Příběhy rodičů a jejich dětí, které drtí karantény: Bezvýsledné testování a žádné lyžáky
Sliby splníme, tvrdí Fiala. Jak dlouho zůstane kontroverzní Stříž ve funkci, ale neřekne
Osvětim v noci: Nekonečné apely živých i mrtvých, myšlenky na vzpouru i spalování obětí
Sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík popisuje proměnu české společnosti za poslední dva roky. Zdroj: ČTK
Sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík popisuje proměnu české společnosti za poslední dva roky. Zdroj: ČTK
Pandemie, volby nebo čestné politické i covidové demonstrace. Česko si za poslední dva roky prošlo turbulentním vývojem od semknutí lidí loni na jaře až po čím dál silnější rozpory mezi očkovanými a neočkovanými. Sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přirovnává naši společnost k divadelnímu jevišti, kde reflektor míří jen na jeden bod. Toho pak využívají tvůrci sociálního pnutí.
Zaokrouhleme trvání pandemie koronaviru na dva roky. Jak se za tu dobu proměnila naše společnost?
Není to tak, že by pandemie vzala českou společnost, zmuchlala ji do kuličky a vytvořila z ní něco úplně jiného. Pandemie ukázala hodně věcí, které dříve nefungovaly, ale stíhali jsme je látat. Teď se ukazuje, že nefungují vůbec. Mluvím například o neflexibilitě státní správy nebo neschopnosti či neochotě vzít na sebe včas důležité politické a administrativní rozhodnutí.
K tématu
Když si vezmeme společnost jako divadelní pódium, pandemie vzala reflektor a nasvítila ho na jedno místo. Vše, o čem se poslední měsíce bavíme, je nějak spojené s covidem. Nedokážeme ten silný reflektor posunout.
Co má naše zahleděnost jen do covidu za následky?
Pandemie dává možnosti sociálnímu pnutí soustředit se jen na určitou otázku. V poslední době to je místo obecného covidu hlavně očkování, dříve to bylo nošení roušek nebo popírání samotné přítomnosti viru. Pnutí se přenáší jen do jednoho tématu a nabaluje na sebe další a další mluvčí. Pokud se tohle v nejbližší době nevyřeší nebo neustoupí do pozadí, hrozí, že se konflikt začne formovat do dalších úrovní. Napadání lékařů a zdravotníků může jen eskalovat.
Co se s těmito skupinami stane, až pandemie skončí?
Asi se jen tak nerozpadnou, protože na první pohled mají ve stejných názorech pevné pouto. Tím, že jsme dali možnost k jejich formování, budou se držet ve svých uzavřených bublinách, jen se později přesunou k jiným tématům. Nemyslím si, že lidé, kteří například protestovali na Letné, se dlouhodobě udrží v jedné skupině, je to velký slepenec. Ale určitě vždy dokáží aktivovat své jádro. To si z pandemie mimo jiné také odneseme.
Na společnost padla únava. Ve válečných konfliktech také dochází k rezignaci.
Na začátku pandemie se Češi spojili, šili roušky a dodržovali opatření. Teď se ale zdá, že hlavně očkováním je česká společnost rozdělená. Dá se vývoj popsat takto jednoduše, tedy od jednoty k rozdělení?
Lze to, ale nejde o nic překvapivého. Téměř každá společnost, ne pouze ta česká, je schopna emotivního vypětí, soudržnosti a akce. Jedná se o typ sebezáchranného pudu. Když jsme v ohrožení, spojíme se. Vidíme to při přírodních katastrofách, tornádo na Moravě začátkem léta je ukázkovým příkladem.
K tématu
A kdy nastává zvrat?
Pak nastupuje syndrom, že něco trvá dlouho. Zkrátka nevidíte světlo na konci tunelu. Myslíte si, že to máte za sebou. Najednou je ve společnosti patrná únava. Ve válečných konfliktech také dochází k rezignaci. Prostě jen chcete, aby to všechno už skončilo. U dlouhodobých vyhrocených témat nastupuje radikalizace společnosti.
Můžeme ta vyhrocená témata nějak definovat?
Dotýkají se nás osobně. Aktuálně jde typicky o očkování. Na rozdíl od migrace, kde je to hypotetické ohrožení kultury jako celku někdy v budoucnu, očkování pro někoho znamená potenciální ohrožení jeho zdraví nebo svobody tady a teď. Nebo alespoň tak o tom daní lidé mluví.
V horké fázi kampaně úplně zmizel covid. To bylo pro analytiky fascinující.
Pojďme na chvíli pryč od pandemie. Na podzim jsme měli sněmovní volby, které od základů překopaly českou vládu. Projevila se nějak tato událost?
Už tím, že začaly kampaně a volby se blížily, se snížila schopnost politických hráčů dosáhnout konsenzu a nějak jednat. Viděli jsme to hlavně před krajskými volbami 2020, kdy vládnoucí koalice odmítala přijmout opatření i přes zhoršující se situaci, aby neohrozila svůj výsledek. Neschopnost dohodnout se jsme ale viděli i letos. V horké fázi kampaně úplně zmizel covid. To bylo pro analytiky fascinující.
Víte proč?
Vládním stranám se nevyplatilo na aktuální situaci upozorňovat, protože neodvedly nikterak skvělý výkon. Opozice se bála, že silný marketingový tým zejména kolem hnutí ANO by mohl vše obrátit proti ní. Vláda by zdůrazňovala, že opozice blokovala návrhy nebo prosadila neefektivní pandemický zákon.
K tématu
V jednu chvíli jsme měli dvě vlády. Jejich zástupci ale měli různé názory například na povinné očkování proti covidu nebo testování. Nerozdělují společnost i podobné neshody?
Je standardní, že mají jiné názory a veřejnost asi neočekává, že spolu budou souhlasit a nepovedou politický boj. Společná tisková konference premiérů Babiše a Fialy na podporu vakcinace navíc byla silným symbolickým gestem, které je v současné politické kultuře zcela výjimečné. U povinného očkování vidím spíše politický kalkul než neshody. Je to nekončící politická hra.
Dá se říci, že si každý tábor svým rozhodnutím udržel voliče?
Mezi voliči hnutí ANO, kteří jsou starší, povinné očkování boduje. Povinnost není podstatná, důležitější je vymáhání, což minulá vláda už nechala na té současné. Jakékoliv vymáhání určitě vzbudí obrovskou nevoli.
Ještě bych zdůraznil, že sněmovní volby jsou sice interpretovány jako velký přesun mocenského těžiště směrem k pětikoalici, ale rozdíl nebyl vysoký. Stejně jako v poslední prezidentské volbě chyběly desítky tisíc hlasů, které se sice v milionech možná ztrácí, ale ve finále hrají klíčovou roli. Nechybělo moc a výsledek byl přesně opačný.
Když nenastane optimistický scénář pandemie, bude panovat dojem, že politici nic neudělali.
Jak budou politika a covid dopadat na společnost v roce 2022?
Bude pokračovat permanentní politická kampaň, protože nás čekají prezidentské volby. Možná máme po září a říjnu pocit, že nic více emotivního než letošní parlamentní volby být nemůže, ale je to přesně naopak. Na rozdíl od strany si k osobnosti spíše vytvoříte vztah, jednotlivci budí více pozornosti a bývá také největší volební účast. U pandemie je otázkou, jak se bude vyvíjet. To nedokážu odhadnout.
Můžete alespoň nastínit scénáře, co se při jakém vývoji bude dít?
Největší roli hraje dopad omikronu, který se šíří rychleji než předešlé mutace. Zatím o ní víme málo, ale nejspíš vytlačí variantu delta a bude obcházet očkování, můžeme se zejména v nemocnicích dostat do kritické situace. Teď u nás panuje odmítnutí, že situace už přeci nebude tak zlá, jak někteří odborníci tvrdí. Kdyby ale nastal ne příliš optimistický scénář, bude panovat dojem, že politici zase nic neudělali.
Kdy má tedy vláda rozhodovat?
Ne vždy je k dispozici dostatek informací a hrozí, že opatřeními bezdůvodně paralyzuje společnost. Dobří politici rozhodují, když mají 40 až 70 procent z kompletních informací. Pokud je to méně, jen hádají. Pokud je to víc, zpravidla promeškali chvíli, kdy mohli získat výhodu. Ve druhém případě budou vždy pomalejší než virus.
Dokážete být konkrétní?
Typickým příkladem, kdy se snažíme rozhodovat až se 100 procenty informací, je zaplnění jednotek intenzivní péče. Sice toho víte hodně, ale jste s přípravou opatření a reakce strašně pozadu, protože naplněnost nemocnic odráží epidemickou situaci o dva týdny zpátky. Správně musíte rozhodovat v lehké nejistotě a pracovat s různými scénáři vývoje. To se ale nedá směrem k veřejnosti komunikovat v momentě, kdy je důvěra v české politiky opravdu nízká.
Po volbách odvoláme nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, sliboval v létě ještě z opozičních lavic nynější šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Stříž je kontroverzní kvůli minulosti u KSČ a vojenské prokuratury. Ve funkci ale zatím zůstává. Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jasný deadline neřekl.
Ve čtvrtek přibylo v Česku 34 740 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což bylo o 29 procent více než před týdnem. Zároveň se objevilo rekordních 16 248 opakovaných nákaz u již dříve pozitivně testovaných, které nejsou započítávány do denního přírůstku nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Zatímco ve většině světa je život pro neočkované kvůli různým opatřením těžší, Japonsko volí zcela jiný přístup. Princip povinné vakcinace je totiž v zemi zakázaný už od roku 1994. Japonská vláda chce i během pandemie nechat na lidech, zda si pro svou „tečku“ dojdou sami.
Příliš medailových nadějí Česká republika na nadcházejících hrách v Pekingu nemá. Fanoušci spoléhají zejména na Ester Ledeckou. Medaile na snowboardu se očekává, cenný kov z alpského lyžování je spíše přáním. Každopádně ve sjezdu a v super-G patří do společnosti favoritek. Koho musí „obojživelnice“ na sjezdovce porazit, aby přidala další senzaci? Největší soupeřky má mezi Italkami, Rakušankami a Švýcarkami. Podívejte se v galerii.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Obrovské drama se odehrálo na ulici v americkém Los Angeles. K policistovi přiběhl zoufalý otec s malou dcerou v náručí. Dívka byla v bezvědomí a nedýchala. Strážník ale ve vypjaté situaci neztratil hlavu a dívce okamžitě poskytl první pomoc. Svým duchapřítomným jednáním zachránil dusícímu se dítěti život. Kolegové ho nyní oslavují jako hrdinu.
Každého olympionika čekají velké nervy do poslední chvíle. Samozřejmě i z toho, jaký výkon odevzdá. Ale v kontextu olympiády v Pekingu hlavně kvůli tomu, aby neodevzdal pozitivní test na koronavirus. V dějišti akce pod pěti kruhy se už dlouhou dobu dělá vše pro to, aby takových případů bylo co nejméně. Nahlédněte do toho, jak má aspoň podle očekávání nejdokonalejší covidová bublina fungovat.
Čtvrteční jednání v Poslanecké sněmovně bylo podle poslance Marka Bendy (ODS) mimořádně absurdní. „Je to destrukce za každou cenu,“ prohlásil na účet opozice. Poslanec Radim Fiala (SPD) mu však v pořadu 360° oponoval. Je toho názoru, že opozice má nárok říci, co si o současném stavu myslí. „Křičíte na nás něco o nenávisti a jste zkrátka nervózní, za což my nemůžeme,“ reagoval ve vysílání CNN Prima NEWS.
Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.
Potravinářské řetězce zaměstnancům zvyšují mzdy. Albert je zvedl od ledna v průměru o čtyři procenta, od února porostou v Lidlu v závislosti na pozici a odpracovaných letech. Pracovníci Kauflandu si přilepší průměrně o čtyři procenta od března. Ostatní obchodní sítě plánují případné zvýšení mezd oznámit v dalších měsících. Kromě zvýšení mezd společnosti rozšiřují také zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z tiskových informací firem a ankety mezi zástupci řetězců.
Rada bezpečnosti OSN se nejspíše bude poprvé věnovat současné krizi kolem Ukrajiny, která čelí hrozbě ruské invaze. Spojené státy ve čtvrtek požádaly, aby se v této věci orgán OSN odpovědný za zajištění světového míru sešel v pondělí v New Yorku.
Televize Prima chystá nový seriál Duch. Kromě vyšetřování kriminálních případů se diváci mohou těšit i na pořádnou zápletku. Život kriminalisty Emila Svobody, kterého si zahraje Štěpán Benoni, totiž převrátí duch mafiánského bosse Darka Besarabiče. Toho si nezahraje nikdo jiný než Predrag Bjelac, který se proslavil ve filmu o Harrym Potterovi.
Američtí vědci zachytili záhadný vesmírný objekt. Těleso nepříliš vzdálené od Země uvolňuje obrovské množství energie a chová se zcela jinak než všechny doposud známé objekty ve vesmíru. Překvapení astronomové nejsou schopni s určitostí říct, na co přesně narazili. O neobvyklém objevu informoval web stanice CNN.
Tragická nehoda v Karibiku stála život českého podnikatele Miroslava Bučkovského. Spolu s ním cestoval Michal Průša, který náraz sice přežil, ale skončil s vážnými zraněními na jednotce intenzivní péče. Podle informací miliardáře Richarda Chlada, který se s oběma muži znal, se už Průša měl z kómatu probrat. Jeho stav je ale stále vážný.
Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.
U bran někdejšího vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau se emocím nikdo neubrání. Právě tady zahynula většina z 1,4 milionu osvětimských obětí. Turisté sem míří výhradně za bílého dne, ale mě zajímá osvětimská noc, takže do Birkenau záměrně přijíždím až se soumrakem. Tahle továrna na smrt se totiž v průběhu druhé světové války nezastavila ani za tmy. Během jediné noci v roce 1944 byl třeba v Birkenau zlikvidován celý český rodinný tábor. 3 792 dětí, žen a mužů.
Expremiér Mirek Topolánek se na sociálních sítích ostře pustil do bývalého policisty Roberta Šlachty poté, co předseda Přísahy označil kandidáta na nového policejního prezidenta Martina Vondráška za kamaráda ODS a jeho případné jmenování za politizaci policie. Topolánek Šlachtovi mimo jiné sdělil, že je „parodií na politika“. Jeho poznámka nezůstala bez odezvy.
Karlovarští kriminalisté pátrají po pohřešované 66leté ženě z Karlových Varů. V místě svého bydliště zanechala dopis na rozloučenou a odešla neznámo kam. V případě jakýchkoliv informací volejte 158.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
