Z Kremlu se evidentně dostávají ven informace, které neměl nikdo nezasvěcený vidět. Poté, co byly uveřejněny data z průzkumu pro ruského prezidenta Vladimira Putina, dle kterých už většina Rusů nechce pokračovat ve válce, se objevily dokumenty popisující detailní plán Moskvy na Ukrajině. Podle Putinových plánů měla invaze trvat jen několik málo dní a ruské síly při ní měly obsadit celou Ukrajinu. Tu pak chtělo Rusko anektovat. Vyplývá to z dokumentů, které zveřejnil britský Královský institut spojených služeb pro obranu a bezpečnostní studia (RUSI).
Podle informací, které zveřejnil zmiňovaný institut, Putinovy plány původně počítaly s pouze desetidenním konfliktem. Po těchto několika málo dnech už měla být Ukrajina na lopatkách a obsazená ruskými silami, které do země vpadly 24. února. Původně se přitom hovořilo, že „speciální vojenská operace“, jak ruská propaganda válku nazývá, měla trvat jen tři dny.
Válka na Ukrajině
RUSI dodává, že následovat měly přípravy na anexi dobytého území. Ta, alespoň částečně, skutečně nastala, ovšem za zcela jiných podmínek. Po takřka jistě zmanipulovaných referendech v obsazených částech Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti nechal Putin anexi až na konec září. Navíc se odehrála v době, kdy už byli Rusové na ústupu a území postupně ztráceli kvůli protiofenzivě Ukrajinců. Původní plán však měl znít tak, že do srpna tohoto roku proběhne kompletní anexe celé Ukrajiny.
Postaráno mělo být i o ukrajinské vedoucí představitele. RUSI informuje o operaci okupantů, která měla za cíl zlikvidovat ukrajinské vedení, či alespoň jeho části. Přeživší lídři státu by pak „buď utekli nebo budou zajatí v důsledku rychlosti invaze“.
Zkraje války se skutečně objevila informace, že ruští výsadkáři, kteří se ocitli v Hostomelu u Kyjeva, měli za úkol infiltrovat hlavní město a dostat se až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Ten měl podle některých zpráv za období války uniknout hned několika pokusům o atentát.
Nebezpečné Ukrajince zlikvidovat, jiné přemluvit ke spolupráci
Britský institut doplňuje, že se rovněž připravovaly seznamy Ukrajinců, aby ruské okupační síly měly přehled, kdo z nich může být potenciálně nebezpečný. Podle RUSI si Moskva připravila čtyři kategorie, do kterých chtěla Ukrajince roztřídit.
Rusové už nechtějí válčit, vyplývá z tajného průzkumu Kremlu. Putin však k míru nesměřuje
Nadpoloviční většina Rusů si už prý nepřeje válčit a chtěla by s Ukrajinou jednat o míru. Vyplývá to z údajného průzkumu, který si měl Kreml nechat vypracovat na zakázku od své Federální ochranné služby (FSO). Pokračovat ve válce by podle údajů chtěla jen čtvrtina dotázaných. O průzkumu informuje ruskojazyčný web Meduza působící v Pobaltí.
Lidé, kteří by spadali do první z nich, byli považováni za skutečně nebezpečné pro Rusko a měli být eliminováni. Druhá kategorie Ukrajinců měla být „zastrašována a umlčena“. Do třetí skupiny spadali ti, které by Moskva charakterizovala jako „neutrální“. Poslední kategorie byla určena pro ty, kteří by naopak byli ochotni s Moskvou spolupracovat.
RUSI zároveň z plánů Kremlu čte, že na programu by v případě obsazení Ukrajiny byly i filtrační tábory, které měly právě určit nebezpečnost, respektive ochotu spolupracovat, u zajištěných Ukrajinců. V plánu měla být rovněž „převýchova Ukrajinců“, kterou prý Moskva chtěla provést s pomocí ruských učitelů a dalších úředníků, které by na Ukrajinu přivezla z Ruska.
Obsazené elektrárny jako páka na vydírání
Za zmínku rovněž stojí uniklé strategické plány směrem ke kritické infrastruktuře. Aktuálně Rusové svými raketami s železnou pravidelností cílí právě například na energetický systém Ukrajiny, který je pro přežití běžných lidí během zimy naprosto klíčový. Pod palbou se v uplynulých měsících ocitlo i okolí Záporožské jaderné elektrárny, kterou Rusové obsadili.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Podle dokumentů zveřejněných institutem Rusko sice mělo v plánu obsadit ukrajinské elektrárny, ale nechtělo je ničit, protože s nimi počítalo v budoucnu, kdy by Ukrajina byla plně pod kontrolou ruských sil. Navíc měli Rusové obsazené objekty využít i k vydírání evropských mocností tím, že jakýkoliv úder na elektrárny by mohl vést ke katastrofě podobných rozměrů, jako byla nechvalně proslulá exploze v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986.
Putinovi nepomáhá ani kontroverzní mobilizace
Takové plány Moskvě každopádně ani zdaleka nevyšly. Válka trvá dodnes, tedy již více než tři čtvrtě roku. Ukrajinci navíc po úspěšné obraně dokázali převzít iniciativu a začali Rusy postupně vytlačovat ze svého území. Posledním velkým úspěchem pro ně bylo osvobození oblastního města Cherson na jihu země. Aktuálně se fronta příliš nepohybuje, těžké boje totiž probíhají zejména na Donbasu u města Bachmut.
Ukrajinci mají velkou výhodu v dodávkách moderních západních zbraní. Mnohé již bylo napsáno zejména o raketometech HIMARS, které se staly noční můrou pro ruské vojáky. Putin se rostoucí ztráty rozhodl během září vyřešit částečnou mobilizací.
Do armády tak měli vstoupit muži s vojenskou zkušeností či sloužící v aktivní záloze. Ministr obrany Ruské federace Sergej Šojgu si sliboval, že tímto způsobem získá na 300 tisíc nových rekrutů. V odlehlejších částech Ruska se však verbíři snažili do armády dostat takřka každého muže, na kterého narazili.
Mobilizace navíc vyvolala v Rusku odpor. Někteří se rozhodli protestovat, ale bezpečnostní síly tyto akce většinou tvrdě potlačily a demonstranty pozatýkaly. Až sta tisíce Rusů pak raději před mobilizací uprchly do zahraničí. Obrovské kolony se tvořily například u hranic s Kazachstánem či kavkazskými zeměmi.