Jak fungují izraelské tajné služby
Minulou sobotu vypukla na Blízkém východě válka mezi Izraelem a Palestinou, respektive teroristickým hnutím Hamás. Jeden z nejsložitějších konfliktů naší planety má ale kořeny v dávné minulosti. Kde se vzala vzájemná nevraživosti mezi Židy a Araby? A jak se současný konflikt vyvíjí?
V zemi zaslíbené po dvou letech znovu oživl konflikt. Hamás, který sám sebe považuje za islámskou a palestinskou politickou stranu (v očích Západu se ale jedná o teroristickou organizaci), zaútočil na Izrael v sobotu 7. října v ranních hodinách. Radikálové zahájili plošný útok po souši, po vodě i ze vzduchu pomocí motorových větroňů. Kryli se přitom mohutnou raketovou palbou.
Jedním z hlavních bodů útoků se stal hudební festival poblíž kibucu Re’im, kde teroristé Hamásu vraždili Izraelce i zahraniční turisty. V první den války přišlo o život nejméně 700 Izraelců. Jeruzalém okamžitě odpověděl odvetnou palbou a začal vesnice zabírané Hamásem dobývat zpět.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak dlouho potrvá válka? Rozhodne Izrael. Pozemní útok by hrál do karet Hamásu, tvrdí experti
Čekal Izrael takový útok?
Izraelské tajné služby mají ve světě špičkovou pověst. Podle listu Jerusalem Post ale Hamás sobotním plošným útokem domácí rozvědku překvapil. Avšak na druhé straně se objevila informace, že egyptská zpravodajská služba měla varovat izraelskou vládu, konkrétně premiéra Benjamina Netanjahua, že Hamás plánuje operaci velkého rozsahu.
Avizováno to mělo být nejméně deset dní předem. Není jasné, proč avízu Netanjahu nevěnoval pozornost. Zemi navíc letos paralyzovaly protivládní protesty a pozornost se soustředila jinam. Na izraelského premiéra tak padá kritika kvůli tomu, že se nechal ukolébat pocitem, že žádné nebezpečí nehrozí.
Kdo podporuje Izrael a kdo Palestinu?
Na stranu Izraele se podle listu Times of Israel postavilo nejméně 84 států, které Jeruzalému vyjádřily plnou podporu. Jedná se zejména o alianční partnery ze Západu, celou Evropskou unii, Velkou Británii, Norsko, Ukrajinu, Spojené státy nebo Kanadu (to i přesto, že mnohé z těchto zemí finančně podporovaly Palestinu). Pevným spojencem Izraele je také Česká republika.
Většina arabského světa ale považuje Izrael za okupanta, který Palestince utlačuje. První v řadě partnerů Palestinců stojí Írán, jenž měl podle listu The Wall Street Journal nejenže Hamás finančně podporovat, ale dokonce s ním i celý útok naplánovat. Podporu vyjádřil radikálním útočníkům rovněž Katar, Jemen nebo Jihoafrická republika. Jedinou výjimkou jsou Spojené arabské emiráty, které už s Izraelem normalizovaly vztahy a útok Hamásu odsoudily.
Co je to Palestina?
Palestina je geografické označení území na Blízkém východě mezi břehem Středozemního moře a řekou Jordán. Palestinou se ale také označuje stát, který se vedle Izraele v oblasti rozkládá. Jeho obyvatelstvo tvoří převážně arabští muslimové. Stát Palestina byl vyhlášen v roce 1988 a skládá se ze dvou částí:
- Pásmo Gazy – úzký územní pás u hranice Izraele a Egypta, kde žijí bezmála dva miliony Palestinců.
- Západní břeh Jordánu – nachází se na východě Izraele. Kromě židovského státu sousedí s Jordánskem, které se považuje stejně jako Egypt za spojence Izraele. Západní břeh Jordánu odděluje na jedné straně, jak název napovídá, řeka Jordán, na druhé straně oblast geograficky prostupuje městem Jeruzalém. Západní břeh Jordánu tak rozděluje hlavní město Izraele a náboženskou baštu Arabů i Židů na západní a východní Jeruzalém. Arabové obývají převážně jeho východní část.
Pozice Palestiny jako státu na poli mezinárodní politiky je problematická. Jeho existenci uznává zhruba 70 procent zemí světa, a to včetně Česka (které převzalo mezinárodní postoje Československa). Naopak Spojené státy a většina mocností západní Evropy Palestinu jako stát neberou.
Jak vznikl stát Izrael?
Po první světové válce se rozpadla Osmanská říše a oblast Palestiny přešla pod vládu Spojeného království. V roce 1920 vznikl takzvaný Britský mandát Palestina, na jehož správě se mohli do určité míry podílet Arabové i Židé. Už tehdy ale v oblasti plály brutální spory mezi oběma etniky. Velká Británie po krvavých střetech raději po druhé světové válce delegovala zodpovědnost za Palestinu na OSN.
Brzy poté se OSN rozhodla posvětit vznik dvou států na území Palestiny. V té době žilo v oblasti Palestiny dvakrát více Arabů než Židů. Ti svůj stát oficiálně vyhlásili 14. května 1948. Islámské státy na Blízkém východě však nechtěly rozhodnutí OSN přijmout a den poté na Izrael zaútočily. Židé se ale dokázali ubránit, a to i díky dodávce československých letadel. I proto jsou dodnes vztahy Česka a Izraele na velmi dobré úrovni.
Jakými válkami už Izrael prošel?
Válka, která vypukla po vyhlášení státu Izrael, nebyla naneštěstí první ani poslední, kterou země prošla. Izrael se zapletl do Suezské krize v roce 1956, ještě významnější pro něj byla šestidenní válka v roce 1967.
Tehdy Izraelci kvůli zablokování Tiranské úžiny pro jeho lodě zahájili válku s mocnou arabskou koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska, kterou podporovalo ještě dalších devět blízkovýchodních a afrických zemí. Konflikt skončil drtivým vítězstvím Izraele, při němž stát významně rozšířil své reálné hranice. Od Egypta převzal Gazu a Sinaj, od Jordánska Východní Jeruzalém a Západní břeh a od Sýrie Golanské výšiny.
I když šestidenní válka trvala skutečně jen šest dní, další fáze konfliktu známá jako opotřebovávací válka, ve finála utichala další tři roky.
V roce 1973 došlo k dalším bojům, a tentokrát to byl nepřítel, kdo Izrael překvapil. Během židovského svátku Jom kipur vpadla do Izraele koalice Sýrie a Egypta. Z nečekané invaze se dokázal Izrael oklepat a nakonec i tuto válku dovedl do taktického vítězství.
Od té doby řešil Izrael táhlé spory s Palestinou a také s Libanonem a tamním radikálním hnutím Hizballáh, které má podobnou pozici jako Hamás v Palestině a které nevyloučilo, že se do aktuálního konfliktu zapojí.
