Ukrajinský minomet v akci Zdroj: AP
Z Kremlu se evidentně dostávají ven informace, které neměl nikdo nezasvěcený vidět. Poté, co byly uveřejněny data z průzkumu pro ruského prezidenta Vladimira Putina, dle kterých už většina Rusů nechce pokračovat ve válce, se objevily dokumenty popisující detailní plán Moskvy na Ukrajině. Podle Putinových plánů měla invaze trvat jen několik málo dní a ruské síly při ní měly obsadit celou Ukrajinu. Tu pak chtělo Rusko anektovat. Vyplývá to z dokumentů, které zveřejnil britský Královský institut spojených služeb pro obranu a bezpečnostní studia (RUSI).
Podle informací, které zveřejnil zmiňovaný institut, Putinovy plány původně počítaly s pouze desetidenním konfliktem. Po těchto několika málo dnech už měla být Ukrajina na lopatkách a obsazená ruskými silami, které do země vpadly 24. února. Původně se přitom hovořilo, že „speciální vojenská operace“, jak ruská propaganda válku nazývá, měla trvat jen tři dny.
Válka na Ukrajině
RUSI dodává, že následovat měly přípravy na anexi dobytého území. Ta, alespoň částečně, skutečně nastala, ovšem za zcela jiných podmínek. Po takřka jistě zmanipulovaných referendech v obsazených částech Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti nechal Putin anexi až na konec září. Navíc se odehrála v době, kdy už byli Rusové na ústupu a území postupně ztráceli kvůli protiofenzivě Ukrajinců. Původní plán však měl znít tak, že do srpna tohoto roku proběhne kompletní anexe celé Ukrajiny.
Postaráno mělo být i o ukrajinské vedoucí představitele. RUSI informuje o operaci okupantů, která měla za cíl zlikvidovat ukrajinské vedení, či alespoň jeho části. Přeživší lídři státu by pak „buď utekli nebo budou zajatí v důsledku rychlosti invaze“.
Zkraje války se skutečně objevila informace, že ruští výsadkáři, kteří se ocitli v Hostomelu u Kyjeva, měli za úkol infiltrovat hlavní město a dostat se až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Ten měl podle některých zpráv za období války uniknout hned několika pokusům o atentát.
Nebezpečné Ukrajince zlikvidovat, jiné přemluvit ke spolupráci
Britský institut doplňuje, že se rovněž připravovaly seznamy Ukrajinců, aby ruské okupační síly měly přehled, kdo z nich může být potenciálně nebezpečný. Podle RUSI si Moskva připravila čtyři kategorie, do kterých chtěla Ukrajince roztřídit.
Lidé, kteří by spadali do první z nich, byli považováni za skutečně nebezpečné pro Rusko a měli být eliminováni. Druhá kategorie Ukrajinců měla být „zastrašována a umlčena“. Do třetí skupiny spadali ti, které by Moskva charakterizovala jako „neutrální“. Poslední kategorie byla určena pro ty, kteří by naopak byli ochotni s Moskvou spolupracovat.
RUSI zároveň z plánů Kremlu čte, že na programu by v případě obsazení Ukrajiny byly i filtrační tábory, které měly právě určit nebezpečnost, respektive ochotu spolupracovat, u zajištěných Ukrajinců. V plánu měla být rovněž „převýchova Ukrajinců“, kterou prý Moskva chtěla provést s pomocí ruských učitelů a dalších úředníků, které by na Ukrajinu přivezla z Ruska.
Obsazené elektrárny jako páka na vydírání
Za zmínku rovněž stojí uniklé strategické plány směrem ke kritické infrastruktuře. Aktuálně Rusové svými raketami s železnou pravidelností cílí právě například na energetický systém Ukrajiny, který je pro přežití běžných lidí během zimy naprosto klíčový. Pod palbou se v uplynulých měsících ocitlo i okolí Záporožské jaderné elektrárny, kterou Rusové obsadili.
Podle dokumentů zveřejněných institutem Rusko sice mělo v plánu obsadit ukrajinské elektrárny, ale nechtělo je ničit, protože s nimi počítalo v budoucnu, kdy by Ukrajina byla plně pod kontrolou ruských sil. Navíc měli Rusové obsazené objekty využít i k vydírání evropských mocností tím, že jakýkoliv úder na elektrárny by mohl vést ke katastrofě podobných rozměrů, jako byla nechvalně proslulá exploze v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986.
Putinovi nepomáhá ani kontroverzní mobilizace
Takové plány Moskvě každopádně ani zdaleka nevyšly. Válka trvá dodnes, tedy již více než tři čtvrtě roku. Ukrajinci navíc po úspěšné obraně dokázali převzít iniciativu a začali Rusy postupně vytlačovat ze svého území. Posledním velkým úspěchem pro ně bylo osvobození oblastního města Cherson na jihu země. Aktuálně se fronta příliš nepohybuje, těžké boje totiž probíhají zejména na Donbasu u města Bachmut.
Ukrajinci mají velkou výhodu v dodávkách moderních západních zbraní. Mnohé již bylo napsáno zejména o raketometech HIMARS, které se staly noční můrou pro ruské vojáky. Putin se rostoucí ztráty rozhodl během září vyřešit částečnou mobilizací.
Do armády tak měli vstoupit muži s vojenskou zkušeností či sloužící v aktivní záloze. Ministr obrany Ruské federace Sergej Šojgu si sliboval, že tímto způsobem získá na 300 tisíc nových rekrutů. V odlehlejších částech Ruska se však verbíři snažili do armády dostat takřka každého muže, na kterého narazili.
Mobilizace navíc vyvolala v Rusku odpor. Někteří se rozhodli protestovat, ale bezpečnostní síly tyto akce většinou tvrdě potlačily a demonstranty pozatýkaly. Až sta tisíce Rusů pak raději před mobilizací uprchly do zahraničí. Obrovské kolony se tvořily například u hranic s Kazachstánem či kavkazskými zeměmi.
