V souvislosti s invazí na Ukrajině se množí obavy o jadernou bezpečnost v celé Evropě. Rusko opustí velké firmy
Ruský prezident Vladimir Putin se nijak netají obdivem k územní rozloze a politické povaze Sovětského svazu. Podle některých lidí proto může být jeho současný pokus o zabrání Ukrajiny jen předehrou pro další Putinovu územní expanzi. Co všechno by musel ruský prezident znovu obsadit, kdyby chtěl „vzkřísit“ SSSR?
Sedm autoritářských vůdců, téměř 300 milionů obyvatel a rozloha přesahující 22 milionů kilometrů čtverečních. Na mapu Sovětského svazu by se Česko vešlo hned 284krát.
Válka na Ukrajině
Svaz sovětských socialistických republik byl svého času největší zemí světa (tento titul po jeho rozpadu připadl Rusku) a jednou z největších říší historie. Třebaže se komunističtí vůdci museli obejít například bez Aljašky, kterou carské Rusko prodalo v roce 1867 Američanům.
Současný ruský prezident Putin v minulosti opakovaně vyjádřil stesk nad rozpadem Sovětského svazu, ke kterému tolik vzhlížel. Mnozí se proto obávají, že by mohl po vzoru svých historických předchůdců znovu začít s územní expanzí. Jako první na řadu přišla zjevně Ukrajina, se kterou Rusko rozpoutalo 24. února ráno válku.
Pokud by chtěl ale Putin rozšířit Rusko po vzoru Sovětského svazu, musel by se vypořádat nejen s ukrajinským odporem. Které nástupnické státy měl SSSR dříve pod palcem?
- Arménie, hlavní město Jerevan
- Ázerbájdžán, hlavní město Baku
- Bělorusko, hlavní město Minsk
- Estonsko, hlavní město Tallin
- Gruzie, hlavní město Tbilisi
- Kazachstán, hlavní město Nur-Sultan (dříve Astana)
- Kyrgyzstán, hlavní město Biškek
- Litva, hlavní město Vilnius
- Lotyšsko, hlavní město Riga
- Moldavsko, hlavní město Kišiněv
- Rusko, hlavní město Moskva
- Tádžikistán, hlavní město Dušanbe
- Turkmenistán, hlavní město Ašchabad
- Ukrajina, hlavní město Kyjev
- Uzbekistán, hlavní město Taškent
Většina z výše uvedených zemí se dodnes vypořádává se stínem Sovětského svazu, jehož odkaz je v nich stále politicky i kulturně hmatatelný. Rusko, jakožto nástupnický stát SSSR, má pak takové státy ve své sféře vlivu. Mezi zvláště oddané spojence dodnes patří například Kazachstán či Bělorusko, naopak pobaltské státy společně s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií se začaly odklánět politicky na Západ, což Moskva nelibě nese.
Východní blok
Pokud by chtěl Putin nadále rozšiřovat hranice na základě historických map, může zajít ještě dál. Kreml se totiž dodnes snaží uplatňovat svou politiku i v zemích Východního bloku, jehož státy sice za Studené války nebyly součástí Sovětského svazu, ale přesto v nich měl SSSR obrovský vliv.
Mezi tyto země v Evropě patřily Československo, Bulharsko, Východní Německo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a chvíli též Albánie. Jistý vliv měl Sovětský svaz i v asijských zemích jako Mongolsko, Laos, Vietnam, Kambodža či KLDR.
