Tlak rodičů bývá extrémní. Nevyčítejte dětem neúspěch, nemají se trápit, radí psychologové

Jenom v Praze čekají na svou střední školu tisíce deváťáků. Nejlepší gymnázia už hlásí plné kapacity, a pokud náhodou spustila druhá kola přijímacích zkoušek, čelila obřímu náporu zájemců na minimum volných židlí. Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha (PPPP) a psycholožka Galina Jarolímková chápe, že situace není jednoduchá jak pro žáky, tak pro jejich rodiče. Neměli by se ale vzdávat.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přes tisíc odmítnutých na jediné gymnázium. Asi půjdu do zahraničí, zvažují vystresované děti

„Určitě bych doporučila pravidelně sledovat stránky škol, zda se nějaké místo neuvolnilo, a oslovit zřizovatele, zda o nějakých volných místech neví. A orientovat se na školy také mimo okres, kde aktuálně žijí. Rodičům bych doporučovala dětem nic nevyčítat a spíš je podporovat v tom, že i na jiné škole dítě může být spokojené. Příští rok je rovněž šance udělat přijímací zkoušky na svou vysněnou školu, nebo přestoupit v případě volného místa,“ navrhla možný postup na dotaz redakce CNN Prima NEWS.

Posadíme 34 žáků do každé třídy, navrhuje Fiala. Ohrozí to kvalitu výuky, varují učitelé

Školství

Nedostatek kapacit středních škol pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit využitím maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vznikat nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle školských asociací by však takový krok mohl vést ke snížení kvality výuky a naplnění tříd mohou navíc bránit prostorové možnosti školních budov.

Zdůraznila ale, že tlak rodičů na výkon jejich dětí bývá mnohdy „extrémní“. Ze své praxe za poslední roky například zaznamenala, že ne vždy dají na doporučení PPPP ohledně výběru vhodné střední školy pro své ratolesti.

„To, že dítě má samé jedničky, ještě neznamená, že musí zákonitě být úspěšné a spokojené například na gymnáziu. Vždy je potřeba pohlížet mimo intelekt také na zájmy dítěte, osobnostní předpoklady, studijní přístupy a tak dále. Rodiče by se měli s dětmi o jejich představách bavit určitě dříve než před samotnou zkouškou,“ řekla redakci Jarolímková.

Podle dětského psychologa a pedagoga Václava Mertina je klíčové, aby rodiče své děti podpořili bez ohledu na výsledek přijímaček. Potřebují slyšet, že ve vzniklé situaci nejsou zdaleka sami – a vysvětlit jim, že nejsou na vině.

„Píle a snaha co nejlépe se připravit zpravidla nezmizí jedním neúspěchem. Zejména, když je my dospělí podpoříme a nenecháme je v tom plácat samotné. Podstatné je, aby jim bylo zřejmé, že oni pracovali, co to jen šlo, a že problém je skutečně mimo ně. Sice jim to aktuálně samo o sobě nepomůže, nicméně pocit, že je v tom rodiče nenechali, je důležitý. A že je dítě nějakou chvíli otrávené, zklamané a nechce se mu nic dělat, je zcela legitimní,“ řekl CNN Prima NEWS.

I sami rodiče si musí umět říct, že udělali vše, co bylo v jejich možnostech. „Podle mého by se měli maximálně angažovat – vymýšlet, hledat a nabízet dítěti varianty. Případné zklamání, když to nevyjde, je zcela na místě. Nesmí se však týkat dítěte, ale státu,“ doplnil.

Jak se připravit? Zkouškami nanečisto

Cest, jakým způsobem se mohou rodiče a jejich děti náležitě připravit na obtížnou část svého studijního života, je hned podle Jarolímkové několik – pakliže pochází z Prahy a okolí.

„Určitě doporučuji navštívit Výstavu středních škol Schola Pragensis, která každoročně probíhá na konci listopadu v Kongresovém centru Vyšehrad. Nebo jít spolu s dětmi na dny otevřených dveří, podívat se na webové stránky škol či si zjistit, jaké bodové skóre musely mít děti na přijetí v letech minulých. Je nutné si však uvědomit, že je potřeba řešit přijímací zkoušky dávno před jejich startem. Tím myslím dojít do PPPP na testování výběru středních škol, dojít na zkoušky nanečisto a zkouškovou situaci si vyzkoušet – v žákům neznámém prostředí, ne bezpečném a domácím,“ podotkla psycholožka se specializací na pedagogiku.

Různá úroveň škol je problém. Přednost mají mít děti, které u nich bydlí, říká analytička

Školství

Musíme řešit kvalitu škol, aby nehrálo takovou roli, kterou si rodiče a jejich děti vyberou. Sdělila to v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS analytička EDUin Lucie Slejšková. Při nedostatku míst by ale podle ní měly mít přednost děti, které v blízkosti školy opravdu bydlí.

Právě stresová situace při přijímacích zkouškách hraje podle Jarolímkové ve finále velkou roli. Za sebe má pocit, že se leckdy vyvolá zbytečná panika, když rodiče i žáci hledají volná místa na školách ještě v momentě, kdy nebyla ukončena první kola přijímacích zkoušek, nebo nebyla vypsána druhá kola.

„V Praze určitě hrají také velkou roli žáci ze Středočeského kraje, kteří chtějí v metropoli studovat, a tudíž se snižuje i kapacita míst. Pro samotné zřizovatele škol toto může být trošku nepřehledné, jelikož neví, kolik dětí z jiných krajů bude studovat zrovna u nich,“ okomentovala situaci v hlavním městě.

Neméně zásadní je podle ní dbát také na doporučení vyučujících, kteří znají děti z jiných úhlů než jejich rodiče. Stejně tak mají dobrý přehled a srovnání s ostatními žáky. „Znají děti, jak fungují v zátěži, třeba během zkoušení nebo v testech. V letošním roce opravdu hodně žáků volilo strategickou metodu jedno gymnázium a jedna odborná střední škola, a proto také převis na čtyřletá gymnázia nebyl konkrétně v Praze takový, jako tomu bylo v letech minulých,“ konstatovala na závěr.

Nechte je přes prázdniny vydechnout, radí psycholog

Současný ročník žáků musí nicméně bojovat dál. Kvůli obrovskému množství přihlášek napříč školami hrozí, že některé děti budou definitivně znát své umístění až na konci srpna. Neměly by si tím ale nechat kazit nadcházející letní dny.

„Myslím, že děti si budou i v té nejistotě prázdniny užívat. Pokud jim nebudeme pořád připomínat, že to není vyřešené a že by taky měly něco dělat – reálně nemohou nic moc. Zátěž by měli nést dospělí, ne děti. Nemůžeme od dítěte čekat, že se bude celé dva nebo tři měsíce trápit,“ poradil psycholog Mertin.

Rozhodně podle něj není na místě deváťákům vyčítat, že se budou radovat z letního volna. „Jednak psychika dítěte není takto nastavena – při intenzivním stresu by se muselo za léto zbláznit. A pak škola je sice velmi důležitá, ale prázdniny, výlety či pobyt u moře jsou aktuálně ještě důležitější. Školu bude zase řešit až… nejlépe první týden v září,“ uzavřel.