Lenin zemřel před 100 lety. Pátrali jsme po jeho sochách, jedna čtyřmetrová se právě prodala
Potkat u nás někdejšího vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina je možné i 100 let po jeho smrti. Zemřel 21. ledna 1924. V těchto dnech třeba putoval ulicemi Ostravy, neboť čtyřmetrová bronzová socha z někdejší Leninovy třídy změnila majitele. „Určitě jsem ji nekoupil z úcty k jednomu z největších masových vrahů, rád bych však sochu zachránil jako memento. Aby se například nezapomnělo, jak komunismem zblblí novomanželé kladli po obřadu květiny právě k této soše,“ říká pro CNN Prima NEWS nový vlastník bronzového revolucionáře. Další nadživotní Iljiče opatruje například Státní oblastní archiv v Chebu, Muzeum Českého krasu v Berouně či Muzeum umění v Olomouci.
Kdy se z Česka stala montovna Evropy? Ekonomky zhodnotily divoké devadesátky
Ekonomické směřování Česka z 90. let se s námi táhne dodnes, prohlásila ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Hlavní chybou období transformace podle ní bylo, že Česká republika zaujala pozici levného subdodavatele, aby na světových trzích konkurovala cenou. Naopak podle bývalé zástupkyně České republiky při Světové bance Jany Matesové bylo nejpalčivějším problémem nastavení zákonů, které nechránilo v době kuponové privatizace držitele drobných vlastnických podílů.
Neměli jsme se líp. Za mzdu si teď Češi mohou pořídit mnohem víc než v roce 1989, ukazují data
V roce 1989 si Češi mohli za průměrnou mzdu koupit 317 čtvrtek másla, nyní 1029 balení. Přesto se až 47 procent obyvatel České republiky domnívá, že aktuální ceny zboží jsou horší než v roce 1989. Ve skutečnosti je to hlavně optický klam, protože na cenovkách jsou vyšší čísla než před 34 lety. Vzhledem k průměrné hrubé mzdě jsou nyní ceny nižší, mnohdy i několikanásobně, a to téměř u všech potravin anebo elektroniky. Z průzkumu agentury STEM/MARK přesto vyplývá, že každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Čísla Českého statistického úřadu takový názor nepotvrzují.
Fremr a spol.: Chartista ještě 34 let po revoluci zápasí s kostlivci komunismu v justici
Někdejší chartista, disident a jeden z hybatelů 17. listopadu 1989 Petr Pazdera Payne nečekal, že ještě 34 let po sametové revoluci budou mezi špičkami justice zůstávat lidé, kteří za komunismu soudili odmítače povinné vojenské služby, emigranty a jiné tehdy nepohodlné osoby. „Považuji za zvrácené, že nejvyšším státním zástupcem je předrevoluční vojenský prokurátor a komunista Igor Stříž, který posílal do vězení mladé muže odmítající kvůli svému přesvědčení základní vojenskou službu,“ říká Payne.
Poslední Leninovu ulici na Slovensku tiše přejmenovali. Před výročím bolševické revoluce
Slovenská obec Veľké Úľany se zbavila Leninovy ulice. Nicméně téměř se slzami v očích. „Leninova ulice v naší obci nikomu nevadila, nebo maximálně jednomu procentu občanů. Na přejmenování ale tlačil prokurátor, tak jsme ustoupili,“ říká pro CNN Prima NEWS starosta vesnice František Gőgh. Vladimir Iljič Lenin, který 7. listopadu 1917 inicioval bolševický převrat v Rusku, měl na svědomí miliony životů. Záhy po převzetí moci zemi ovládl hladomor, ovšem Lenin rozpoutal takzvaný rudý teror a soustředil se na likvidaci nepřátel. Například na zlomení odporu donských kozáků, který si vyžádal statisíce obětí a deportovaných.
Bití přes ruce a klečení, vzpomínají školáci z dob socialismu na tresty. Facky by vítali i dnes
Vytahat za uši, zpohlavkovat nebo školáka potrestat ukazovátkem, nejčastěji úhozy přes dlaně anebo na zadnici. V socialistické škole běžný jev, pamatují si ho všechny generace nad 45 let. „Když u nás ve třídě někdo dělal bordel, učitel ho prostě vytahal za uši anebo za vlásky kolem uší,“ vzpomíná 51letý Tomáš Smolka z Ostravy. „Když dělal větší bordel, tak ho za to ucho vyvlékl na chodbu, no a tam mu dal pár výchovných facek,“ dodá. Pamětníci většinou mírné tělesně tresty schvalují i dnes, protože by prý do škol vrátily kázeň.
Zpověď oběti totalitního soudce: Znásilnili mě kartáčkem, močili na mě, Fremr do justice nepatří
Alexander Eret, v roce 1988 odsouzený soudcem Robertem Fremrem na šest a půl roku do vězení, poskytl exkluzivní rozhovor pro CNN Prima NEWS. „O úloze Roberta Fremra v kauze Olšanské hřbitovy jsem předsedu Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla písemně informoval již na počátku roku 2021 a Dörfl mi i poměrně obsáhle odpověděl. Není tedy pravda, co Dörfl tvrdí nyní, že o procesu nic nevěděl,“ říká mimo jiné Eret. Prezident Petr Pavel totiž navrhl Roberta Fremra na ústavního soudce z podnětu předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla. Hlavě státu však tato instituce ani náznakem nenapověděla, že Fremr vedl v létě roku 1988 možná poslední monstrproces v Československu.
KVÍZ: Jak dobře si pamatujete dovolené za socialismu? Devizový příslib nebyl všechno
Cestování na dovolenou mělo za socialismu často rysy absurdní tragikomedie, jakou si dnešní mladý člověk už ani nedokáže představit. Pamětníci rádi vzpomínají na pohodové dny v Jugoslávii nebo na Rujáně, perzekuční obstrukce spojené především s výjimečnými cestami na Západ ale z paměti povětšinou raději vytěsnili. Některé zvláštnosti prostě ale zapomenout nejde. Vzpomenete si na ně?
Svět pana Vajíčka. V totalitní reklamě se princezny budily kvůli losování, hrál v ní i Werich
Zpětně někdy působí naivně a směšně, v časech centrálně řízené ekonomiky vlastně i zbytečně. Přesto nás reklama z éry socialistického režimu ovlivňuje dodnes, v některých případech dokonce může sloužit jako vzor. Tvrdí to historici Lucie Česálková s Ondřejem Táborským, kteří o ní napsali knihu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS připouštějí, že občas dělala bizarní dojem, jako když radila „řekněte své ženě, zeleninu denně“. Měla ale i své poklady, na nichž se podíleli Jan Werich s Miroslavem Horníčkem. Od nich měla úroveň i propagace Tukového průmyslu.
Seš fašistickej záškodník aneb Básník popisuje, jak mu soudce Fremr zničil život
Sibiřská ocel hřmí po pražském dláždění, / když srpnová noc se chýlí ke konci. Tyto verše napsal v roce 1984 šestnáctiletý student průmyslovky Alexandr Eret. Těžce nesl, že Československo stále okupují sovětská vojska. O dva roky později zase v barvité reportáži vylíčil atmosféru v Sověty obsazených středočeských Milovicích. Když pak v létě 1987 začalo vyšetřování případu Olšanské hřbitovy, StB mu všechny rukopisy zabavila. A soudce Městského soudu v Praze Robert Fremr jeho literární práce využil při dokazování Eretovy protisocialistické a údajně i profašistické činnosti. V červencovém vyjádření pro Senát Fremr tyto rukopisy stále spojoval s nacismem, což Eret striktně odmítá.
Spravedlivá odplata za nenávist k socialismu, velebil tisk rozhodnutí soudce Fremra
Ačkoliv Robert Fremr v červencovém otevřeném dopise senátorům tvrdil, že soudní proces Olšanské hřbitovy z počátku léta 1988 probíhal „standardně a neúčastnila se ho žádná organizovaná veřejnost, ani neprobíhalo filmování procesu“, dobové sdělovací prostředky dosvědčují opak. Mediální kampaň dokonce připomínala padesátá léta, podílela se na ní televize, rozhlas i všechny tehdejší deníky, včetně liberálnějšího Svobodného slova, Mladé fronty nebo Večerníku Praha.
