Sociální podniky nejsou chráněné dílny
V sociálních firmách po celém Česku pracují s velkým nasazením tisíce zaměstnanců a zaměstnankyň. Všichni překonávají každý den výzvy, se kterými se většina naší společnosti nesetká. Ať už je jejich znevýhodnění sociální nebo zdravotní, anebo v sociálních podnicích pracují jako kolegyně a kolegové bez handicapu, všichni společně pomáhají posouvat nejen samotné sociální podnikání, ale celou naši společnost. Letos poprvé se díky Deklaraci odpovědného podnikání (spolek složený ze signatářů 110 sociálních podniků) ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou organizuje event, jehož cílem je ocenit příběhy zaměstnanců sociálních podniků. Do konce srpna může veřejnost nominovat na ocenění jakéhokoliv zaměstnance sociálního podniku prostřednictvím webu www.ocenenizamestnancu.cz. Celkem deset zaměstnanců získá ocenění, které si formou pamětní medaile v říjnu přeberou na Úřadu vlády.
Více než milion osob v České republice má zdravotní postižení, které jim může komplikovat uplatnění na trhu práce. Východisko nabízejí sociální podniky, které vytvářejí speciální pracovní místa. Existují ale i sociální podniky, které úspěšně prokazují, že handicapovaní pracovníci a právě sociální podniky mohou být plnohodnotnými partnery pro korporátní společnosti.
Sociální podnik Kolibřík CSR, který má v Česku několik poboček a více než stovku zaměstnanců, vede Zdeněk Kosour. Tento podnik je specifický v tom, že jeho zaměstnanci, ač mají handicap, pracují na těžkých zakázkách z oblasti digitalizace, administrativy a IT pro bankovní instituce a v tom jsou jedineční. „To číslo milion je počet lidí, kteří mají různé typy handicapu, čili nejsou to jenom lidé s invalidním důchodem a je pro ně často obtížné najít si práci. Já si osobně myslím, že je to nastavením celé společnosti. Pořád tady fungují nějaká zažitá schémata z minulého režimu, kdy takové osoby se zavíraly do ústavů mimo společnost. Dnes už jsme dál, i když v rámci asociace sociálních podniků vidíme, jak se s tím společnosti perou, jak tyto osoby veřejnost přijímá. Je to opravdu velká výzva s tím popasovat,“ říká místopředseda Deklarace odpovědného podnikání, největší organizace co do počtu zastřešených sociálních podniků v České republice.
Lidé s handicapem a boj s předsudky
Předně existuje představa, že člověk s handicapem automaticky způsobí v práci zdržení nebo bude častěji nemocný. Bohužel často hraje roli i vizuální dojem, kdy lidé s těžším handicapem nejsou na běžném trhu práce vždy přijímáni snadno. „Ale už existují způsoby, jak s tím bojovat, a jedním z nich je právě sociální podnikání. Sociální podniky ukazují, že jejich zaměstnanci mohou vyrábět kvalitní výrobky nebo poskytovat služby na vysoké úrovni, často dokonce lépe než jejich kolegové bez handicapu. Například zaměstnanci na částečný úvazek mohou návštěvy lékaře vyřídit mimo pracovní dobu, což se v našem sociálním podniku projevuje nižší nemocností, která je pod celorepublikovým průměrem,“ doplňuje Zdeněk Kosour, který před 5 lety se rozhodl opustit kariéru v korporátech a pomoci malému sociálnímu podniku, který dnes patří mezi středně velké úspěšné sociální podniky.
Vše je samozřejmě ovlivněno tím, v jaké oblasti sociální podnik působí. Například pokud máte mýdlárnu nebo sociální podnik vyrábějící pivo a provozující vlastní pivovar, který se zaměřuje na retail, situace bude odlišná. „Náš sociální podnik se především zabývá outsourcingem pro bankovní společnosti. Víme, že určitou část agendy, kterou banka chce outsourcovat, například IT testování, zvládnou naši zaměstnanci velmi dobře. V oblasti IT testování nejen drží krok, ale často jsou i lepší než jejich kolegové bez handicapu," vysvětluje ředitel sociálního podniku Kolibřík CSR v pořadu Nový den.
Pomoc státu formou nového zákona
Česká republika je jedna z mála zemí v Evropě, kde ještě není zákon o sociálním podnikání, přitom jeho vznik by výrazně pomohl rozvíjet zaměstnávání osob se zdravotním či sociálním handicapem. Poslanecká sněmovna aktuálně projednává zákon o sociálním podnikání, který má za cíl vytvořit právní rámec pro vznik a fungování sociálních podniků. Tento zákon by měl podpořit rozvoj sociálního podnikání v České republice tím, že jasně definuje podmínky, za kterých mohou tyto podniky vznikat a fungovat, a poskytne jim také určité výhody a podporu ze strany státu. „Tohle téma se konečně i u nás posouvá. Evropa i hodně zemí ze světa je v dané oblasti daleko vpředu, máme co dohánět, je to motivace pro Českou republiku,“ říká Zdeněk Kosour. Sněmovna by o zákonu měla hlasovat pravděpodobně na přelomu září a října.
Pohled na Poslaneckou sněmovnu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Pohled na Poslaneckou sněmovnu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Je možné, že se najde někdo, kdo kvůli svému zdravotnímu stavu má problém najít vhodné zaměstnání a zajímá se o spolupráci s Kolibříkem. „Jsme propojení v síti Deklarace odpovědného podnikání, kde v případě, že například nenajde pracovní příležitost u nás, tak zájemce můžeme vlastně propojit s ostatními podniky, v jiné oblasti, která mu bude vyhovovat,“ radí místopředseda největší organizace co do počtu zastřešených sociálních podniků v České republice.
Pokud by někdo chtěl naopak se zapojit a pomáhat, i tady existují možnosti. „Sociální podnikání není jen o zaměstnávání osob s handicapem, ať už sociálním nebo zdravotním, ale zahrnuje také mnoho kolegů, kteří, jako já, dříve působili v korporátní sféře a nyní přešli do sféry odpovědného podnikání. V této oblasti využívají své zkušenosti získané na otevřeném trhu práce k dalšímu rozvoji tohoto segmentu,“ říká Zdeněk Kosour ze sociálního podniku Kolibřík CSR.
Výroční ocenění zaměstnanců sociálních podniků
Situace se v budoucnu ale může změnit. Deklarace odpovědného podnikání (spolek složený ze signatářů 110 sociálních podniků) letos poprvé organizuje event, jehož cílem je ocenit příběhy zaměstnanců sociálních podniků (s handicapem i bez handicapu). Jedná se o vůbec první podobné ocenění zaměřené na zaměstnance sociálních firem. Jeden z deseti oceněných navíc získá titul Zaměstnanec sociálního podniku roku a od generálního partnera UNIQA peněžní dar v hodnotě 75 tisíc Kč.
V těchto dnech vrcholí přihlašování a ještě do 31. srpna může veřejnost nominovat příběhy. O tom, který zaměstnanec či zaměstnankyně získá ocenění na Úřadu vlády, můžete svojí nominací rozhodnout třeba i vy na www.ocenenizamestnancu.cz.
