V Německu stoupá napětí kvůli aktivitám ruských agentů v zemi. Německé bezpečnostní orgány v současné době sledují 200 tajných špionů, kteří na území sousedního státu působí. Experti varují, že takových osob může být v Německu i více než dva tisíce.
S prodlužující se invazí Ruska na území suverénní Ukrajiny rostou obavy z dalších kroků ruského prezidenta Vladimira Putina, který agresi nařídil a podle německého deníku Bild stojí i za zvýšenými výzvědnými aktivitami v Německu.
Válka na Ukrajině
Moc dobře totiž ví, jak to tam chodí, protože sám jako agent KGB (Výbor státní bezpečnosti, hlavní tajná služba bývalého Sovětského svazu, obdoba československé StB) v bývalé Německé demokratické republice v 80. letech minulého století působil.
„Rozsah ruských agresivních zpravodajských aktivit vidíme v celé Evropě,“ varoval nedávno v rozhovoru pro ostrovní média bývalý šéf britské tajné služby (MI6) John Sawer. A doplnil: „Pravděpodobně víme jen deset procent toho, co dělají.“
Jedním z cílů ruských agentů nejen v Německu je shromažďovat informace o politicích, šéfech firem a kriticích Ruska a předávat je do Kremlu. Dalším je podle experta vládní strany SPD Sebastiana Fiedlera zneklidnit německé občany. „Putin nechá své špiony udělat vše, co je v jejich silách, aby vrazili klín do naší společnosti,“ citoval Fiedlera Bild.
Putinovi lidé vraždí v Berlíně
Putinovi agenti se nevyhýbají ani brutálním vraždám jako například v Berlíně v roce 2019. Tehdy jeho lidé za bílého dne zavraždili na ulici Zelimchana Changošviliho, Gruzínce čečenského původu, který velel četě čečenské armády v bojích proti Rusům během druhého konfliktu.
Soud s vrahem se táhl dva roky, následně berlínský odvolací soud obvinil Kreml ze „státního terorismu“.
Německé bezpečnostní orgány se také stále více obávají ruských sabotáží. „Požaduji velmi přísnou kontrolu zaměstnanců ruských tajných služeb ze strany Úřadu na ochranu ústavy,“ řekl generální sekretář bavorské politické strany CSU Stephan Mayer, bývalý parlamentní zpravodaj v poslední vládě kancléřky Angely Merkelové.
Předseda policejních odborů Rainer Wendt dokonce varuje před útoky na kasárna a vojenské základny. „Sabotážím na základnách NATO v Německu musíme za každou cenu zabránit,“ poznamenal.
Putin ke svým účelům využívá nejen špiony, ale i nejstarší motorkářský klub v Rusku známý také v Česku. Jsou jimi Noční vlci. Mají být důležitým nástrojem „měkké moci“ ruského diktátora Putina a zároveň „systémem“ pro šíření dezinformací.
Skupinu zhruba 5 000 členů vede Putinův přítel Alexander Zaldostanov, který je již sedm let na sankčním seznamu USA.
Německý deník Bild zmiňuje, že Noční vlci chtějí získat moc a expandovat v Rumunsku, Srbsku, Makedonii a Estonsku. V roce 2014 se podíleli na nezákonné anexi ukrajinského poloostrova Krym.
V Česku došlo k několika incidentům při průjezdu Nočních vlků republikou. Bývalý poslanec a místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna, který je doprovázel, se v květnu 2018 odmítl omluvit za nepokoje. Došlo totiž ke střetům s jejich odpůrci.
