě je, že ministerstvo si musí uvědomit, že hybatelem péče jsou pojišťovny. Politici musejí najít odvahu rozhodnout, že je potřeba uvolnit stavidla. A že pojišťovna může nemocnici vzkázat: Na datech vidíme, že poskytuješ tak špatnou péči, že našim klientům řekneme, že u vás nebudeme péči zcela proplácet.
Jak pojišťovna pozná, kdo poskytuje kvalitní péči a kdo nekvalitní?
Na dobrých datech o kvalitě péče. Pojišťovny a ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky, pozn. red.) mají čísla o tom, kde se provádí kolik operací a kde je kolik komplikací nebo infekcí způsobených zanedbanou prevencí, i když pacienti v ní třeba nejsou velmi rizikoví, starší, komplikovaní. Na základě těchto dat můžeme pacienta informovat, že se chystá jít do nemocnice, kde dělají výkonů málo nebo mají hodně komplikací, očkování na covid má jeden z pěti doktorů. Nebo o praktickém lékaři, jehož pacienti ve srovnání s jinými častěji končí v nemocnici. V takových případech by pojišťovna měla mít možnost neproplácet poskytovatelům tolik, co proplácí za stejné výkony těm kvalitnějším. To byste viděla, jak rychle by se kvalita péče u některých poskytovatelů zlepšila. A pokud ne, nepřežili by.
A pokud jde o množství nemocnic?
U nás chce mít každý nemocnici za rohem. Před volbami žádný hejtman neřekne, že zruší místní nemocnici z roku 1919, ale sám tam nepůjde. Musíme začít zohledňovat kvalitu péče, která se dá, i když ne jednoduše, do jisté míry měřit. Měření těchto dat souvisí i s propojením informačních technologií v nemocnicích s ostatními poskytovateli, praktiky, lékárnou atd. A v případě pacientů je potřeba začít zvýhodňovat ty, kteří dodržují jasně stanovená preventivní opatření, chodí na preventivní prohlídky, absolvují koloskopie, očkují se, dbají na své zdraví.
Nemůže se pak stát, že na to doplatí třeba senioři, když se zruší nemocnice, kterou mají blízko? Přeci jen pro ně může být složitější někam dojíždět.
Politici musejí dbát na to, aby byla základní péče s určitou mírou kvality garantována ve všech regionech. To je samozřejmé. Medicína není jen byznys, to by byl druhý extrém. Ale takové rovnostářství, jaké máme dosud, plodí jen zhoršující se kvalitu a korupci. Bez známých se mnoho lidí neobejde. Víme, jak končil socialistický experiment v naší zemi v 80. letech.
Vláda špatně komunikuje. Lidé by pochopili, že zefektivněním systém nezhoršíte.
Není naivní si myslet, že to jde všechno tak jednoduše změnit?
Jde to změnit. Odvahou politiků. Ti jsou ale teď bohužel velmi neodvážní. Nejdřív mají mnoho řečí, ale najednou jste v polovině volebního období. A teď už přemýšlejí nad tím, že tohle nemohou lidem říct, protože budou brzy volby. Tato vláda, kterou jsem mimochodem volil, musí přidat. Kritika Babiše už nestačí. Zrovna v téhle době, kdy je tak vysoký schodek rozpočtu, za který opravdu nemohou, by se to lidem dalo vysvětlit. Vláda ale komunikuje špatně. Kdyby si s tím dala práci, tak si myslím, že většina lidí by to vzala. Nedělejme z lidí hlupáky. Pochopili by, že zefektivněním systém nezhoršíte a nezatížíte víc deficit rozpočtu. Jen najdete díry, kterými protékají miliardy. Jen chtít.
Co by tedy politici teď měli podle vás udělat, aby zabránili kolapsu zdravotnictví?
Říct za prvé: Pojišťovno, my tě necháme. Nebudeme tě hlídat a bát se, že tady panu hejtmanovi, který je kamarád ze strany, přestaneš proplácet nekvalitní nebo zbytečnou péči v místní nemocnici, když o kus dál je jedna o mnoho lepší. A postavíme tam radši dálnici, ať tam sanitka rychle dojede. Musejí zmizet politické tlaky z 90. let. V tom vidím velký problém. Je důležité přestat politicky omezovat zdravotní pojišťovny například přes správní rady a podobně. Za druhé: Paciente, když budeš dodržovat prevenci založenou na vědeckých důkazech, nebude tě pak případná léčba tolik stát. Udělal jsi pro své zdraví maximum možného, my se o zbytek postaráme. Nestaral-li ses o své zdraví, budeš se spolupodílet na zanedbání prevence. Nedal ses očkovat na chřipku a teď jsi kvůli ní hospitalizovaný, tak my ti celou péči neproplatíme. U aut to každý chápe. Zatřetí: Komoro, starej se hlavně o odbornou kvalitu lékařů, vzdělávání a nostrifikace zdravotníků ze zahraničí, potřebujeme je. Začtvrté: Nemocnice, nebudeme ti platit za zbytečné hospitalizace, když spousta věcí se dá řešit ambulantně. A pokud podceňuješ prevenci, nedostaneš vše proplaceno jako dřív. A tak dále. Každý má svou roli, jen si je neplést.
Ministr zdravotnictví Válek teď přišel s tím, že by si lidé mohli připlácet nadstandard ve zdravotnictví. To se vám musí líbit, ne? Prosazujete to dlouhodobě.
Je to dobrý krok, už měl dlouho být. Jak jsem říkal, je potřeba, aby měl každý dostupný garantovaný standard, ale proč by nemělo být možné připlatit si za nadstandard? Jsme totálně zhýčkaní tím, že máme jakýsi nárok na bezplatné školství a zdravotnictví. Vyrostli jsme na tom, že na to si přeci platím pojištění. Pořád nám někdo tvrdil, že stát se o nás postará. Ano, ale zadarmo to bude jen čím dál tím horší, medicína se mění a zlepšuje mílovými kroky a populace stárne. Jestli si myslíte, že peníze, které dáváte na zdravotní pojištění, všechno v budoucnu pokryjí, tak to jste na omylu. Budu se opakovat, ale na tohle by bylo potřeba víc těch odvážných politiků.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT. Epidemiolog Roman Prymula vysvětluje postcovidový syndrom. Podívejte se na video.