Víza obdrželo už více než 200 tisíc Ukrajinců. Dostanou lidé za ubytování uprchlíků peníze?

Počet lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu, kteří dostali v České republice speciální víza, překročil 200 000. V sobotu jich ministerstvo vnitra vydalo 5 427, celkem je od začátku války dostalo 200 852 lidí. Úřad údaje zveřejnil v neděli na Twitteru. Na cizinecké policii, kde mají lidé 30 dnů na povinné nahlášení od příjezdu do Česka, se zaregistrovalo 107 797 lidí. V sobotu jich bylo 2 139.

Na cizinecké policii nemusí svůj pobyt ohlašovat děti do 15 let, podle údajů ministerstva vnitra je jich mezi uprchlíky zhruba čtvrtina. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Stále platí, že do Česka od začátku ruské invaze přišlo zhruba 270 000 válečných utečenců z Ukrajiny, řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Připomněl, že takzvaný typový plán pro velkou migrační vlnu z Ukrajiny, vypracovaný v roce 2015, byl postaven na předpokladu 20 000 příchozích lidí měsíčně.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek řekl, že Česká republika je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel. Je to něco přes 200 000 lidí. „Česko skutečně balancuje na hraně svých kapacit,“ uvedl Rakušan.

Zaměstnání bez překážek

Vláda se ve středu dohodla s kraji na počtech uprchlíků, pro které budou zajišťovat ubytování. Přerozdělováni už jsou zájemci z Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje, kde docházejí kapacity. Uprchlíky do jiných krajů převážejí hasiči.

Senát ve čtvrtek schválil a prezident Miloš Zeman vzápětí podepsal tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol. První zjednodušuje postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Podle další předlohy budou moci příchozí z Ukrajiny pracovat bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Uprchlíci získají příspěvek 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat finanční příspěvek. Zatím se počítá s 3000 korunami na osobu a měsíc, nejvýše však 9000 korun za měsíc.

Třetí zákon umožní školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna.

Odešlo přes 3,2 milionu lidí

V minulosti přijala ČR (respektive Československo) dvě větší vlny uprchlíků v 90. letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3 500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstalo v ČR i po ukončení občanské války asi 2 000 osob (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.

Podle páteční zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Ukrajiny dosud odešlo přes 3,2 milionu uprchlíků a přibližně 6,5 milionu lidí opustilo v zemi své domovy kvůli válce. Nejvíce z nich odešlo do Polska, kam podle pátečního oznámení polské pohraniční stráže uprchly již více než dva miliony běženců. Do Německa dosud přišlo přes 197 000 ukrajinských uprchlíků, uvedlo v pátek německé ministerstvo vnitra.

Tagy:
Twitter Ukrajina Miloš Zeman Vít Rakušan uprchlíci Terezie Tománková víza uprchlík Česko cizinecká policie Cizinecká policie Ministerstvo vnitra České republiky ruská invaze na Ukrajinu