Tři scénáře na záchranu České pošty. Miliardové ztráty jsou absurdní, shodují se ekonomové

Česká pošta je zralá na tvrdou restrukturalizaci. Shodují se na tom ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS, podle kterých jsou miliardové ztráty v posledních letech za hranou. Při řešení situace okolo státního podniku se nabízí tři scénáře, jak by mohla vypadat budoucnost ztrátové společnosti. Ve většině případů se Česká pošta neobejde bez radikálního propouštění, které už pověřený ředitel Miroslav Štěpán oznámil.

Česká pošta se potýká s vysokými ztrátami. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dokonce varoval, že se může dostat ke konci roku do insolvence. Problém je prý řadu let neřešený a je třeba udělat změny. Jaké nástroje má vláda v rukou?

ČTĚTE TAKÉ: Nebezpečný koktejl různých demonstrantů. Expert popsal chyby vlády, které za tím stojí

Privatizace celé státní společnosti

Pravicoví a liberální ekonomové by neměli problém ztrátovou společnost prodat. Podle těchto teorií totiž není Česká pošta veřejným statkem nebo typem služby, které by musel stát vlastnit. Tato varianta je ale jedna z nejméně pravděpodobných. „Privatizace není na místě. Je potřeba, aby některé základní služby byly zajišťovány,“ řekl pro CNN Prima NEWS poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

• 2020 ztráta 1,382 miliardy Kč
• 2021 ztráta 681 milionů Kč
• 2022 ztráta 1,5 miliardy Kč

Podle hlavního ekonoma Roklen Pavla Peterky je na stole otázka, zda stát má podobný typ podniku provozovat. „Navíc s tak velkou ztrátou, kterou pošta vytváří. Řada konkurenčních soukromých firem nabízí podobné služby a subjektivně i s kolikrát lepším výsledkem. Je absurdní, že stát generuje miliardové ztráty a konkurenční společnosti jsou schopné mít zisk,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Peterka.

Pokud by se společnost přesto zprivatizovala, tak by zřejmě došlo k velké redukci zaměstnanců. Česká pošta je totiž čtvrtým největším zaměstnavatelem v zemi. Poskytuje práci zhruba 25 tisícícům lidí.

Rozdělení společnosti

Druhou možností je, že by si stát ponechal důležité služby, jako jsou výplaty důchodů. Balíkové či listovní služby by se mohly oddělit a následně privatizovat. S touto variantou souhlasí ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. „Pokud stát potřebuje více pošt na veřejnou službu, tak by se měla oddělit od ziskových aktivit, které nevykazují formu veřejné služby. Soukromý sektor to zvládne zajistit,“ sdělil CNN Prima NEWS Stroukal.

I zde by mohlo dojít k velkému odlivu zaměstnanců. Musela by to být obří redukce. „Chápu, že se musí dát vědět seniorům, že mají důchody. Určitě to musí jít i jiným způsobem, než že potřebujete pracovníka, který upozornění zanese každý měsíc ve stejný čas do schránky. Následně si senior ve stejnou dobu a ve stejný čas vyzvedne důchod,“ dodal.

O této variantě hovořil i ministr vnitra Vít Rakušan. Podle něj by se mohla provést transformace, ve které by zůstaly základní služby objednávané státem a komerční část by poskytovaly balíkové služby a logistiku.

Ponechání současného stavu

I varianta beze změn zůstává na stole. Důvodem je, že se jedná o velkou společnost, která je velmi zkostnatělá a na které si vylámalo zuby nejedno vedení v minulosti. „Je to skutečně těžko reformovatelné. Důvodů je hned několik. Pošta zaměstnává obrovské množství lidí a v momentě restrukturalizace by jich spousta přišla o práci,“ konstatoval Peterka s tím, že by se okamžitě ozvaly odbory.

Proti velké změně hraje roli fakt, že by rázem došlo k omezení dostupnosti služeb. „Zejména pro starší ročníky. Ti si nedovedou konec pošty připustit. Využívají ale přitom služby z minulého století,“ řekl dále Peterka.

České poště v konkurenci doručovacích služeb Zásilkovny, PPL či DHL ujíždí vlak. „Jediný důvod, proč dosud společnost nezkrachovala, je, že ji neustále dotují daňoví poplatníci,“ dodal hlavní ekonom Roklen.