Stanjura k hospodaření příští rok
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) de facto odmítá výsledky studie think-tanku IDEA, která mu vymezuje jen velmi malý prostor k hledání úspor ve výdajích státu. Pokud tedy vláda nebude chtít omezit výdaje, jako jsou důchody, jiné sociální dávky nebo platy učitelů. „S růstem mandatorních výdajů v rozpočtu na rok 2022 nic nenaděláme. Důchody jsme připraveni ze zákona valorizovat mimořádně,“ uvedl Stanjura v reakci na otázky redakce CNN Prima NEWS, kde chce nalézt klíčové úspory. Rozpočet na letošní rok by mohl platit od 1. dubna, odhadl.
„Podle naší lednové makroekonomické predikce můžeme v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun. Ty ale na snižování našeho slibu uspořit na výdajové straně až 80 miliard nevyužijeme,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura pro CNN Prima NEWS.
Zmíněných 60 miliard podle něho půjde na pokrytí dodatečných výdajů, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím. „První úspory na výdajové straně už jsou veřejně známé, například mírnější navýšení platů státních zaměstnanců, což představuje úsporu státního rozpočtu zhruba sedm miliard. Domluvili jsme se také na snížení slev ve veřejné dopravě ze 75 na 50 procent z jízdného, což by mělo přinést roční úsporu přes 1,8 miliardy,“ pokračoval Stanjura.
Zkrotit mandatorní výdaje je na místě
Další miliardy jednotliví ministři podle něho ušetří na provozních výdajích svých resortů. „Dodatečné úspory představuje také zmrazení platů ústavních činitelů včetně politiků na úrovni loňského roku od letošního února. To je z mého pohledu nanejvýš symbolické,“ dodal šéf státní kasy. Nový návrh státního rozpočtu na roku 2022 by se mohl dostat na jednání vlády na přelomu ledna a února. Zhruba v polovině února by pak měl putovat do Poslanecké sněmovny a platit by mohl od 1. dubna.
Růst mandatorních výdajů se podle Stanjury v posledních letech vymkl kontrole a „jejich zkrocení je samozřejmě na místě“. Ministr financí tak reagoval na studii think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky, z níž vyplývá, že právě ve výdajích, které jsou navázány na platnou legislativou, lze ušetřit desítky miliard korun.
Vzdělání je pro nás prioritou
„V rozpočtu na rok 2022 s nimi ale nic nenaděláme, neboť jejich úpravy by vyžadovaly legislativní proces. Pokud jde o důchody, ty byly letos ze zákona valorizovány a my jsme připraveni dostát zákonné povinnosti mimořádně navýšit penze z důvodu růstu spotřebitelských cen,“ dodal Stanjura. Penze by se mohly mimořádně navýšit znovu od června letošního roku.
Stanjura odmítá sahat na platy učitelů. „Vzdělávání je jednoznačně jednou z hlavních priorit naší vlády. A stejně tak závazek, že platy učitelů porostou tak, aby neklesly pod 130 procent průměrné mzdy,“ uzavřel šéf státní kasy.
Jenže podle zmíněné studie, jejímiž autory jsou ekonomové Daniel Kolář a Petr Janský, bude šetření na provozu státu nebo podnikatelských dotacích (které stále zdůrazňuje ministr financí) velmi těžké. Přesněji řečeno nepřinese kýžené úspory v řádu desítek miliard korun. Kolář s Janským totiž zmapovali, které výdaje státního rozpočtu od roku 2019 narostly nejvíce. A jde právě o ty, pro jejichž úpravu je nutná změna zákona či nařízení vlády, tedy důchody, sociální dávky nebo platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce. Nebo na investice, jejichž objem ale vláda snižovat rovněž nehodlá.
Snížení dotací? Nejvýše 10 miliard
Ze studie vyplývá, že pokud by vláda chtěla skutečně šetřit pouze na provozu státu, získá tím nejvýše jednotky miliard korun. Ale ani v případě snížení dotací podnikatelům na úroveň roku 2019 nebude úspora o mnoho vyšší. Za tři roky se totiž takzvané neinvestiční transfery podnikatelskému sektoru zvýšily jen o 9,6 miliardy korun.
Výzkumníci think-tanku IDEA na závěr upozorňují, že jejich studie neříká, že ve veřejných financích neexistuje prostor k úsporám, neboť ten zjevně existoval již v roce 2019. „Pro konkrétní návrhy opatření je však nutná detailní znalost jednotlivých položek a agend, které za nimi stojí, jejich efektivnosti a přínosu. V řadě ohledů jde také o otázku politických priorit,“ dodávají Kolář a Janský.
